|
|
Translations of Chekhov short comic stories
Benešová, Kateřina ; Uličná, Olga (advisor) ; Chlupáčová, Kamila (referee)
This thesis concems itself with the translations of early short stories by Anton Pavlovich Chekhov, especially the new translations by Libor Dvorak, published in 2003 as a collection of the CekhovT s short stories with the title: Podvodnici z nouze. There were two methods used inthe thesis: method of a comparison of the new translation with a fi:fty-years older one (translated by Jaroslav Hulák:) and a method of an analysis of a new translations, which donTt have an older version. The main aim was to evaluate the contribution ofnew translations, compare the methods ofthe two translators and see, how they read the original.
|
|
|
Substantive nominalizations -ní/-tí in Czech, Slovak, and Russian
Vicherková, Vanda ; Chlupáčová, Kamila (referee) ; Giger, Markus (advisor)
This final thesis deals with verbal substantives of form -ní/-tí in Czech, Slovak, and Russian. It focuses on syntactical behaviour of nominal group based on verbal substantive of this kind. This structure with semantic predicate of verbal substantive form is treated as a result of substantive nominalization process, subject of which is sentence structure based on the verbum finitum predicate. Within the syntax of the nominalized predicate, its valency in the first place, it concerns the formation of the mentioned kind of deverbatives and their morphological character as well.The language material on which the thesis is based, comes from corpora SYN2005 (Czech National Corpus), Prim-3.0 (Slovak National Corpus), and Osnovnoj korpus (Russian National Corpus).
|
|
|
Chess in Vladimir Nabokov's romans
Nováková, Marta ; Zadražil, Ladislav (referee) ; Chlupáčová, Kamila (advisor)
Thesis "Chess in works of Vladimir Nabokov - world and destiny modelling as a chess game" does not observe specific author's work (novel of "russian period") only with chess game aspect, but also from angle creating and solving chess problems. Especially in this activity Nabokov viewed analogy between writer and his readers. All these relationships in his works we tried to cipher out, analyze and aplicate in a wider criterion in his writting. If we describe chess and chess problems as a fable of this thesis, then we find its topic as a creation and all difficulties connected to it: creation of brand new worlds with its specifics codes, author's uneasy inheritance and recipients edification. At first, we evolved all these aspects in allready mentioned novels of russian period ("from Mary to The Gift"), so we could deal with these aspects in details in Nabokov's novel The Defence, something like Nabokov's manifest of creative approaches. Each thesis's chapter is lead with chess inclosure, where is not only simple commentary of chess history and rules of this king's game, but we also analyze author's one chess problem. And in its composition we find parallel with constructive principels in his novels.
|
|
|
Lexical neology in contemporary Russian
Kšandová, Drahoslava ; Chlupáčová, Kamila (advisor) ; Lendělová, Věra (referee) ; Savický, Nikolaj (referee)
An important milestone in the development of Russian became the 80s of the 20th century. Significant social changes caused by «perestroika» in political, economic and social fields obviously had to be reflected in the language. The beginning of these changes is characterized by the exchange of entire parts of lexis. Lexical units from an active lexis were transferred to its periphery and vice versa - words from a passive lexis having been already comprehended as historicisms retumed to its centre. ln the next period, Russian must cope with the inflow of non-standard lexis, which «floods» written work and oral speeches as well. The standard language is under a big pressure of substandard language fields, such as colloquial language, jargon, argot. A new part of lexis was being talked about - common jargon or interjargon. Since the changes started, Russian has had to cope with a big inflow of foreign words, borrowed particularly from English and its American variant, which serves especially for the designation of new objects, phenomena and processes, but also as the substitution of already existing multiword domestic expressions. Lots of borrowings also become synonyms to already existing oneword Russian equivalents. Borrowing Anglicisms is of bigger dynamics aH the time, and in present Russian, Anglicisms...
