|
|
Jazyk a styl undergroundové dětské literatury
Kubová, Kateřina ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Kubová, Kateřina: Jazyk a styl undergroundové dětské literatury: diplomová práce. Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, 2011. Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. Cílem této práce je postihnout jazykové a stylové rysy specifické pro undergroundovou literaturu určenou dětem. V první části práce se věnuji specifikům literární tvorby pro děti a pojmu dětský aspekt jako měřítku, s jehož pomocí následně analyzuji vybrané texty. Dále představuji vybrané autory a jejich tvorbu pro děti. Jazyková a stylová analýza vychází převážně z příručky Současná stylistika, která se mj. věnuje charakteristice jednotlivých jazykových rovin uměleckého textu. Rozboru podrobuji texty pro děti vytvořené hlavními představiteli českého kulturního undergroundu 70. a 80. let 20. století, Egonem Bondym a Ivanem Martinem Jirousem. Na závěr rozebírám jazyková a stylová specifika samizdatového sborníku Čert má kopyto…, který tvoří souhrn undergroundové literatury určené dětem, a na základě analýz stanovuji texty, jež splňují zároveň kritérium "dětskosti" i undergroundové poetiky, a tudíž právem nesou označení undergroundová literatura pro děti. Klíčová slova: dětská literatura, underground, styl, dětský aspekt.
|
|
|
Člověk v hádankách. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Boháčková, Linda ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
V hádankách mohou být tematizovány všechny oblasti lidské existence. Podle tezí kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky jsou i v hádankách každého kulturního prostředí - jakožto ve specifickém sémiotickém systému - uloženy poukazy k určitému způsobu chápání světa a místa člověka v něm. Cílem této práce je přiblížit naivní obraz člověka a lidského těla v českém jazyce, jak se jeví na základě lidových hádanek. Metodologická východiska poskytuje především stať etnolingvistky H. Kazancevové. Hádanky je možné roztřídit: hádanky vztahující se k ontogenezi člověka tvoří první skupinu, do druhé skupiny spadají delší a často rýmované hádanky označující člověka a části jeho těla pomocí neologismů či okazionalismů, třetí skupina je tvořena hádankami o jednotlivých orgánech. Části těla jsou v hádankách kódovány jak na základě svého vnějšího vzhledu, tak na základě funkce - činnosti, již vykonávají, případně se obě hlediska mohou prolínat. Soubory orgánů označovaných v hádankách druhé a třetí skupiny se poněkud liší. Hlava, vlasy, oči, nos, ústa, ruce a nohy jsou části těla, jež jsou tematizovány v obou těchto skupinách. Stojí tedy pravděpodobně v samém centru lidového, naivního obrazu člověka. Druhá skupina hádanek navíc kóduje čelo, břicho, kolena, chodidla a paty. Naproti tomu třetí skupina obsahuje navíc...
|
|
|
Pojmové schéma cesta v českém znakovém jazyce
Moudrá, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce navazuje na probíhající bádání o pojmovém schématu CESTA v češtině. Po teoretickém úvodu ke kognitivnělingvistické teorii pojmových, resp. představových schémat (image schemas) a o specifičnosti ikonického a ikonicko- metaforického (zdvojeného) mapování ve znakových jazycích jsou dosavadní teoretické a metodologické poznatky komparovány s jazykovým materiálem, který zachycuje projevy schématu CESTA v českém znakovém jazyce. Pro tyto účely byl pořízen korpus znaků, v nichž se schéma CESTA v českém znakovém jazyce uplatňuje. Analyzované znaky jsou kategorizovány podle cílových oblastí (významových okruhů) a také podle kritéria fonologické struktury znaků. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český znakový jazyk, metafora, ikonické mapování, ikonicko-metaforické (zdvojené) mapování, pojmová schémata, pojmové schéma CESTA
|
|
|
Nepřímá pojmenování v českém znakovém jazyce
Nováková, Radka ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá nepřímými pojmenováními v českém znakovém jazyce. Tato oblast u nás zatím nebyla systematicky prozkoumána. V práci je představeno a analyzováno celkem 60 znaků, které jsou rozděleny do tří základních skupin podle změny formy znaku. Ke každému znaku je připojena fotodokumentace, jejímž cílem je předat informaci o podobě znaku v základním a přeneseném významu. Dále je v práci u jednotlivých nepřímých pojmenování popisována sémantická motivovanost přenesených významů. Součástí práce je také zobecnění přenesených významů a vyčlenění skupin znaků podle jejich přeneseného významu, které probíhalo na základě sebraných příkladů. Ty jsou uvedeny v překladu do psané češtiny s psaným přepisem znaků použitých v textu v českém znakovém jazyce. Příklady v českém znakovém jazyce v původním znění jsou předložené i na DVD s videoukázkami, které je součástí práce. Teoretickou oporou výzkumu je shrnutí poznatků o nepřímých pojmenováních v české lingvistice. Dále jsou v práci vyloženy úvodní poznámky k nepřímému pojmenování v českém znakovém jazyce týkající se procesu vzniku nepřímého pojmenování, procesu lexikalizace a klasifikace podle aspektu motivace nepřímých pojmenování.
