|
|
Jak nově myslet architekturu. Pozdní myšlení Petera Eisenmana a jeho kritická teorie architektury
Tourek, Jiří ; Říha, Cyril (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Zervan, Marian (oponent)
Disertační práce Jak nově myslet architekturu. Pozdní myšlení Petera Eisenmana a jeho kritická teorie architektury se pokouší o souhrnnou teoreticko-filosofickou analýzu nejpodstatnějších myšlenek pozdního díla soudobého teoretika architektury i architekta Petera Eisenmana. Základním východiskem jeho teoretického díla se ukazuje zásadní odmítnutí jakékoliv nadčasové esence architektury a snaha o její "odsunutí" z metafyzických základů. Cestou k tomuto cíli je tzv. "kritičnost", vypracovaná pomocí tří základních pojmů: interiority (ustavující pojetí architektury v konkrétní době), exteriority (zohlednění vlivů vnějších faktorů na proměny architektury) a anteriority (souhrnný pohled na dějiny architektonického diskursu). Tyto tři pojmy se u Eisenmana propojují v pojetí "nerozhodnutelnosti", ústředním motivu ve vypracování kritičnosti, a také v pojetí "diagramu" jakožto možného prostředku pro překonání metafyzického základu architektury. V závěru disertační práce následuje souhrnné zhodnocení Eisenmanova teoretického díla a jeho významu, a také zasazení takto pojatého celku do souvislosti s myšlením konce metafyziky. Tato souvislost staví Eisenmana do obdobné pozice, z níž se s celkem západní kultury pokoušeli vyrovnat autoři jako Nietzsche, Heidegger či Derrida. Kromě samotného přiblížení Eisenmanova...
|
|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Martin Veselý Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí Práce se zabývá otázkou identity místa a identifikace s místem v městském prostředí na příkladu Jižního Města reprezentujícího velké, centrálně plánované sídliště, a "starých" Vršovic jako příkladu tradiční městské čtvrti. Autor rozlišuje dva teoreticko-metodologické přístupy k analýze městského prostředí. První je přístup ontologicko-historický, etická perspektiva popisující prostor a místo s využitím teoretického aparátu urbanismu a fenomenologie architektury. Druhý přístup - antropologický - je přístupem emickým zkoumajícím porozumění místu sociálními aktéry. Autor na četných příkladech ukazuje, jak se lidé identifikují s místem a jakou roli v procesu identifikace s místem hraje fyzická podoba a paměť místa. Vztah ontologicko-historické a antropologické perspektivy považuje za dialogický a hledá jejich průsečíky. Cílem práce je na empirickém materiálu ověřit možnosti a limity obou analytických přístupů. Zároveň ukazuje, že jednostranný způsob interpretace má za následek nedostatečné porozumění identitě místa. Jinými slovy, nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, v čem spočívá genius loci.
|
|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem na pražském Jižním Městě
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem na pražském Jižním Městě Cílem této práce je prozkoumat dosud opomíjenou otázku identifikace obyvatel velkých panelových sídlišť s místem na příkladu participantů z pražského Jižního Města. Jaký je vztah participantů k jejich sídlišti? Jaké induktivně stanovené faktory hrají v procesu identifikace obyvatel Jižního Města s domovskou čtvrtí hlavní roli? Jak je tento vztah ovlivněn skutečností, že Jižní Město představuje monotónní fyzické prostředí, v němž navíc došlo k radikálnímu přerušení historické kontinuity? Jaký je vztah mezi participanty vyjadřovanou rezidenční spokojeností a jejich emocionální identifikací s Jižním Městem? Způsoby a faktory identifikace obyvatel Jižního Města s místem zkoumám prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících metod: zúčastněného pozorování aktivit místních angažovaných občanů, kteří svůj vztah k Jižnímu Městu spontánně artikulovali během protestů proti kontroverzním stavebním záměrům, a polostrukturovaných rozhovorů s dlouholetými jihoměstskými rezidenty dvou generací - rodáků z osmdesátých let a generace jejich rodičů. Odhaluji faktory, které identifikaci obyvatel s Jižním Městem posilují nebo naopak oslabují. V závěru přibližuji formy identifikace obyvatel s místem na mikroúrovni důvěrně známé lokálnosti i na...
