Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  předchozí11 - 14  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Žánr pololidové literatury v díle Ibn Zunbula: Āchirat al-mamālīk. Wāqi'at al-sultān al-Ghūrī ma'a Salim al-'uthmānī (Konec mamlúků. Bitva sultána al-Ghūrīho s osmanským sultánem Selimem)
Moustafa, Andrea ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ostřanský, Bronislav (oponent) ; Veselý, Rudolf (oponent)
S vědomím toho, že má magisterská práce byla pouhým nahlédnutím do díla lbn Zunbula a že zájem o toto dílo stoupá, je cílem této práce podrobnější obsahová a formální analýza jedné z obsáhlejších verzí lbn Zunbulova rukopisu. Rukopis použitý k této analýze pochází ze 17. století, je bez označení titulu a chybí mu začátek. Mým cílem je zjistit nejprve obsah této dlouhé verze a dále ji srovnat po stránce obsahové a jazykové s krátkou verzí, kterou jsem již analyzovala ve své magisterské práci (viz výše). Další otázkou je, můžeme-li toto dílo zařadit mezi literaturu měšťanskou a jakou společenskou funkci tato literatura plnila. Můžeme toto dílo považovat za důkaz úpadku arabské literatury v mamlúcké epoše nebo naopak za důkaz tvůrčích schopností některých literátů? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Žánr pololidové literatury v díle Ibn Zunbula: Āchirat al-mamālīk. Wāqi'at al-sultān al-Ghūrī ma'a Salim al-'uthmānī (Konec mamlúků. Bitva sultána al-Ghūrīho s osmanským sultánem Selimem)
Moustafa, Andrea ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ostřanský, Bronislav (oponent) ; Veselý, Rudolf (oponent)
S vědomím toho, že má magisterská práce byla pouhým nahlédnutím do díla lbn Zunbula a že zájem o toto dílo stoupá, je cílem této práce podrobnější obsahová a formální analýza jedné z obsáhlejších verzí lbn Zunbulova rukopisu. Rukopis použitý k této analýze pochází ze 17. století, je bez označení titulu a chybí mu začátek. Mým cílem je zjistit nejprve obsah této dlouhé verze a dále ji srovnat po stránce obsahové a jazykové s krátkou verzí, kterou jsem již analyzovala ve své magisterské práci (viz výše). Další otázkou je, můžeme-li toto dílo zařadit mezi literaturu měšťanskou a jakou společenskou funkci tato literatura plnila. Můžeme toto dílo považovat za důkaz úpadku arabské literatury v mamlúcké epoše nebo naopak za důkaz tvůrčích schopností některých literátů? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Symbolika v díle Ibn Síny: Interpretace iniciačních příběhů
Vitásková, Magdaléna ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Ostřanský, Bronislav (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
Záměrem předkládané práce je interpretace příběhů Živý, syn Bdícího, Pták a Salamán a Absál, jejichž autorem je jeden z největších myslitelů středověkého islámského Východu Ibn Síná (980-1037). Na rozdíl od jeho filosofických a lékařských spisů se zmíněné příběhy vyznačují odlišným charakterem a vytvářejí uzavřený vyprávěcí cyklus. Vycházím z předpokladu, že díla svou tematikou, použitými narativními postupy a obsaženou symbolikou spadají do iniciačního žánru, přičemž hlavním cílem této práce je danou hypotézu potvrdit prostřednictvím hermeneutické interpretace. Ukázalo se, že příběhy jako celek vykazují charakteristické iniciační rysy: hrdinovo bloudění, jeho zoufalství nad vlastní existenciální situací a touhu po dosažení vyššího ontologického statusu, setkání se zasvětitelem, iniciační zkoušky, překročení hranice mezi nezasvěceným a zasvěceným prostorem, konečné zasvěcení prostřednictvím symbolické smrti. Interpretace jednotlivých děl zase odhalila vnitřní koherenci každého příběhu: Živý, syn Bdícího se zaměřuje na motiv průvodce-zasvětitele a popis jednotlivých stupňů na iniciační cestě směrem vzhůru, Pták emotivně vypráví o stavu předcházejícímu zasvěcení a poté se věnuje průniku do zasvěceného prostoru a konečně Salamán a Absál spěje svou zdánlivou tragičností ke kýženému zasvěcení ve formě...
Egyptian Mawlids in the Context of Contemporary Sufi Spirituality
Ostřanský, Bronislav
Mawlids – as many-sided religious and social phenomenon – have a long and uninterrupted tradition within Islam. Since uncertain beginnings which can be traced back to the 13th or 14th centuries until the present times their participants have been put together by the identical common motive – the will to express their respect, devoutness and loyalty to a certain saint (walī). Using the popular Muslim parable describing the pilgrimage to Mecca (hajj), we might to state that ways and manners of wandering are different, but the Aim is just one. On the example of these religious celebrations we can clearly illustrate to what a degree Islamic mysticism and Muslim folk religiosity are closely interwoven until it is quite impossible study both of them separately (!). In general, celebrations of mawlids connect both religious and profane aspects and up to the present day belong to the most significant sources for our study of the contemporary popular Muslim (not only Egyptian) religiosity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   předchozí11 - 14  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.