|
|
Kontaminace životního prostředí těžebních oblastí a možnosti jejich fytoremediace
Pecina, Václav ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Pavlů,, Lenka (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Znečištění životního prostředí těžkými kovy je globálním problémem eskalujícím v oblastech s těžbou nerostných surovin. Hledání řešení tohoto problému je předmětem výzkumu posledních dekád. Tato práce je koncipována jako soubor čtyř případových studií zaměřených na znečištění životního prostředí těžebních oblastí a fytoremediaci znečištěných půd. Závěry všech čtyř studií jsou diskutovány v kontextu situace v Mongolsku, kde je řešení této problematiky v iniciálním stádiu. Výsledky šetření znečištění životního prostředí těžebních oblastí ukázaly (I) nevhodnost transformace důlně-úpravárenského závodu a haldy v Příbrami na lesopark s ohledem na přetrvávající silné znečištění půdy těžkými kovy (As, Cd, Pb a Zn) znamenající potenciální zdravotní rizika pro návštěvníky a inhibici sazenic stromů i po realizaci rekultivačního projektu a (II) nízkou úroveň znečištění půdy těžebních oblastí v Mongolsku bez předpokládaných rizik pro obyvatele. Výsledky fytoremediačních studií potvrdily potenciál Lupinus luteus L. a Festuca rubra L. v kombinaci se specifickými aditivy (zejména biouhlem z vrbové štěpky, popelu z drůbežího peří a chalcedonitem) pro asistovanou fytostabilizaci znečištěných půd, příslušně pro Cd, Cr, Cu, Ni a Zn a Cr(VI), a tedy i potenciál pro využití při fytoremediaci půd v těžebních oblastech znečištěných těžkými kovy. S ohledem na nekontrolovanou pastvu v Mongolsku je pro snížení rizik šíření kontaminace a intoxikace nejen hospodářských zvířat nezbytná fytostabilizace hald a jejich znepřístupnění. Perspektivním druhem pro fytoremediaci v Mongolsku může být Larix sibirica Ledeb.; vhodným typem managementu těžebních odpadů asistovaná fytostabilizace s využitím potenciálně dostupného hnoje a štěpky. Budoucí výzkum by měl realizovat experimenty s identifikovanými druhy rostlin a aditivy a nalézt další vhodné lokální druhy schopné vytvořit souvislý vegetační pokryv.
|
|
|
Soil contamination as one of the influences on afforestation after precious metals mining at selected bearings in central Europe
Pecina, Václav
Těžba drahých kovů představuje ohrožení životního prostředí kontaminací těžkými kovy. Na vybraných lokalitách (Příbram-Březové Hory, Banská Štiavnica-Lintich, Olkusz-Bolesław) byla hodnocena kontaminace půdy vybranými těžkými kovy (As, Cd, Cu, Pb, Zn) a její vliv na dřeviny použité při zalesnění. Koncentrace těžkých kovů v půdě a asimilačním aparátu dřevin byly určeny metodou XRF a zjištěny byly také další půdní charakteristiky (pH, podíl humusových látek, zrnitost). Na všech lokalitách bylo zjištěno překročení indikátorů znečištění, a to jak u půd, tak u dřevin. U dřevin se jednalo především o kontaminaci zinkem. Maximální hodnoty Zn v jejich asimilačním aparátu na rekultivovaných plochách 3x překročily spodní hranici indikace znečištění v případě Březových Hor, 11x v případě Lintichu a 23x v případě Bolesławi. U dřevin byly také zaznamenány projevy spojované s intoxikací těžkými kovy. Na základě zjištěného stavu a plánovaného využití rekultivovaných ploch byl navržen management směřující ke zlepšení situace.
|
|
|
Těžba zlata a s ní spojené environmentální problémy v rozdílných klimatických pásmech
Pecina, Václav
Tématem práce je charakteristika těžby zlata a jejích dopadů na životní prostředí ve čtyřech hlavních klimatických pásmech (chladný, mírný, subtropických a tropický), jejichž klimatické podmínky jsou brány jako klíčový faktor ovlivňující těžbu, její dopady i následnou rekultivaci degradovaných ploch. Práce je řešena formou literární rešerše, ve které je vliv klimatu prezentován na příkladu vybraných zemí (Ruská federace, Mongolsko, Jihoafrická republika a Brazílie), pro které jsou dané klimatické pásy charakteristické. Těžba zlata má v různých klimatických pásmech své specifické dopady na životní prostředí, které jsou dále umocňovány stupněm rozvoje země, ve které těžba probíhá, její legislativou, způsobem těžby a přístupem k ochraně životního prostředí. Obecně největšími environmentálními problémy spojenými s těžbou zlata jsou kontaminace rtutí, kyanidy a těžkými kovy, degradace krajiny, deteriorizace vodních zdrojů, deforestace a fatální devastace vegetace. Velký vliv mají klimatické podmínky také při rekultivaci a revitalizaci celých regionů postižených těžební a úpravárenskou činností. Rekultivace může být problematická zejména v aridních oblastech s nedostatkem srážek, nebo v chladných oblastech s množstvím sněhu, zmrzlou půdou a krátkou vegetační sezónou. V tropických podmínkách naopak vzhledem k příznivému klimatu dochází často i k rychlé samovolné sukcesi. Práce shrnuje poznatky týkající se dané problematiky a prezentuje je v ucelené a přehledné formě.
|
host ::
RSS.