|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Funkční role ISLET1 během neurosenzorového vývoje vnitřního ucha.
Hampejsová, Zuzana ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Ztrátou sluchu trpí více než 10 % lidské populace, jeden z tisíce novorozenců se rodí s poškozeným sluchovým aparátem. K pochopení příčiny ztráty sluchu je třeba prozkoumat transkripční faktory ovlivňující vývoj orgánu sluchu, vnitřního ucha. ISLET1 je transkripční faktor ovlivňující vývoj vnitřního ucha. Exprese ISLET1 byla během embryonálního vývoje vnitřního ucha detekována v senzorické i neurální tkáni. Tato práce přispívá k objasnění funkční role ISLET1 ve vývoji vnitřního ucha prostřednictvím transgenního myšího modelu Pax2-Isl1 vytvořeného vložením genu Islet1 pod regulaci Pax2 promotoru. Náš předpoklad byl, že navýšení exprese ISLET1 ovlivní vývoj sluchového i vestibulárního systému. Byly vytvořeny dvě transgenní linie Pax2-Isl1/300 a Pax2-Isl1/52. Do genomu linie Pax2-Isl1/300 byly vloženy dvě kopie transgenu Pax2-Isl1 a do linie Pax2-Isl1/52 byla vložena jedna kopie transgenu. U obou transgenních linií bylo zjištěno poškození sluchu u dospělých jedinců, u linie Pax2- Isl1/300 dochází navíc k poškození rovnovážného systému, které se projevuje ve formě tzv. "circling behavior". U obou linií byla diagnostikována zvýšená postnatální úmrtnost heterozygotně mutantních jedinců. U homozygotně mutantních jedinců linie Pax2-Isl1/52 byl vývoj embrya letální v 10,5 dni embryonálního vývoje. U linie...
|
|
|
Nová modifikovaná metoda neonatální operace rozštěpu rtu
Borský, Jiří ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Jirásek, Jan Evangelista (oponent) ; Měšťák, Jan (oponent)
1 1. Abstrakt Mezi nejčastější vrozené vady patří orofaciální rozštěpy. Tyto vady jsou z hlediska operativní rekonstrukce tak složité, že se prozatím nedají vyřešit jedinou operací. Rekonstrukce nosu a rtu se provádí jako první a to buď těsně po narození, nebo kolem 3. měsíců věku, jak preferuje cca 2/3 pracovišť celého světa. Rekonstrukce defektu patra se provádí kolem 9. měsíce věku a rekonstrukce defektu čelisti se provádí kolem 8. roku věku dítěte v závislosti na prořezávání stálého špičáku. Hlavním cílem naší práce bylo zhodnotit výhody a nevýhody časné operativy po zavedení nového modifikovaného operačního postupu do praxe ve srovnání s operativou dle klasického protokolu. Mezi 5 dosažených výsledků patří: 1. Byl vypracován nový postup chirurgické léčby rozštěpu rtu u novorozenců, který spočívá v modifikaci operačního postupu dle Tennisona, doplněním o laloky získané sklopením z okrajů rozštěpové štěrbiny. Důležitým přínosem bylo zkrácení délky operačního výkonu a tedy i anestesie a rovněž tak hospitalizace ze 7-8 dnů na 3-4 dny. 2. Porovnali jsme biochemické parametry hojení operační rány - matrixové metaloproteinázy( MMP) a jejich inhibitory (TIMP), mezi dětmi operovanými časně neonatálně a kolem 3 měsíce věku. Nenalezli jsme rozdíl mezi MMP, ale zato jsme nalezli signifikantně nižší hladiny TIMP-1...