|
|
|
The poetic view of I. A. Bunin. On the basis of story analyses
Těšinová, Eliška ; Chlupáčová, Kamila (advisor) ; Zadražil, Ladislav (referee)
V diplomové práci se zabýváme Hngvostylistickým rozborem povídkové tvorby Ivana Alexejeviče Bunina včetně kompozice s cílem dojít k určení principů jeho povídek, a tedy formulovat dimenzi básnicko-filozofickou. Příkladem takového rozboru může být např. analýza Buninovy básně z roku 1916 v závěru článku A. K. Žolkovského.! V této diplomové práci se konkrétně jedná o povídky IIepe6aJl (1892- 1898), 3UMHUU COH (1918), O oypaKe EMelle, KaKou 6blUlell 6cex yMHee (1921), B HeKomopOM l1apcm6e (1923), Cmapblu nopm (1927), IIep6a5l lllo606b (1930). Pro srovnání doplňujeme práci o kapitolu s ukázkou jiného, deníkového žánru, ve kterém se, stejně jako ve většině rozebíraných povídek, vyskytují hláskově instrumentované a rytmizované úseky, třebaže /(He6HuK (1917-1918) a OKa5lHHble OHU (1918-1919) nejsou díla čistě umělecká. V rámci analýzy provádíme rozbor fonetický, v němž zkoumáme, jak je využito vokálů a konsonantů, jejich distribuce k vyjádření významu a expresivity. Kromě hláskové instrumentace si všímáme rytmizace a jejího vztahu k sémantice textu. Důležitou se zde jeví rovněž pozornost zaměřená na sémanticko-Iexikální rovinu, tedy na sémantiku slov a jejich výběr, a na syntax. Na základě takového rozboru charakterizujeme autorovo básnické myšlení a podstatu toho, v čem tkví často zdůraňované mistrovství Buninova...
|
|
|
Language and violence
Mészárosová, Ester ; Chlupáčová, Kamila (advisor) ; Giger, Markus (referee)
Co je podstatou násilí? Kde jsou kořeny tohoto jevu? Jak je možné přesvědčit člověka, že válka je jedna z možností, jak řešit konflikty, že zabíjení toho druhého je v určitých podmínkách nutností a správnou věcí? Je pacifistické hnutí skutečně přežitkem a dílem snílků a idealistů nebo výzva pro každou generaci i jednotlivce? Již antičtí filozofové interpretují válku jako projev lidské přirozenosti, jako výraz věčné touhy člověka po moci. Diskuse Pavla Baršy a Karla Theina v lidových novináchl o vztahu západní filozofie k otázkám války a míru, ale hlavně vztahu historie a filozofie je poučná z dvojího hlediska. Na jedné straně přehledně informuje o hlavních myšlenkových proudech západní filozofie, které se zabívaly otázkou války, státu a práva. Na straně druhé je důkazem velice rezervovaného postoje dnešních myslitelů k pacifismu, který chápe Pavel Barša následovně: ... racionalizacejejenjednou zforem násilí, ideologie mirujenjinouformou války. I když v Baršových úvahách jde o zpochybnění výsostné pozice rozumu ajeho zařazení do diskursu historie, je jeho konečná koncepce historie jako nikdy neutuchajícího boje více výrazem politologa než filozofa. To dokazuje i reakce filozofa Karla Theina, který upozorňuje na přízpěvek Římanů k řeckým úvahám o válce a míru. Za autora myšlenky, která je vzdáleně podobná...
|
|
|
Vasilij Sigarev, a playwright of the "new writing" genre
Dobrovolná, Eva ; Zadražil, Ladislav (advisor) ; Chlupáčová, Kamila (referee)
Diplomová práce Dramatik Vasilij Sigarev v kontextu "nové dramatiky" je pokusem o výklad několika autorových reprezentativních dramat s přihlédnutím k domácímu ruskému proudu "nového dramatu" a vlivům, které přispěly kjeho zformování do dnešní podoby. Vasilij Sigarev není přirozeně sám, kdo považuje údobí zlomů za dobu inspirativní pro inovaci dramatických žánrů a s ním bezprostředně spjatých inscenačních technik, tedy za dobu příhodnou pro zrod "nového dramatu" a "nového divadla". Samy tyto úvahy nejsou rozhodně nové, zejména ne v ruském umění. Už před sto lety, na přelomu 19. a 20. století, přicházela ruská moderna i avantgarda s nejrůznějšími vizemi "nového umění". Své neméně radikální představy o "novém divadle", které by bylo důstojným souputníkem nové etapy ve vývoji lidstva, započaté revolucí, rozpřádali v časech revolučních zlomů divadelníci z řad levé avantgardy. Jejich nejznámějším mluvčím byl Vs. Mejerchold, zakladatel její hlavní divadelní tribuny Divadla revoluce. Jedním z nejradikálnějších projektů té doby byl osobitý pokus o spojení umění a života v takzvaných "masových podívaných", rozehrávaných zástupy neherců přímo v reálu - především na náměstích revolučních metropolí. Toto údobí radikálních experimentů brzy skončilo, přelom dvacátých a třicátých let znamenal návrat k tradičnějším žánrům...
