|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
| |
|
|
Kontaminace osob radioaktivními látkami při havárii jaderné elektrárny
SEDLÁČEK, Marek
Tato práce se ve své první části zabývá problematiku kontaminace osob radio-aktivními látkami, problematikou bezpečnosti jaderných elektráren a stručně charakterizuje účinky ionizujícího záření na člověka. Hlavní částí práce je věnovaná rozboru havárie Černobylské jaderné elektrárny a jejich následků na území dnešního Běloruska z hlediska kontaminace území a expozice oso(likvidátorů, obyvatelstva) ionizujícím zářením. Dále je zde uvedena problematika ochranných opatření a havarijního plánování snižujících dopady případné havárie jaderné elektrárny. V závěru práce je pak provedeno shrnutí problematiky havárií a minimalizace jejich následků.
|
|
|
Řešení hromadného neštěstí na dálnici D3
SEDLÁČEK, Marek
Současný rozvoj dopravy sebou nese kromě pozitivních jevů i spoustu negativ a rizik. Na jedné straně stojí potřeba přepravy většího počtu osob, zkrácení její doby, snížení nákladů a na straně druhé riziko vzniku mimořádných událostí. Výstavba dálnic a rychlostních silnic, včetně konstrukce moderních dopravních prostředků umožňuje přepravit více osob rychleji, pohodlněji a bezpečněji. Řešení zásahů automobilových nehod patří mezi běžné akce integrovaného záchranného systému u nás i ve světě a jejich zvládání nečiní sehraným záchranným týmům žádné potíže. Komplikace však může nastat při vedení zásahu na pozemních komunikacích s vyšším počtem jízdních pruhů a středovým dělícím pásem, dále pak při vyšším počtu zraněných a při větší ploše zásahu, například jedná-li se o řetězovou havárii. Složky integrovaného záchranného systému se na tyto typy událostí připravují podle nové metodiky, která je postupně uváděná do praxe. Při její aplikaci hrají významnou roli součinnostní cvičení integrovaného záchranného sytému, která vyžadují maximální přiblížení skutečným podmínkám. Práce je koncipovaná pro potřeby velitele zásahu a poskytuje ucelený náhled na problematiku zvládání zásahů s vyšším počtem zraněných a mrtvých záchranným systémem na dálnicích a rychlostních komunikacích. Informuje o nových trendech v oblasti přípravy záchranných složek na tento typ událostí. Úzce se zaměřuje na území Jihočeského kraje, kde se buduje dálnice D3, jejíž první část Mezno {--} Tábor je v provozu od prosince roku 2007.
|
host ::
RSS.