|
|
Počátky sakrální architektury v západních Čechách. Kapitoly z církevní archeologie
Čechura, Martin ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Hauserová, Milena (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Cílem práce je výzkum nejstarší sakrální architektury na příkladu jednoho regionu - západních Čech. Zatímco dosavadní historické bádání předpokládalo, že nejstarší kostely byly stavěny na správních hradech a tvořily základ velkofarního systému, archeologické prameny ukazují jiný obraz. Už v průběhu 11. století máme doloženo množství kostelů v krajině. Sledován je jejich vztah ke starším pohřebištím. Oproti předpokladu diskontinuity mezi staršími řadovými pohřebišti a kostelními hřbitovy se ukazuje, že v řadě případů existovala přímá prostorová souvislost. Kostely byly zakládány v místech staršího osídlení, stejně jako na místech starších hřbitovů. Archeologický výzkum doložil dřevěné stavby i náročnou kamennou architekturu. V několika případech se podařilo doložit prostorovou a funkční souvislost s rezidencí. V řadě případů se podařilo prokázat větší stáří kostelů, resp. bylo zjištěno, že jim předcházela starší stavba. Poloha některých kostelů na významných cestách a hranicích naznačuje i jejich symbolickou úlohu. Výsledky archeologických výzkumu vedou k otázkám, kdo byli stavebníci těchto kostelů a jaká byla jejich role ve společnosti. Zásadně se tak mění i pohled na počátky christianizace raně středověkého obyvatelstva i individuální konverzi elit. Klíčová slova: církevní archeologie - sakrální...
|
|
|
Moderní technologie a historická metoda
Sommer, Petr
Současná tendence zapojování nových technologií a metod do historické práce vede k mimořádnému rozšíření zpracovatelských možností velkých souborů pramenů, stále je však nutné formulovat jasné badatelské otázky a očekávané cíle.
|
|
|
Vývoj farní sítě v kontextu dějin osídlení
Gája, Robert ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Sommer, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá na příkladu několika modelových oblastí vývojem farní sítě a rekonstrukcí farních hranic ve středověku. Výzkum je založen na středověkých pramenech a retrospektivním průmětu raně novověkých pramenů. Z území arcijáhenství kouřimského byly vybrány dvě modelové oblasti, na jejichž území proběhla kolonizace z větší části až v průběhu vrcholně středověké kolonizace ve 13. století. Jedná se o území středověkého děkanátu havlíčkobrodského a Černokostelecko. Pro tyto oblasti byly využity kromě nemnoha středověkých pramenů zejména prameny 17. a 18. století. Jako poslední modelové území bylo vybráno Staré Město pražské, kde můžeme pozorovat na rozdíl od dvou předchozích modelových oblastí hustou kostelní síť a její vývoj již od raného středověku. Hlavním důvodem pro výběr Starého Města je neobyčejně bohatá pramenná základna, kterou lze pro rekonstrukci farní sítě využít a překlenout tak pramenný hiát, se kterým se věda obvykle setkává v předbělohorském období při pokusech o rekonstrukci farních hranic v nějaké oblasti v plošném měřítku. Důležitým přínos představuje zcela nový metodický přístup rekonstrukce farních hranic kombinující farní soupisy a farní příslušnost jednotlivých domů. Výsledkem rekonstrukčního pokusu je soubor map, který znázorňuje vývoj farní síťě na modelových...
|
|
| |
|
|
Nálezy mincí v interiérech kostelů v Čechách, jejich souvislosti a informační hodnota
Kout, Adam ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Martin (oponent)
(česky) Práce pojednává o mincovních nálezech a jejich kontextech v rámci interiérů kostelů v Čechách. Je zde zhodnocena problematika a metodologie výzkumu s důrazem na využívání detektorů kovů v archeologii. Mincovní nálezy jsou rozčleněny dle příslušných lokalit do kategorií - depoty a jednotlivé mince. Tyto poznatky jsou pak zhodnoceny jak z hlediska kostela samotného, tak v širším kontextu. Pro snadnější orientaci v celkovém kontextu je stručně nastíněna také historie jednotlivých kostelů ve spojitosti s mincovními nálezy. Nedílnou součástí je přehledný standardizovaný katalog mincovních nálezů v interiérech kostelů v Čechách. V závěru jsou nálezy zhodnoceny z několika různých hledisek.
|
|
|
Hmotná kultura cyriaků v čechách
Moriová, Jana ; Sommer, Petr (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá řádem křižovníků s červeným srdcem v Čechách a shrnutím výsledků dosavadního bádání. Předmětem zájmu je především hmotná kultura cyriaků ve středověkých Čechách, podkladem jsou výsledky archeologických, uměleckohistorických a stavebně historických výzkumů.
