|
| |
|
| |
|
|
Učebnice českého jazyka vydané v letech 1918-1938 a jejich přínos pro současnou výuku českého jazyka
Valová, Anna ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou čtyř učebnic českého jazyka pro 2. ročník obecných škol vydaných do roku 1938. Analýza popisuje vnější podobu učebnic, zachycuje grafické zpracování, strukturu učebnic a podrobně popisuje obsah učiva. Poté je provedena podrobná didaktická analýza učiva, rozbor tehdejších postupů a metod. Prostřednictvím metodických příruček je zkoumána také didaktická koncepce, na jejímž základě byly učebnice vytvořeny. Cílem práce je najít didaktické postupy, které se v současných učebnicích nevyskytují a kterými bychom se mohli inspirovat v dnešní výuce českého jazyka. V rámci analýzy je proto provedena nejprve vzájemná komparace učebnic a následně i komparace se současnou učebnicí českého jazyka reprezentující učebnice vydávané dnešními nakladatelstvími. Práce dochází k závěru, že koncepce historických učebnic jsou mnohem rozmanitější než jednotná koncepce učebnic dnešních. Současné učebnice jsou mnohem propracovanější po grafické stránce, rozdíly jsou i v rozsahu mluvnického učiva. Naopak didaktické postupy sice z prvorepublikových učebnic vychází, zůstávají však strnulé, nerozvíjí se. Jsou zde patrné stejné učební metody i podobná cvičení. Při návratu do historie výuky českého jazyka bychom mohli převzít především náměty na propojení komunikační výchovy s výchovou...
|
|
| |
|
|
Kritická místa v českém jazyce na základní škole
Dygrínová, Gabriela ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Štěpáník, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kritickými místy výuky českého jazyka na základní škole. Cílem práce bylo identifikovat kritická místa výuky českého jazyka v 6. ročníku základní školy. Identifikace kritických míst probíhala kvalitativní analýzou rozhovorů vedenými s učiteli českého jazyka. Teoretická část práce charakterizuje obsah učiva českého jazyka v 6. ročníku a jeho didaktické pojetí v používaných učebnicích. Vymezen je pojem kritické místo a chyba. Praktická část práce obsahuje analýzu a interpretaci rozhovorů uskutečněných s učiteli. K vyhodnocení získaných dat byl použit program Atlas.ti. Kritickými místy českého jazyka v 6. ročníku základní školy byly vyhodnoceny jevy v oblasti větné skladby, tvarosloví a pravopisu. V oblasti větné skladby měla největší váhu kritická místa: schopnost logického uvažování, znalost základních jazykových jevů, porozumění syntaktickým vztahům a terminologii. V tvarosloví se jeví jako nejkritičtější rozeznávání slovních druhů, určení pádů a rozeznání čísla u podstatných jmen pomnožných a hromadných. Jako kritický byl označen pravopis velkých písmen. Text diplomové práce obsahuje citace z analyzovaných rozhovorů, které dokreslují identifikovaná kritická místa a často odkazují na jejich příčiny.
|
|
|
Jazykový rozbor vybraných památek tzv. Pinvičkova sborníku
Klubalová, Jana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Práce se zabývá rozborem jazykové stránky skladby o Tandariášovi uveřejněné v Pinvičkově sborníku, který byl sepsán v 2. polovině 15. století Janem Pinvičkou z Domažlic. Pozornost je věnována popisu ortografie a všech jazykových rovin. Hlavními cíli práce je popsat jazykový stav památky a zhodnotit vliv předloh skladby o Tandariášovi na verzi uveřejněnou v Pinvičkově sborníku. Dospěli jsme k závěru, že nelze dokázat, že by byla sledovaná skladba výrazně ovlivněna jazykovým územ 14. století, kdy byla tato látka do češtiny přeložena. Lze ovšem konstatovat, že přestože některé jazykové jevy odpovídají spíše jazykovému úzu staršímu, je možné je vysvětlit i osobním jazykovým stylem autora. Vliv původní německé předlohy je však zřetelný v rovině lexikální ve slovní zásobě díla. Určení díla měšťanstvu a nižším vrstvám je podporováno tendencí jazyka textu k přiblížení se mluvenému jazyku.
