|
|
Vliv rostlin rodu Camellia na trávení mléčných matric
Scholzová, Tereza ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí poznatků o účincích a biologických vlastnostech látek obsažených v lístcích čajovníku Camellia sinensis, jejich trávení a působení na trávení mléčných matric. Camellia sinensis je rostlina, která je používána k výrobě pravého čaje. Zpracování lístků čajovníku probíhá fermentací a podle jejího stupně lze připravit různé druhy čaje. Nejznámějšími jsou zelený, černý a oolong. Nápoje z nich připravené obsahují řadu biologicky aktivních sloučenin, mezi něž patří alkaloidy, volné aminokyseliny, proteiny a vitamíny. Nejdůležitějšími jsou však polyfenolické látky a to flavonoidy, což jsou zároveň hlavní bioaktivní složky čaje. Tyto látky vykazují mnoho farmakologických vlastností, jako jsou antiaterosklerotické, antibakteriální, antikancerogenní, antivirotické, hypolipidemické a hypocholesterolemické.
Účinek mléka na biologickou aktivitu polyfenolů čaje byl subjektem mnoha studií, avšak zatím není plně znám mechanismus, kterým antioxidační aktivita čajových sloučenin ovlivňuje mléko a výrobky z něj a zejména jejich proces trávení. Bylo zjištěno, že flavonoidy mohou interagovat s proteiny bohatými na prolin, mezi něž patří i kasein, kovalentně i nekovalentně, zejména hydrofobními interakcemi a vodíkovými můstky. Vzniklé komplexy mohou destabilizovat bílkoviny a způsobit jejich vysrážení, čímž dochází ke zlepšení jejich stravitelnosti. Stabilní komplexy naopak chrání polyfenoly před autooxidací. Zajímavý je také zesíťovací účinek flavonoidů zeleného čaje na mléčné proteiny. Tyto látky mají také schopnost tvořit komplexy s tuky a lipolytickými enzymy, čímž narušují proces trávení a vstřebávání lipidů, tedy i mléčného tuku a jeho doprovodných složek jako je cholesterol. Byla také pozorována snížená absorpce dalších v tuku rozpustných látek, jako jsou perzistentní organické sloučeniny.
|
|
|
Oxidační změny vybraných druhů masa
Havelková, Michaela ; Prokůpková, Ludmila (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá změnami složení živočišného tuku během zpracování a skladování masa. Použito bylo mělněné maso kapra obecného (Caprinus carpio). Po aplikaci vybraných bylinek byl zkoumán jejich vliv na stabilitu rybího tuku po tepelném opracování a chladírenském skladování. Celkem byly provedeny dvě analýzy, během kterých probíhala měření ve dvou až třídenních intervalech 20 - 23 dní. V této době byl sledován vliv bylinek dobromysli obecné (Origanum vulgare), saturejky zahradní (Satureja hortensis L.) a oregana řeckého (Origanum heracleoticum L.) pomocí indikátoru stupně oxidace TBA čísla (hodnoty) na tepelně upravené a chladírensky skladované rybí maso. To obsahuje vysoké procento vody a PUFA, proto zvýšeně podléhá lipidové autooxidaci. Aplikací vybraných bylin do vzorků je možné lipidovou autooxidaci inhibovat a prodloužit tak skladování rybího masa. Antioxidační účinek bylin se projevil ve všech měřeních, statisticky nebyl nalezen významný rozdíl mezi účinky dobromysli a saturejky. Statisticky významný se jeví účinek mezi saturejkou a oreganem řeckým a mezi dobromyslí obecnou a oreganem řeckým. Po celou dobu měření byly hodnoty TBA velice nízké. Statisticky nebyl prokázán rozdíl mezi vzorky s bylinami a standardním vzorkem. Chladírenské skladování s pomocí antioxidačního účinku bylin ale lze považovat jako účinné omezení oxidačních pochodů v rybím mase.
|
|
|
Ekonomický význam zlata a stříbra
Trnková, Veronika ; Stará, Dana (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Diplomová práce s názvem Ekonomický význam zlata a stříbra se zaměřuje na stručný popis drahých kovů v historii lidstva od starověku po současnost včetně vývoje cen, nabídky a poptávky. Část práce je věnována faktorům, které nejvíce ovlivňují cenu zlata. Dále se práce zabývá analýzou drahých kovů z pohledu investičních aktiv a formulací investičních doporučení vycházejících z výsledků práce. Pozornost je věnována především dvěma nejdůležitějším investičním kovům, zlatu a stříbru, ostatní drahé kovy jsou zmíněny jen okrajově. Práce nadále rozebírá jednotlivé formy investování do zlata a stříbra včetně jejich silných a slabých stránek a využitelnosti pro drobné investory.