|
|
|
Ironie v češtině a její vnímání
Pospíšilová, Dominika ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Tématem této práce je vnímání diskurzní ironie v češtině, tedy to, jak působí na dospělé a dospívající, co za ironii vůbec považují a jaké jsou rozdíly mezi ironií v češtině a v angličtině. Inspirací mého výzkumu se stala studie srovnávající porozumění sarkasmu u kanadských a českých dětí, na které jsem se podílela a která ukázala, že české děti z nějakého důvodu rozumějí sarkasmu dříve. Moje práce se zaměřuje na dva experimenty, které jsem prováděla s dospělými pro účely srovnávací studie, kde tvořili pouze kontrolní skupinu, a následný experiment s dospívajícími, kteří ve srovnávací studii nebyli zohledněni. První experiment, který byl přípravnou fází zmíněné srovnávací studie, ukázal, jak dospělí Češi přistupují k testovaným formám ironie a jak si ironii představují. Druhý experiment, z něhož byla část dat použita ve srovnávací studii, potvrdil citelné rozdíly ve vnímání sociálně-komunikačních aspektů ironie (příjemnost, nepříjemnost, vtipnost) mezi Čechy a Kanaďany - Češi vnímají ironii jako výrazně negativnější než Kanaďané. Poslední, třetí experiment proběhl mezi patnáctiletými českými studenty a upozornil, že ačkoliv jejich jazykové dovednosti jsou už v zásadě srovnatelné se schopnostmi dospělých, stojí tato věková skupina stále, co se vnímání ironie týče, mezi dětmi a dospělými.
|
|
|
Jazyk dívek a girls podle českých dívčích časopisů
Kadlecová, Kateřina ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Tato práce pojednává o Jazyce a ideologii v dívčích časopisech BravoGIRL!, COSMOgirl!, Dívka a Top dívky. Popisuje pozici těchto tří měsíčníků a jednoho čtrnáctideníku na českém mediálním trhu a následně se zaměřuj e na obsah časopisů a analyzuje pro ně typické žámy (fotoromán aj.). Následuje lingvistická analýza jazyka a popis stylu těchto časopisů - expresivita a emocionalita tzv. genderlektu a zvláště jazyka dívek (a jazyka určeného dívkám) a tendence k obohacování lexika časopisů anglicismy, neologismy, okazionalismy a slangismy jsou doloženy četnými příklady. Rovněž je konstatována a vysvětlena praktická nepřítomnost intertextuality. Poté práce na základě dotazníkového šetření zjišťuje pomocí kvalitativního i kvantitativního (SPSS) přístupu, do jaké míry se dívky - potenciální recipientky příslušných mediálních obsahů - ztotožňují s jazykem, jenž jim je časopisy předkládán a připisován jako jejich vlastní sociolekt. Zkoumána je zejména schopnost porozumění textu, přístup k nespisovné češtině a tzv. smajlíkům, zájem o předkládaná témata a subjektivní hodnocení formátu dívčího časopisu, doplněné důvody obhajujícími a odmítajícími četbu těchto časopisů. Poslední částí práce pak je analýza ideologie a argumentace dívčích časopisů, propagace konzumerismu, hédonismu, kapitalismu a antifeministické tendence -...
|
|
|
Gesta a mimika v různých kulturách
Puldová, Hana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Následující práce se zabývá problematikou neverbální komunikace v různých kulturách a to především jejími dvěma druhy - gestikou a mimikou. Největší pozornost je soustředěna na analýzu toho, jak je v česky publikované, původní i překladové odborné literatuře pojat výklad o vybraných neverbálních prostředcích v různých kulturách. Práce se zaměřuje převážně na to, nakolik jsou v příslušných publikacích zohledněna kulturní specifika příslušných prostředků, na které kultury je pokládán největší důraz a jaké informace jsou o daných prostředcích sdělovány. Nejprve je popsán samotný pojem neverbální komunikace, poté její druhy, ve stručnosti jejich charakteristika a stěžejní částí celé práce je právě ona zmíněná analýza vybraných publikací, kde bylo primárním úkolem zjistit, jakou měrou se čeští i zahraniční autoři zabývají mezikulturními rozdíly v problematice neverbální komunikace, a co o nich pojednávají. Klíčová slova: neverbální komunikace, gesta, mimika, kultura This thesis concerns itself with forms of nonverbal communication in various cultures, most importantly with its main two forms - gestics and mimics. A great deal of attention is devoted to analysis of the interpretation of certain nonverbal means of communication in Czech scholarly publications, both original works and translations from other...
|
|
|
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
|
|
|
Frazémy v norštině a v češtině - srovnání z hlediska kognitivní lingvistiky
Payneová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této práci se zabýváme analýzou výrazů - především výrazů metaforických a frazeologických - v češtině a v norštině, které obsahují "zvířecí" motiv jakožto jádro. Metodologicky vycházíme z pojetí kognitivní lingvistiky, konkrétně pak z úžeji vymezené koncepce kognitivní lingvistiky, tzv. polské etnolingvistické školy, s přihlédnutím k pojetí metafory a symbolu z hlediska hermeneutické filozofie. Popisujeme a dokládáme některé principy týkající se vnímání a konceptualizace zvířat společné oběma zkoumaným jazykům a poukazujeme na určité sémantické souvislosti v rámci zvolené tematiky. Konkrétně se pak blíže věnujeme výrazu vlk a porovnáváme jazykový obraz tohoto kontroverzního zvířete v češtině a v norštině.
|
|
| |
host ::
RSS.