|
|
Vliv půdního hospodaření na vlastnosti huminových látek
Rubínková, Eva ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je posoudit vliv hospodaření (osevní postup na orné půdě a půdy s travním porostem) na kvantitu a kvalitu huminových látek. Tyto vlastnosti jsou závislé nejen na způsobu obdělávání půdy, ale také na klimatických podmínkách, ke kterým patří např. srážky, teplota, nadmořská výška, hladina podzemní vody a obsah jílu. Významně ovlivněnými faktory jsou obsah a forma organického uhlíku, které jsou velmi úzce spjaty právě s huminovými látkami. V této práci byl pak sledován vývoj obsahu a vlastností půdních huminových kyselin v daném časovém období a byl posouzen vliv osevného postupu na změny fyzikálních a chemických vlastností huminových látek v půdním prostředí. Diplomová práce je realizována ve spolupráci s Mendlovou univerzitou v Brně, která dodala vzorky ke zpracování. Studované půdní vzorky byly odebrány z humusového horizontu kambizemě modální Vatín v letech 1999–2006, vždy na podzim. Jednotlivé vzorky byly charakterizovány dostupnými analytickými metodami, které jsou běžně používány v oblasti výzkumu huminových látek. Jde především o fluorescenční spektrometrii, UV-VIS a IR spektrometrii a acidobazické a konduktometrické titrace.
|
|
|
Příprava směsných koloidů huminových kyselin s biopolymery
Ondruch, Pavel ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost využití nových aplikačně výhodných forem směsných koloidů chitosanu a huminových kyselin. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány vhodné postupy přípravy hydrogelových a xerogelových směsných forem těchto polymerních materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována stanovení obsahu vody a botnacích charakteristik a také jejich mechanickým vlastnostem. Vývoj materiálu byl směřován k průmyslovému nebo zemědělskému využití jeho sorpčních schopností, případně schopnosti imobilizace polutantů v zemědělství a ochraně životního prostředí. Další výhodu představuje možnost řízeného uvolňování HK, využitelná převážně v agrochemii.
|
|
|
Sledování komplexace mědi s huminovými kyselinami fluorescenční metodou
Hladík, Tomáš ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou schopné vytvářet silné komplexy s měďnatými ionty a tím mohou ovlivňovat jejich toxicitu v životním prostředí. Fluorescenční vlastnosti sodné soli huminové kyseliny, humátu, izolovaného z jihomoravského lignitu a jeho komplexační chování s měďnatými ionty byly pozorovány pomocí emisní, excitační a synchronní fluorescenční spektroskopie. Po přídavku měďnatých iontů dochází ke zhášení intenzity jak emisního tak synchronního spektra humátu, což pravděpodobně nasvědčuje o tvorbě komplexu s mědí. Záměrem práce bylo nalezení optimální koncentrace iontů v přítomnosti humátu pro sledování zhášení fluorescence a nalezení hlavního fluoroforu ve struktuře humátu, který je nejvíce ovlivněn komplexací, pomocí metody synchronní fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Huminové látky jako koloidní transportní systém rostlinných živin
Hudlíková, Iva ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o huminových látkách jako majoritní části organického uhlíku v půdě při transportu živin ke kořenovému systému rostlin. Literární rešerže je zaměřena na huminové látky, sorpční schopnost půdy a transport látek z půdy k rostlinám. Experimentální část práce je zaměřena na interakce huminových kyselin s dusičnany. Součástí práce je charakterizace huminových kyselin, byla stanovena hodnota celkové kyselosti a kyselosti COOH.
|
|
|
Kontaminace životního prostředí těžebních oblastí a možnosti jejich fytoremediace
Pecina, Václav ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Pavlů,, Lenka (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Znečištění životního prostředí těžkými kovy je globálním problémem eskalujícím v oblastech s těžbou nerostných surovin. Hledání řešení tohoto problému je předmětem výzkumu posledních dekád. Tato práce je koncipována jako soubor čtyř případových studií zaměřených na znečištění životního prostředí těžebních oblastí a fytoremediaci znečištěných půd. Závěry všech čtyř studií jsou diskutovány v kontextu situace v Mongolsku, kde je řešení této problematiky v iniciálním stádiu. Výsledky šetření znečištění životního prostředí těžebních oblastí ukázaly (I) nevhodnost transformace důlně-úpravárenského závodu a haldy v Příbrami na lesopark s ohledem na přetrvávající silné znečištění půdy těžkými kovy (As, Cd, Pb a Zn) znamenající potenciální zdravotní rizika pro návštěvníky a inhibici sazenic stromů i po realizaci rekultivačního projektu a (II) nízkou úroveň znečištění půdy těžebních oblastí v Mongolsku bez předpokládaných rizik pro obyvatele. Výsledky fytoremediačních studií potvrdily potenciál Lupinus luteus L. a Festuca rubra L. v kombinaci se specifickými aditivy (zejména biouhlem z vrbové štěpky, popelu z drůbežího peří a chalcedonitem) pro asistovanou fytostabilizaci znečištěných půd, příslušně pro Cd, Cr, Cu, Ni a Zn a Cr(VI), a tedy i potenciál pro využití při fytoremediaci půd v těžebních oblastech znečištěných těžkými kovy. S ohledem na nekontrolovanou pastvu v Mongolsku je pro snížení rizik šíření kontaminace a intoxikace nejen hospodářských zvířat nezbytná fytostabilizace hald a jejich znepřístupnění. Perspektivním druhem pro fytoremediaci v Mongolsku může být Larix sibirica Ledeb.; vhodným typem managementu těžebních odpadů asistovaná fytostabilizace s využitím potenciálně dostupného hnoje a štěpky. Budoucí výzkum by měl realizovat experimenty s identifikovanými druhy rostlin a aditivy a nalézt další vhodné lokální druhy schopné vytvořit souvislý vegetační pokryv.