Analytická část práce se věnuje výnosnosti zlatého spoření v porovnání s investicí do cenných papírů (ETF SPY - index S&P 500) potažmo finančním spořením u komerční banky. Dále je zjištěn vliv frekvence investování do zlatého spoření (týdenní x měsíční).
|
|
|
Vliv výživy a zpracování půdy na výnos a kvalitu cukrové řepy
Piler, Roman ; Urban, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Základní surovinou pro výrobu cukru je v našich podmínkách cukrová řepa. Výnos a kvalitu cukrové řepy nejvíce ovlivňuje zpracování půdy, výživa a hnojení. Proto je velmi důležité zkoumat tyto intenzifikační faktory, které kladou důraz na zvyšování rentability a efektivnosti pěstování cukrové řepy.
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat problematiku podzimního a jarního zpracování půdy, hloubku uložení hnojiva a vyhodnotit vliv aplikace konkrétních dusíkato fosforečných hnojiv Amofosu a Lovostartu na výnos a kvalitu cukrové řepy.
Pro hodnocení vlivu zpracování půdy a hloubky uložení minerálních hnojiv byly v hospodářském roce 2014/2015 založeny poloprovozní pokusy na pozemcích zemědělské společnosti Sloveč a. s. Pokusy byly založeny v osmi variantách (1. kontrola: bez aplikace hnojiv, 2. aplikace 150 kg.ha-1 Amofosu do hloubky 10 cm a aplikace 150 kg.ha-1 Lovostartu do hloubky 30 cm, 3. plošná aplikace a zapravení 150 kg.ha-1 Amofosu, 4. aplikace 150 kg.ha-1 Amofosu do hloubky 10 cm, 5. aplikace 150 kg.ha-1 Amofosu do hloubky 20 cm, 6. aplikace 150 kg.ha-1 Amofosu do hloubky 30 cm, 7. aplikace 150 kg.ha-1 Lovostartu do hloubky 20 cm, 8. aplikace 150 kg.ha-1 Lovostartu do hloubky 30 cm).
Při sklizni byly odebrány vzorky bulev z jednotlivých parcel pro technologický rozbor (stanovení cukernatosti, obsahu alfa aminodusíku, draslíku a sodíku). Na základě těchto ukazatelů byl vypočítán výnos bílého cukru.
Z porovnání jednotlivých variant vyplývá, že jako nejoptimálnější hnojivo k dosažení co nejvyššího výnosu cukrové řepy se osvědčila aplikace do depa do hloubky 20 cm Lovostartem v dávce 150 kg.ha-1.
Na základě dosažené cukernatosti cukrové řepy v závislosti na hloubce uložení dusíkato fosforečného hnojiva vyšla jako nejlepší varianta pro dosažení nejvyšší cukernatosti varianta hnojení Amofosem v dávce 150 kg.ha-1 do hloubky 20 cm. U této varianty byla cukernatost 20,84 %.
Z uvedených výsledků vyplývá, že se v hospodářském roce 2014/2015 pro nejvyšší výnosové a jakostní ukazatele osvědčila aplikace hnojiv Amofos a Lovostart v dávce 150 kg.ha-1 do hloubky 20 cm.
|
|
|
Drivers of reptile diversity in Serra de Bocaina National Park and surrounded agriculture areas, SE Brazil
Karhánek, Jaroslav ; Hejcmanová, Pavla (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
The Atlantic Forest is pristine forest and it is also one of areas with the highest biodiversity, it is included in hotspots of the World with high percentage of endemic
fauna and flora. It is also one of the most threatened environments with more than 90 % of total area already destroyed. In the area of states Rio de Janeiro and Sao Paulo it is possible to find largest remnants of forest, which is called Serra do Mar. The main aims of the thesis were to describe the herpetofauna of the Serra da Bocaina NP. The study was conducted in the private parts in buffer zones of Serra da Bocaina National Park,
state of Sao Paulo, Brazil. In this study we were using visual encounter survey method via diurnal and nocturnal transects. The study sites were chosen in 3 different altitudes and environments. Study sites included disturbed open areas presented by pasture, wetland, agriculture land near households. The forest areas were mostly represented by secondary forest with connection to primary forests.