|
|
|
Testování embryotoxicity inzulínu v interakci s glukózou
Vobrová, Renata ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Peterková, Renata (oponent)
Diabetes mellitus je heterogenní skupina onemocnění, jejichž společnou charakteristikou je porucha metabolismu glycidů, tuků a bílkovin, která je zapříčiněna absolutním nebo relativním nedostatkem inzulínu. Nedostatek inzulínu vede k hyperglykémii. Glukóza a inzulín, které se v těle fyziologicky vyskytují, jsou při onemocnění diabetem v nerovnováze. Těhotným ženám diabetičkám hrozí 7-10x vyšší riziko vzniku vrozené vady u jejich potomků a 2-5x vyšší riziko úmrtí novorozence, než ženám zdravým. Již nějaký čas se vedou spory, zda teratogenní potenciál přisuzovat inzulínu, glukóze, nebo zda se u těchto látek teratogenní účinek vzájemnou interakcí potencuje. Otázkou je, do jaké míry se na vzniku vrozených vad může podílet také diabetem narušený metabolismus mateřského organismu. V experimentu na savcích nelze studovat embryotoxické účinky samotného inzulínu, neboť není možné odlišit efekt látky samotné od efektu narušeného metabolizmu matky. Zcela jedinečnou možnost, představuje testování na kuřecím zárodku, který se vyvíjí mimo mateřský organismus. Proto jsme si jako cíl této diplomové práce stanovili otestovat metodou CHEST (jednorázová aplikace 2. - 5. embryonální den) a metodou Sandwich (chronická aplikace 2. embryonální den) embryotoxicitu samostatně působícího inzulínu a inzulínu v interakci s...
|
|
|
Testování embryotoxicity thyroxinu na zárodku kuřete.
Petrušková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Thyroxin je hlavním hormonem štítné žlázy. Stav, kdy jej žláza nesecernuje do krevního oběhu dostatek - hypothyreóza, je spojen s celou řadou zdravotních komplikací a je tedy nutné podstupovat substituční léčbu tímto hormonem v adekvátních dávkách. U těhotných žen je obzvláště důležité udržovat hladinu thyroxinu v krvi v normě, neboť jak její snížení, tak zvýšení, má nejen nepříznivý vliv na zdravotní stav matky, ale hlavně na normální vývoj dítěte. Cílem mé diplomové práce bylo popsat malformační spektrum thyroxinu, zjistit jeho začátek pásma embryotoxicity pro kuřecí embrya a tuto hodnotu přepočítat pro embrya lidská, díky čemuž lze posoudit, zda může být substituční léčbou zvýšená hladina thyroxinu pro člověka embryotoxická. Experimentální částí práce bylo alternativní metodou testování embryotoxicity využívající zárodek kuřete in ovo - CHEST, otestovat embryotoxický potenciál hormonu thyroxinu. Embryotoxicita je vlastnost zevního faktoru působícího na zárodek, může se manifestovat jako letalita, růstová retardace nebo teratogenita, což je schopnost zevního faktoru vyvolat vývojovou vadu. Nejfrekventovanějším projevem embryotoxicity v tomto experimentu byla letalita, z vývojových vad se nejčastěji objevoval srdeční defekt mezikomorové přepážky, dále pak vyhřeznutí břišních orgánů, transpozice...
|
|
|
Vliv užívání návykových drog na vývoj plodu
Hofmannová, Oldřiška ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Peterková, Renata (oponent)
Užívání návykových látek je celosvětově dlouhodobý problém. Tato práce shrnuje obecné poznatky o účincích stimulačních látek, opiátů a halucinogenů a zaměřuje se na nejčastěji nelegálně užívané zástupce jednotlivých skupin: kokain, amfetaminy, heroin, LSD. Všechny tyto látky působí negativně na matku i její plod. Některé z návykových látek ovlivňují průběh těhotenství i porodu, zvyšují mortalitu plodu a morbiditu novorozenců. Prenatální vystavení návykovým látkám může ovlivnit porodní hmotnost, délku, obvod hlavy, jeho další růst a chování v pozdějším věku. Některé drogy mohou po porodu vyvolat u dítěte novorozenecký abstinenční syndrom, který může vést bez lékařské péče až ke smrti novorozence.
|
|
|
Porovnání embryotoxického účinku inzulinu a glukozy metodou CHEST.