|
|
|
Hry a herní aktivity ve výuce morfologie na 1. stupni základní školy
Veselková, Alice ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Diplomová práce se zabývá slovními druhy v češtině na prvním stupni základní školy. Jejím cílem je zmapovat problematiku v obecné rovině, představit jejich definice, historický vývoj i dělení do kategorií. Teoretická část představuje slovní druhy jako část obecné češtiny, popisuje je na základě syntaktických, sémantických a morfologických dělení, aby pak bylo možné přistoupit k jednotlivým slovním druhům. U každého slovního druhu je také stručně ukázáno, jak tyto slovní druhy prezentují současné učebnice českého jazyka pro první stupeň. Praktická část se zaměřuje na představení nových metod při výuce slovních druhů především formou her a netradičních pomůcek. Hry jsou představeny včetně pravidel, potřebného času, pomůcek i počtu žáků. Další úsek praktické části se zabývá rozhovory s učitelkami prvního stupně, které dostaly pomůcky a hry k vyzkoušení. Závěr práce zpracovává formou rozhovoru jejich názory. KLÍČOVÁ SLOVA slovní druhy, výuka, 1. stupeň základní školy, netradiční pojetí výuky, hry, netradiční pomůcky
|
|
|
František Trávníček, osobnost a dílo ( se zvláštním přihlédnutím k jeho aktivitám lingvodidaktickým )
Doležalová, Eliška ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Resumé V naší práci se zabýváme osobností a dílem významného lingvisty a bohemisty Františka Trávníčka (1888-1961). Nejprve jsme velmi stručně nastínili jeho život a pokusili jsme se jej představit jednak jako neopomenutelnou osobnost české jazykovědné bohemistiky, jednak jako dlouholetého univerzitního funkcionáře a pedagoga. Neopomíjíme ani jeho poválečné politické působení v KSČ. Práce se zaměřuje na Trávníčkovo dílo se zvláštním zřetelem k jeho aktivitám lingvodidaktickým. Jedna část je věnována Trávníčkovu vědeckému dílu a s přihlédnutím ke kulturně-historickému kontextu shrnuje jeho neobyčejně rozsáhlé a tematicky pestré dílo. Vydělili jsme pět zásadních oblastí jazykovědy (mluvnictví, historická gramatika, fonetika a fonologie, slovotvorba a dialektologie), do nichž Trávníček významnou měrou zasáhl, dále jsme zmínili dílo, které nejde jednoznačně zařadit do uvedených oblastí, případně dílo v dané oblasti zastoupené jen několika pracemi, a nakonec jsme se uvedli vlivy na Trávníčkovu vědeckou činnost. Poslední a zároveň stěžejní část práce se věnuje Trávníčkovým lingvodidaktickým aktivitám s ohledem na dobový kontext. Z otázek vyučování českému jazyku soustředíme svou pozornost na nejvýznamnější okruhy Trávníčkova zájmu, a to zejména na otázku mluvnické metody jazykového vyučování, globální metody...
|
|
|
Rozdíly ve vyjadřování mezi muži a ženami
Kuželová, Markéta ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování rozdílů ve vyjadřování mezi muži a ženami. Teoretická část shrnuje informace o komunikaci obecně a nastiňuje rozdíly v komunikaci mezi muži a ženami. Empirická část na základě sledování rozhovorů ověřuje teoretické předpoklady a zkoumá, zda, do jaké míry a v jakých aspektech se liší verbální komunikace mužů a žen s vysokoškolským vzděláním. V rozhovorech byly sledovány tyto charakteristiky: spisovnost, výrazy, vulgarismy, oslovování, témata, přerušování a role. Zjištěné výsledky přinášejí informaci o relativně specifických rozdílech v řečové komunikaci mezi muži a ženami. Ve sledovaném souboru bylo zjištěno, že muži používají statisticky významně více odborné výrazy, užívají více vulgární výrazy, zatímco ženy volí takové výrazy zcela minimálně. Muži přerušují řeč druhého minimálně, ženy více než z 50%. Výsledky tak z velké části potvrzují dosud publikovaná zjištění na toto téma.
|
|
|
Ortografie a lexikum cestopisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova "Cesta z Prahy do Benátek"
Kafka, Jan ; Mališ, Otakar (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tato DP se zabývá dvěma jazykovými oblastmi renesančního cestopisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova, pravopisem jeho prvního vydání z roku 1563 a charakterem a zvláštnostmi jeho slovní zásoby. Nechybí zde obecný úvod, kde je poukázáno na exaktní zaměření autora, které ovlivnilo ráz knihy, i na kulturní a jazykovou situaci ve Středomoří vedoucí rozmanitosti slovní zásoby díla. V části věnované pravopisu jsou postupně probírány jeho důležité jevy, přičemž je reflektována jak jejich jedinečnost, tak pozice v kontextu obecného vývoje. Zvláštní zřetel je brán na pravopisné projevy hláskoslovných změn, zejména na monoftongizaci uo > ů. Sledována je však i nestandardní kvantita samohlásek, přítomnost spřežek, způsob psaní velkých písmen či takové jevy, jako je geminace či proteze. V neposlední řadě je posuzováno, jak důsledně se ta která tendence v textu prosazuje. Oddíl zaměřený na slovní zásobu Prefátova díla se dělí na dvě části, první je výkladová, popisující charakter lexika a jeho rozložení v textu. Zvláštní kapitoly jsou věnovány cizím slovům a geografickým jménům, což jsou kategorie pro cestopisný žánr zvláště typické a důležité. Dále je probráno výrazivo některých dalších pro text charakteristkých tematických okruhů, jako jsou lodě, stavebnictví, vojenství aj. Kromě jazykových otázek se zde mnohdy řeší i...
|
host ::
RSS.