During the study I found a total of 87 individuals of 10 reptile species, belonging into 8 families: (1) Viperidae; (2) Dipsadidae; (3) Leiosauridae; (4) Tropiduridae; (5) Teiidae; (6) Gekkonidae; (7) Chelidae. Species diversity was given according to height
elevation and preserved forest area. The highest diversity was in mid elevation (700 m a.s.l.) and the lowest in the highest elevations of the study (1,100 m a.s.l.).
|
|
|
Zhodnocení investičních příležitostí a řízení projektů
Jelínek, Lukáš ; Balcarová, Tereza (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zhodnocení efektivnosti investičních příležitostí a následné řízení projektů. Teoretická část práce se věnuje komplexní problematice spojené s investičním rozhodováním a řízením projektů v různých fázích jeho životního cyklu. Přináší shrnutí typů investic, forem projektů a jejich spojování do programů a portfolií, metod hodnocení efektivnosti investic, identifikace a řízení rizik, financování, způsobů kontraktace a řízení projektů. Cílem teoretické části je poskytnutí východisek pro praktickou část práce, která aplikuje získané poznatky formou vlastního návrhu referenčního investičního záměru, hodnocení efektivnosti jeho různých variant, výběru nejvýhodnější z nich a následné řízení projektu. Jednotlivé varianty zhodnoceny a doporučeny k zamítnutí či doporučení na základě stanovených ukazatelů v metodice.
|
|
|
Návrh schématu výsadby semenných sadů na bázi panmiktického modelu
Chaloupková, Kateřina ; Lstibůrek, Milan (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Abstrakt
Práce popisuje nový, panmiktický model schématu semenných sadů lesních dřevin, který lze využít buď samostatně, či v kombinaci s již existujícími designy bez toho, aby jakkoli ztrácel na svojí efektivitě. Zde se jedná konkrétně o kombinaci s tzv. Minimum Inbreeding designem. Problematika zakládání semenných sadů a význam dosažení panmixie a minimalizace příbuzenského křížení v populaci semenného sadu jsou popsány v teoretické části práce. Výsledný algoritmus definuje panmiktickou situaci v semenném sadu jako stav, kdy spolu všechny klony v rámci sadu přímo sousedí se stejnou četností. K docílení tohoto stavu byl využit vzorec pro výpočet rozptylu, který je minimalizovanou kriteriální funkcí. Algoritmus byl naprogramován v jazyku R a následně testován pro různé typy zadání, zahrnující vyrovnané i nevyrovnané počty ramet dílčích klonů a různé velikosti a tvary (obdélníkové a neobdélníkové plochy) sadu. Pro hodnocení výsledných řešení byla pro každé z nich stanovena vlastní referenční hladina - tzv. teoretický minimální rozptyl. Celý model je schopen řešit všechny zmíněné situace a je značně efektivní především v případě vyrovnaných počtů klonů, kdy je často již při první iteraci nalezeno velice kvalitní řešení zadané úlohy. Dále práce hodnotí efektivitu MI schématu v případě použití klonových řad. Konečným výsledkem je schéma semenného sadu zahrnující klonové řady předdefinované pomocí MI designu, které byly obtečeny panmiktickým algoritmem, přičemž bylo optimalizováno i okolí těchto řad. Toto schéma bude použito pro založení semenného sadu druhu Abies fraseri v Severní Karolíně v rámci NCSU Christmas Tree Genetics Program. V závěru práce jsou shrnuty možné další úpravy celého algoritmu, jako například zahrnutí lokálních separačních zón, nebo asortativního (preferenčního) křížení.
|
|
|
Využití půdoochranných technologií v pěstování řepy cukrové
Hybler, Jakub ; Urban, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
V poslední době se setkáváme s mnoha extrémy počasí. Jedním takovým jsou náhlé a vydatné přívalové deště. Právě tyto deště nejvíce ohrožují zemědělskou půdu vznikem vodní eroze půdy. Nejvíce náchylné k vodní erozi půdy jsou širokořádkové plodiny, mezi které patří také cukrová řepa. Z těchto důvodů byla v posledních letech věnována velká pozornost vlivu zpracování půdy na působení vodní eroze půdy.
Cílem této diplomové práce bylo posoudit vliv podzimního zpracování půdy na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy, ale také na výnosové a kvalitativní parametry této plodiny. Dílčím cílem bylo posoudit vliv vzrůstající listové pokryvnosti cukrové řepy na vodní erozi půdy.