|
|
| |
|
|
Konstanz. Image of The City
Mlynarcikova, Dana ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá štúdiom obrazu mesta. Hlavným cieľom je vytvorenie a zhodnotenie obrazu nemeckého mesta Kostnica, realizácia ktorého prebiehala terénnym výskum s praktickým využitím metódy mentálnej mapy (Kevin Lynch), a Panofskeho ikonológie pri skúmaní obrazu mesta ako umeleckého diela. Štruktúra práce tak korešponduje s tromi stupňami rozboru umeleckého diela vidím - viem - interpretujem a je rozdelená na tri časti Spaziertour - Führertour - Kunsthistorischetour. Primárnym prameňom bolo pre mňa to, čo som v meste videla, jeho vizuálna stránka, obrazový materiál (mapy, veduty, mestské plány, fotky a pohľadnice) a miesta pamäti (Pierre Nora). Spolu s interakciou okolitého prostredia Kostnice a prírodných podmienok bol cez môj subjektívny pohľad dotvorený obraz mesta. KĽÚČOVÉ SLOVÁ Obraz mesta, mentálna mapa, ikonológia, miesto pamäti, tour
|
|
|
Člověk a pohyb: status pohybů lidské existence v myšlení Jana Patočky
Nováková, Alžběta ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním vývoje Patočkovy koncepce pohybů lidské existence v průběhu jeho myšlení. Jejím cílem je ukázat rozborem tří metodologicky vymezených období Patočkova myšlení, jaké jsou její myšlenkové zdroje, explicitní vyjádření a struktura a konečně její životní význam pro člověka a status v Patočkově filosofickém projektu a v jednotlivých vymezených obdobích. Nedílnou součástí takovéhoto promýšlení Patočkovy koncepce je i vyrovnání se s otázkou následnictví jeho dvou velkých učitelů, Edmunda Husserla a Martina Heideggera, a ukázání, že jeho koncepci pohybů lidské existence nelze vyložit jednoduše v rámci polarity prostého nekritického navázání, ani naprostého odmítnutí a vymezení se vůči nim. Rovněž bude snahou ukázat konceptuální spřízněnost s dalšími mysliteli západní filosofické tradice, jejichž výběr je sice selektivní, ale dle mínění autorky přesto vypovídající. Zároveň autorka doufá, že tímto promyšlením koncepce pohybů lidské existence se ukáže místo, které náleží Patočkově myšlení v tradici západní filosofie a především její význam pro život člověka. Klíčová slova Fenomenologie, pohyb, existence, filosofie dějin, autenticita
|
|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem na pražském Jižním Městě
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem na pražském Jižním Městě Cílem této práce je prozkoumat dosud opomíjenou otázku identifikace obyvatel velkých panelových sídlišť s místem na příkladu participantů z pražského Jižního Města. Jaký je vztah participantů k jejich sídlišti? Jaké induktivně stanovené faktory hrají v procesu identifikace obyvatel Jižního Města s domovskou čtvrtí hlavní roli? Jak je tento vztah ovlivněn skutečností, že Jižní Město představuje monotónní fyzické prostředí, v němž navíc došlo k radikálnímu přerušení historické kontinuity? Jaký je vztah mezi participanty vyjadřovanou rezidenční spokojeností a jejich emocionální identifikací s Jižním Městem? Způsoby a faktory identifikace obyvatel Jižního Města s místem zkoumám prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících metod: zúčastněného pozorování aktivit místních angažovaných občanů, kteří svůj vztah k Jižnímu Městu spontánně artikulovali během protestů proti kontroverzním stavebním záměrům, a polostrukturovaných rozhovorů s dlouholetými jihoměstskými rezidenty dvou generací - rodáků z osmdesátých let a generace jejich rodičů. Odhaluji faktory, které identifikaci obyvatel s Jižním Městem posilují nebo naopak oslabují. V závěru přibližuji formy identifikace obyvatel s místem na mikroúrovni důvěrně známé lokálnosti i na...
|
|
| |
|
|
Vývoj chápání pravdy od presokratiků k Platónovi a její smysl v dějinách očima Martina Heideggera
Štěrba, Vojtěch ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Práce vychází z Heideggerova pojetí pravdy od začátku 30. let 20. století a sleduje vývoj proměny pojetí pravdy v dějinách, jmenovitě od Anaximandra, přes Parmenida až k Platónovi. Toto téma je zkoumáno na vybraných Heideggerových textech, které se presokratikům a tématu pravdy věnují, společně s Platónovým dialogem Parmenidés, na který se váže i anonymní komentář k němu od neznámého autora z dob pozdní antiky. Pro Heideggera se totiž způsob bytí člověka v dějinách nějak mění na základě proměny vztahu k bytí, což bytostně souvisí i s proměnou pojetí pravdy. S tím souvisí také způsob, jakým jsoucno ve světě odkrýváme a co pro nás vůbec jsoucno znamená. Proto můžeme říci, že v tom, jak pravdě rozumíme, se nějak bytostně ukazuje, jak rozumíme sobě i celému světu. Pojetí pravdy je tak sledováno ve spojení s Heideggerovým pojetím dějin, jež pro něj bytostně souvisí s proměnou vztahu člověka k bytí samému, což ovlivňuje nejen to, jak a od čeho si vůbec člověk ve světě rozumí (a tím ovlivňuje i pojetí pravdy v dějinách), ale také to, zda a jakým způsobem se člověk po bytí vůbec ptá. Práce tak začíná vykročením z tradičního pojetí pravdy k tomu původnímu na počátku dějin západního myšlení (Anaximandros, Parmenidés), abychom od něj opět vykročili po cestě, na níž se jeho význam v Heideggerových očích nějak...
|
|
| |
host ::
RSS.