|
|
| |
|
|
Chemical and Physical Transformations of Humic Acids
Vlčková, Zoja ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Janoš,, Pavel (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
This work is a pilot study testing the relationships between biological properties and structure of humic acids extracted from original and modified South-Moravian lignite, mine Mír, Mikulčice. In first part of the work, methods suitable for increase of the humic acid yield were explored. Lignite oxidation in gas phase turned out to be relatively instrumentally demanding and insufficiently effective. Therefore, only oxidation in liquid phase was explored further along with modification with short-chained organic acids. Modification with short-chained organic acids was inspired by processes enhancing biological functions in rhizosphere, i.e. the root system produces exudates causing changes in the supramolecular structure of the surrounding organic matter, improving its mobility and cell-walls penetration. Primary structure of humic acids produced in this work was investigated by elemental analysis, solid state NMR, EPR and UV-VIS spectroscopy. Despite the fact that only minor differences were found, conducted assessment of biological activity and genotoxic potential showed that humic acids and their respective humates isolated from lignite with different pre-treatment show different bioactivity. Therefore, supramolecular structure of samples in diluted solutions was investigated by means of HPSEC, HRUS and densitometry measurements. Two counterions – potassium and ammonium – were tested. Obtained results confirm the assumption that observed quality of humates depends on counterion, concen-tration of humate and also on the method of lignite pre-treatment. Both selected pre-treatment methods showed potential to produce humic acids with variable biological properties, applicable in agriculture, environmental chemistry and potencially also in pharmacology.
|
|
|
Chemická a termická stabilita huminových komplexů
Nováková, Tereza ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce zkoumá vztah mezi chemickou a termickou stabilitou komplexů huminových kyselin s těžkými kovy, konkrétně komplexy niklu, kobaltu a mědi. Komplexy byly připraveny s roztoky kovů o třech odlišných počátečních koncentracích. Pomocí techniky UV-VIS byla stanovena množství inkorporovaných kovových iontů ve struktuře huminových kyselin; bylo potvrzeno, že množství kovových iontů vzrůstá s rostoucí počáteční koncentrací. Chemická stabilita byla stanovena jako množství uvolněných kovových iontů dvěma extrakčními činidly (roztoky MgCl2 a HCl), byly získány frakce reziduální, silně vázáná a mobilní a iontově výměnná. Změny, ke kterým docházelo ve struktuře huminových kyselin po vzniku komplexů a po jejich extrakci, byly sledovány FT-IR spektrometrií. Termooxidační stabilita byla prověřena metodami termogravimetrické analýzy (TGA) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Výsledky přinesly srovnání komplexů dvou huminových kyselin, potvrdily vliv kovových iontů na jejich termooxidační stabilitu. Vztah mezi chemickou a termickou stabilitou byl porovnán na základě korelace dat získaných těmito metodami.
|
|
|
Využití chronopotenciometrické titrace v huminovém výzkumu
Viktorinová, Jana ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou přírodní látky patřící do skupiny huminových látek. Vznikají převážně rozkladem rostlinných zbytků. Jsou obsažené v půdách, rašelinách, sedimentech, mladých uhlí, vodě a dokonce i ve vzduchu. Huminové kyseliny jsou jen částečně rozpustné ve vodě a s rostoucí hodnotou pH stoupá jejich rozpustnost. Diplomová práce se zaměřuje na využití chronopotenciometrické titrace v huminovém výzkumu. Tato metoda se převážně používá pro stanovení stopové koncentrace analytu. Tato práce je zaměřena na stanovení kyselosti pomocí potenciometrické titrace a dále na stanovení disociační konstanty pomocí chronopotenciometre společně s měřením pH připravených vzorků.
|
|
|
Kalorimetrická studie interakcí huminových látek s kovovými ionty
Solná, Irena ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavní náplní této diplomové práce bylo prostudovat interakce huminových látek s vybranými kovovými ionty pomocí titrační kalorimetrie. Byla provedena rešerše o reaktivitě huminových látek a využití modelových sloučenin při výzkumu v této oblasti, jako nástroje k snadnějšímu pochopení struktury, vlastností a vazebných možností huminových látek. K charakterizaci studovaných huminových kyselin byly použity metody elementární analýzy, FT-IR spektrometrie, potenciometrické a konduktometrické titrace, kterými byly získány kyselosti huminových kyselin - celková kyselost a karboxylátová kyselost. Byla optimalizována metoda isotermické titrační kalorimetrie k využití při studiu reaktivity huminových kyselin, tato optimalizace byla nejlépe aplikovatelná na soly huminových kyselin. Jako modely hlavních vazebných míst huminových kyselin byly vybrány jednoduché organické sloučeniny- kyselina benzoová, kyselina ftalová, kyselina salicylová, pyrokatechol a fenol. Z výsledků titrací byly vypočítány hodnoty reakční entalpie. Výsledky entalpií z titrací modelů byly porovnány se semiepirickými kvantově chemickými výpočty podle INDO metody.
|
host ::
RSS.