|
|
|
Sacred buildings in early medieval central localities (on example of Žatec)
Chlustiková, Katarína ; Klápště, Jan (oponent) ; Sommer, Petr (vedoucí práce)
Od doby romantického 19. storočia, kedy začali vznikať prvé práce vedecky nahliadajúce na architektonické pamiatky starých dob, prešlo už viac ako jedno ďalšie storočie. To nás naučilo skúmať možnosti historického štúdia a dovolilo tak klásť si neustále viac otázok. Vykryštalizovali sa samostatné vedné odbory pracujúce vlastnými metódami a prinášajúce mozaiku informácií o týchto pamiatkach z niekoľkých strán. Archeológia sa popri histórií a dejinách umenia začala uplatňovať pomerne neskoro. Nové možnosti jej otvorila predovšetkým nedávna doba prinášajúca spoločenské a technologické zmeny. Rozmachom stavebného priemyslu v posledných dvadsiatich rokoch tento vedný odbor zaznamenal nebývalý nárast pramennej základne. Tam, kde dejiny umenia hľadajú odpovede v revízií dávno známych umeleckých diel a opätovnom prehodnocovaní svojich možností a historické poznatky sa iba málokedy doplnia novým nálezom či opäť revíziou, archeológia može poskytnút' celkom nové poznatky. K podobnej situácií došlo aj v Žatci. Regionálne historické štúdium rozvíjané už v dobách romantizmu dovolilo definovať prvé predstavy o Žatci v ranom stredoveku. Zo zlomkovitých správ v písomných prameňoch sa postupom doby podarilo poukázať na význam lokality ako jedného z najdoležitejších hradísk a oporných bodov pfemyslovskej štátnej správy....
|
|
|
Archeologické nálezy mincí, denáry a jejich přínos k poznání českých dějin
Polanský, Luboš ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Sommer, Petr (oponent)
Práce je věnována konkrétním vybraným příkladům, ve kterých nálezy mincí, respektive jejich archeologický kontext a podrobné numismatické zpracování přináší nové poznatky umožňující doplnit či upřesnit naše znalosti raně středověkých českých dějin. Práce je rozčleněna do tří kapitol, tak aby bylo pokryto celé období ražby denárů, tedy chronologicky na 10., 11. a 12. století, věnujících se vždy několika problémům. Ty nejenom charakterizují problematiku zpracování a interpretace archeologického materiálu toho, kterého období, ale také názorně ukazují, jakých výsledků lze při důkladném zpracování nálezů dosáhnout, nehledě na jejich chronologické zařazení. První kapitola České denáry 10. století ve světle revize nálezů je jak již název napovídá věnována vybraným výsledkům získaných při řešení zmíněného grantového projektu, respektive vycházejících z důkladného zpracování materiálové základny. Obsahuje tři podkapitoly postupně se zaobírajícími tématy slavníkovského mincovnictví, organizací mincovnictví na příkladu Vyšehradu a jeho mincmistrů a nakonec obrazem několika významných středisek přemyslovského státu vycházejícím z nálezů mincí zde učiněných. Druhá kapitola Jaromír, Oldřich a překonání krize po roce 1000 přibližuje problematiku mincovnictví 1. poloviny 11. století, jejíž zpracování nám ztěžuje...
|
|
|
Ke středověkému osídlení východních Čech
Ježek, Martin ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sommer, Petr (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží zhodnotit dosavadní prameny k vybraným otázkám středověkého osídlení východních Čech. Převážnou část pramenné základny k tomu tématu tvoří archeologický materiál, získaný v posledních desetiletích jednak terénním výzkumem městských jader, jednak povrchovými sběry v několika regionech. V této práci byl zpracován jeden z nich, a to bohatý fond z okrajové oblasti raně středověké sídelní oikumeny, Jaroměřska. Kapitola zaměřená na jeho poznání sleduje svědectví proměny sídlištní struktury raně středověkého venkova. Naproti tomu kapitola věnovaná nejstarším východočeským městům, až na výjimku královským, se zabývá především vývojem prostorové struktury v rámci městských hradeb. Různoběžnost chronologických rovin vyplývá z rozdílné dostupnosti poznání dějinných tendencí v rámci možností archeologie, resp. celého spektra metod historiografie. V úvodní části je zdůvodňován přístup k pojmu město, vázaný k sociálnímu postavení obyvatel nových sídel vznikajících ve 13. století v českých zemích. Na jeho základě je vedena dělící čára mezi často směšovanými urbánními formami mladšího pravěku a raného středověku a městy středověku vrcholného. Jako příklad je prezentováno Staré Město pražské 12. a staršího 13. století sjeho vyhlášenými románskými domy, pokládanými v literatuře za doklad raně...
|
|
|
Průmyslová zóna Nové Pole v Karviné a její další osud
Sommer, Petr ; Piecha, Marian (vedoucí práce) ; Hana, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza dalšího působení společností umístěných v Průmyslové zóně Karviná -- Nové Pole. Za pomocí kritérií je provedena analýza jednotlivých společností působících v PZ Nové Pole, které jsou ohroženy rozšířením těžby černého uhlí v případě prolomení stávajících limitů. Úvodní praktická část se zabývá základním názvoslovím týkající se průmyslových zón, osvojuje jednotlivé typy zón a legislativu, která je spojená s jejich výstavbou. Zaměřuje se dále na podporu rozvoje průmyslových zón a systém investičních pobídek se zaměřením na Moravskoslezský kraj. V praktické části se jedná především o zhodnocení stávající situace u konkrétních společností a výsledkem je, které společnosti budou mít větší či menší zájem o setrvání v PZ Nové Pole.
|
host ::
RSS.