|
|
|
Secondary predications from the viewpoint of Praguian typology. Infinitive constructions in Russian, compared with Czech and German
Kocková, Jana ; Chlupáčová, Kamila (referee) ; Giger, Markus (advisor)
The aims of this thesis were to map the area of infinitives and the way they are used as secondary predicates in Russian, Czech and German, and to make a typological classification of infinitives based on the way these exist and operate in language. Part One gives an overview of the basic conception of the Praguian typology with other language typologies in the background. The overview is followed by a list of characteristic features of particular language types (according to the Praguian typology) with the emphasis put on syntactic realizations of these types. At the level of syntax, the Praguian typology has focused on the following topics: possible ways of expressing sentence relations (esp. that of predication), the issue of congruence, which is closely connected to the previous topic, the questions of noun clauses (noun + noun), the use of copula, the questions related to "a second verb" in the sentence and to the role of infinite and nominal forms of verbs and how they compete with other forms (since there is a link between these two topics), and the connection between congruence and fixed word order. In the Praguian typology the way of looking at secondary predication has changed. In the beginning, Skalička was convinced that using an infinitive as a second verb in a sentence is a manifestation of...
|
|
|
The new lexical units of foreign origin in Czech, Russian and Bulgarian languages - the comparison
Sixtová, Hedvika ; Rangelová, Albena (advisor) ; Chlupáčová, Kamila (referee) ; Košková, Mária (referee)
The work focuses on the field of neology and language contacts. It observes and analyses the way of rnorphologic - word-forming adaptation of the lexical units of foreign origin for the adapting languages ln the first phase foHov!fng t!le ac!antatlnn. thA iTIClrnhnlnnir. - \tJnrd-fnrnlinn ad~nt~ti()n i~ nmvidAd hv thA "'-~'-'~----"-'-", -"- ···_·t-'·---":::"~·- .. _. -" ._ ....... ~ ------ť-------" -- r-- -'-'--' --J _ .. - formation of the basic form of the lexic:ai unit for glven adapting lan(luage. In the domestic word- formation. We work w!t.h CZ8c:h, Russian and BU!Qarian h:1nQuo~}BS origin, but to trace more general patterns of their assimilation in the adapting languages and the ways, how could the inflow of the word borrows influence the structural features of the adapting language. Thus, we are getting to the issue that may have also more general theoretical validity. The distinctive examples of that are such cases as the phenomena summed up by Kostomarov under the name izafet That way, within the scope of the study of synchronous dynamics. tha work contribuíes to the view of innovation processes, conditioned by the inter-1il1gu3! contacts.
|
|
|
Nikolaj Vasilijevič Gogol: myths, phantasy, visions
Poláčková, Kateřina ; Chlupáčová, Kamila (referee) ; Zadražil, Ladislav (advisor)
Fenomén Petrohradu je natolik silný, že dokáže prostřednictvím literárních textů lákat a přitahovat i člověka, který se s ním ve svém životě nikdy přímo nesetkal. Díky své dvoutvářnosti, temnosti střídající se s okázalou krásou, leskem a jakousi reprezentativní lehkostí, si ponechává roušku vzrušujícího tajemství, kterou pouze někdy, velmi zřídka, jakoby koketně poodhaluje, dovoluje nahlédnout do svého tajemného světa a umocňuje tak pouto přitažlivosti. Petrohrad je nepochybně jedním z největších fenoménů ruské literatury. Toto město si dokázalo takřka vzápětí po svém vybudování získat pozornost bezpočtu lidí několika generací. Získalo na jedné straně své obdivovatele a na straně druhé pravděpodobně mnohem početnější skupinu odpůrců. Nezaměnitelným a neopakovatelným způsobem však zasahovalo do života obou. Pro jedny byl Petrohrad svůdnou múzou, nevysychajícím pramenem inspirace, pro druhé byl plíživým, tíživým, temným, neustále pronásledujícím stínem vyvolávajícím neutěšené představy, vize a pocity, peklem, městem samotného ďábla. Do které skupiny však zařadit Nikolaje Vasiljeviče Gogola? Petrohrad pro něho pravděpodobně nebyl múzou v povznášejícím slova smyslu. Nezasvětil mu celý svůj život a už vůbec ho oslavně neopěvoval. Dalo by se uvažovat o určitém druhu inspirace, ale byl jejím původcem doopravdy...
|
guest ::