Za tímto účelem byly v průběhu let 2012 až 2015 založeny přesné polní pokusy na pozemcích Agro Chomutice a.s. Pokusy byly založeny ve třech variantách a to mělké kypření (do 10 cm), hluboká orba (do 25 cm) a hluboké kypření (do 25 cm). V různých růstových fázích probíhalo umělé zadeštění. V první růstové fázi nebyla cukrová řepa zapojena ani v řádku a ani v meziřadí. Ve druhé růstové fázi byla cukrová řepa zapojena v řádku, ale v meziřadí ještě ne. V poslední třetí růstové fázi byl již porost plně zapojen. Samotné zadeštění bylo prováděno polním simulátorem deště a byla sledována ztráta půdy z jednotlivých variant.
Při umělém zadeštění bylo zjištěno, že cukrová řepa je nejvíce ohrožená vodní erozí půdy v rané fázi růstu a právě v této fázi se nejvíce projevilo rozdílné podzimní zpracování půdy k cukrové řepě. V první růstové fázi cukrové řepy, ve které bylo prováděno zadeštění, bylo dosaženo nejlepších výsledků jak u hlubokého kypření, tak hluboké orby. V roce 2012 (24. 5. 2012) byla u hlubokého kypření naměřena ztráta půdy 1,30 t.ha-1, což představovalo snížení o 64,76 % oproti mělkému kypření a o 40,91 % oproti hluboké orbě. Naopak v roce 2014 (2. 6. 2014) byla jako nejlepší varianta vyhodnocena hluboká orba se ztrátou půdy 0,11 t.ha-1. Takováto ztráta půdy je o 78,43 % menší oproti hlubokému kypření a menší o 91,41 % oproti mělkému kypření. Obdobných výsledků bylo dosaženo jak u hlubokého kypření tak hluboké orby v pozdějších fázích růstu, ve kterých bylo prováděno zadeštění. Z výsledků bylo dále zjištěno, že cukrová řepa v pozdějších fázích růstu lépe odolává vodní erozi půdy. To dokládá rok 2012, kdy při prvním zadeštění (24. 5. 2012) byla zjištěna ztráta půdy 2,20 t.ha-1 u hluboké orby. Při druhém zadeštění (6. 6. 2012) 0,03 t.ha-1 a při třetím (1. 8. 2012) už byla naměřena nulová ztráta půdy. Stejných výsledků bylo dosaženo v následujících pokusných letech.
U hlubokého kypření bylo dosaženo největšího výnosu bulev (99,71 t.ha-1), ale rozdíl mezi hlubokou orbou (99,32 t.ha-1) činil jen 0,39 %. Nejvyšší cukernatosti dosáhla varianta s hlubokým kypřením (18,95 %). Při statistickém zpracování však nebyl zjištěn mezi variantami statisticky průkazný rozdíl. Největšího výnosu bulev přepočítaného na 16% cukernatost dosáhla varianta s hlubokým kypřením (122,32 t.ha-1), ale opět rozdíl mezi hlubokou orbou (119,81 t.ha-1) činil pouze 2,10 %.
Ze čtyřletých výsledků byl jednoznačně prokázán příznivý vliv hlubokého kypření a hluboké orby na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy. Dále bylo zjištěno, že se stoupající listovou pokryvností a růstem bulvy cukrové řepy klesá nebezpečí vodní eroze půdy. Cukrová řepa je nejvíce náchylná na vodní erozi půdy v raných fázích růstu a právě v této době se uplatnilo hluboké podzimní zpracování půdy. U plně zapojeného porostu nebyly naměřeny výraznější ztráty půdy, a v tuto dobu přestává být cukrová řepa erozně nebezpečnou plodinou. U výnosových a kvalitativních parametrů cukrové řepy byl zjištěn pozitivní vliv hlubokého kypření a hluboké orby na výnos a kvalitu cukrové řepy. Nejméně příznivých výsledků ve všech pokusných letech bylo dosaženo u mělkého kypření.
|
|
|
Saproxyličtí motýli a jejich vztah s lesními ekosystémy
Rada, Patrik ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Práce pojednává o saproxylických motýlech (Lepidoptera). U řady z nich je jejich obligátní vazba k mrtvému dřevu poměrně málo známá. Práce podává ucelené znalosti o těchto druzích ve formě literární rešerše. Vychází z rozšířené moderní definice saproxylicity, takže zahrnuje větší spektrum druhů, které jsou svým vývojovým cyklem vázány na dřevo.
Výsledkem je souhrn informací o každé saproxylické čeledi a jednotlivých zástupcích. Též je nahlédnuto do problematiky sběru hmyzu, resp. plodnic hub či dřeva, které jsou hmyzem napadeny, a jeho následného chovu až po vylétnutí dospělců.
Do budoucna by měl být výzkum v této oblasti zaměřen především na zmapování výskytu těchto druhů a poznání jejich ekologických nároků.
|
host ::
RSS.