Turková, Aneta ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Likovský, Zbyněk (oponent)
Pokud těhotné ženy trpí diabetem, mají jejich nenarození potomci až 10x vyšší riziko vzniku vývojové vady, prenatálního a postnatálního úmrtí a poporodních komplikací než potomci žen, které pocházejí ze zdravé populace. Hlavními a velmi diskutovanými potencionálními teratogenními faktory jsou především glukóza a inzulín. Existují však velmi rozporuplné názory na to, která z těchto dvou látek způsobuje poškození zárodku. Cílem této diplomové práce proto bylo přispět k řešení tohoto problému a otestovat přímou embryotoxicitu inzulínu a glukózy. K řešení tohoto cíle byla zvolena metoda CHEST. Principem této metody je vytvoření okénka ve skořápce vajíčka a následná subgerminální či intraamniální aplikace testované látky. Zárodky byly testovány zvlášť od druhého do šestého inkubačního dne. Nejprve byly podávány dva typy inzulínů. Podávané dávky se pohybovaly v rozmezí od 3µg/3µl až 0,003µg/3µl. Poté byla testována glukóza, u které byly použity dávky 300µg/3µl a 30µg/3µl. Embryotoxický efekt byl nalezen u obou typů inzulínů. Začátek pásma embryotoxicity inzulínů leží mezi dávkami 0,03µg/3µl a 0,003µg/3µl. Z embryotoxických projevů převažovala zárodečná smrt nad vznikem vrozených vad. Pouze po aplikaci druhého inkubačního dne se objevil zvýšený výskyt malformací, které jsou označovány jako syndrom kaudální...
|
|
|
Testování embryotoxicity vybraných lidských teratogenů na zárodcích kuřete.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Teratogeny jsou faktory zevního prostředí schopné vyvolat u exponovaných jedinců vývojovou či vrozenou vadu. Metody používané k odhalení embryotoxického účinku látek jsou buď klasické, využívající laboratorní savce, nebo alternativní, využívající systémů in vitro či in ovo. Alternativní metody testování se od klasických metod liší především tím, že jsou zbaveny metabolismu mateřského organismu, který do systému vnáší vysokou variabilitu výsledku. V této diplomové práci byly použity dvě alternativní metody testování využívající kuřecího zárodku. První byla in ovo metoda CHEST (Jelínek, 1977), kterou lze použít k aplikaci testované látky od ED2 do ED6. Nevýhodou metody CHEST je výrazné naředění testované látky po její subgerminální aplikaci na ED2. Proto jsme vyvinuli in vitro metodu SANDWICH, při které k naředění testované látky nedochází. Cílem práce bylo vypracovat in vitro metodu SANDWICH za použití prokázaného teratogenu (all-trans retinové kyseliny) a jeho rozpouštědla (dimethyl sulfoxidu), dále stanovit odhadovaný začátek pásma embryotoxicity obou testovaných látek pomocí metody SANDWICH a CHEST a výsledky z obou metod porovnat. V této práci jsme potvrdili embryotoxický účinek all-trans kyseliny retinové jak pomocí metody CHEST, tak pomocí metody SANDWICH. Embryotoxický efekt dimethyl...
|
|
|
Vznik lidských zubních anomálií na modelu odontogeneze u myší s poruchami genů.
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Laboratorní myš představuje vhodný experimentální model pro studium mechanizmů normálního vývoje zubů a pro porozumění etiopatogenesi vzniku zubních anomálií u člověka. Myší dentice je v každém čelistním kvadrantu tvořena jedním řezákem, který je oddělen od tří molárů bezzubou diastemou. Přestože u dospělých myší neobsahuje diastema zuby, během embryonálního vývoje se zde objevují rudimentární pupeny zubních základů (MS, R2). Jejich vývoj se ale zastavuje a tím pádem zde funkční zub nevzniká. Je známo, že u myší, nesoucích mutace Spry2 a Spry4 genů, vznikají nadpočetné zuby v antemolárním prostoru. Pochopení časoprostorové dynamiky Shh exprese u Spry2/Spry4 dvojitých transgenních myší může pomoci objasnit roli těchto embryonálních diastemových pupenů při tvorbě nadpočetného zubu. Výzkum možné regenerace dentálních anomálií u potomků mezi-kmenového křížení Spry4 deficientních myší, u kterých se vyskytuje nadpočetný zub, s Eda deficientními myšmi, které mají sklon k redukované dentici, by mohl představovat cestu k objasnění mechanizmu vzniku patologií v dentici obecně. Naším cílem bylo popsat časovou a prostorovou dynamiku Shh signálních domén u Spry2/Spry4 transgenních embryí, jelikož Shh exprese je jedním z markerů časné odontogeneze a odhalení abnormalit v časné odontogenezi může vysvětlit vznik...
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
host ::
RSS.