|
|
Rusko-perské vztahy v první polovině 19. století: reflexe v dobových pramenech
Nachtmann, Bořivoj ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Malečková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce prozkoumává rusko-perské vztahy v první třetině 19. století, kdy došlo k eskalaci napětí mezi qádžárovskou Persií a carským Ruskem a dvěma válečným konfliktům (1804-1813; 1826-1828). Základním pramenem, z něhož práce čerpá, jsou sebrané spisy Alexandra Sergejeviče Gribojedova, ruského literáta a diplomata, obsahující jeho poznámky z cest a korespondenci z doby, kdy v oblasti Persie působil na různých diplomatických postech. Výňatky z pramene jsou porovnávány především s poznatky sekundární literatury, ale i s dalšími ruskými a perskými prameny daného období. Hlavním cílem práce je popis vztahu mezi oběma mocnostmi primárně z pohledu ruské strany, byť v kontextu perské reakce. Text se pokouší přiblížit způsob nahlížení ruské diplomacie na Persii, Peršany a qádžárovskou vládu. Dílčím záměrem je detekovat v ruských diplomatických pramenech prvky stereotypizace, negativizace či naopak pozitivního hodnocení "nepřítele".
|
|
|
Constructing Memory in Post-War Lebanese Novels
Koutský, Lukáš ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Kříhová, Zuzana (oponent)
Tématem této diplomové práce je způsob utváření paměti v poválečném libanonském románu, tj. románové tvorbě zabývající se psychickými, sociálními, konfesními, politickými a ekonomickými důsledky libanonské občanské války (1975-1990). Diplomant se zaměřuje na metody literárního zpracování kolektivní a individuální paměti ve vybraných románových dílech několika druhogeneračních libanonských spisovatelů. Práce se opírá vedle teorie literárního pole Pierra Bourdieho o teoretické poznatky z oblasti psychologie a sociologie, zaměřené na výzkum paměti, traumatu, nostalgie, jakož i jejich aplikaci na moderní románovou tvorbu.
|
|
|
Role ústavy v Islámské republice Írán
Horčička, Matouš ; Jermanová, Tereza (vedoucí práce) ; Kříhová, Zuzana (oponent)
Jakou roli hraje ústava v autoritářských režimech? Dostupný výzkum ukazuje, že ústavy nejsou v autoritářském prostředí zbytečným cárem papíru, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podle typologie Toma Ginsburga a Alberta Simpsera (2014) existují čtyři různé způsoby, jak s nimi autoritáři zacházejí. Ústava může umožňovat vzájemnou koordinaci mezi různými režimními aktéry, skrývat skutečnou realitu odehrávající se uvnitř režimu před domácím publikem, být reklamou dovnitř i navenek nebo, konečně, představovat nenaplněnou vizi režimu. Tato diplomová práce bude zkoumat potenciálně proměňující se roli ústavy v Íránu ve dvou historických obdobích, pro která je charakteristický odlišný politický styl, tedy období vlády reformního prezidenta Muhammada Chátamího (1997-2005) a konzervativního Mahmúda Ahmadínežáda (2005-2013). Konkrétně se výzkum zaměří na působení dvou institucí, které jsou pro výklad íránské ústavy klíčové: Rady dohlížitelů a Rady pro určování zájmů režimu, a to s případným přihlédnutím k vyjádřením Nejvyššího vůdce. Skrze analýzu relevantních dokumentů vydávaných oběma institucemi bude autor hledat odpověď na otázku, zda a jak se v těchto obdobích lišil jejich přístup k ústavě, a zda íránský případ zapadá do kategorií definovaných Ginsburgem a Simpserem, nebo jestli se v některých...
|
|
| |
|
|
Poezie Forúgh Farrochzád: tradice, tabu a obraz ženy
Pokorná, Mariana ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Malečková, Jitka (oponent)
Poezie Forúgh Farrochzád: tradice, tabu a obraz ženy Bakalářská práce se zabývá poezií íránské básnířky Forúgh Farrochzád (1934-1967). Teoretická část se věnuje proměnám postavení žen v novodobé íránské historii a koncepty související s pojetím ženy v Íránu, krátce shrnuje dějiny literatury psané perskými autorkami a rovněž představuje osobnost a život Forúgh Farrochzád. Praktická část předkládá originální české překlady jejích perských básní, jejich interpretace a analýzu. Cílem práce je prozkoumat, jak Forúgh Farrochzád ve své poezii zobrazovala ženu a jak proměnila tradiční obraz ženy v perské literatuře. Práce analyzuje, jaké tradice a tabu íránské společnosti básnířka ve své poezii překročila a jaká naopak dodržela.
|
|
| |
|
|
Reformy Rezy Pahlavího z perspektivy společensky angažovaných žen
Khademi, Mona ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
Cílem diplomové práce je reflexe vybraných modernizačních reforem Rezy Šáha v prvním období dynastie Pahlaví (1925-1941) z pohledu žen, které v tomto období studovaly, zakládaly rodiny a pokoušely se pracovat. Základním pramenem jsou memoárové vzpomínky žen vydané r. 2018 v Íránu, péčí Noushin Ahmadi Khorasani. Diplomová práce prozkoumává reakci žen na šáhovy reformy, důsledky, které pro ně ze společenských změn vyplývaly a v obecnější rovině zda a jako roli sehrály tyto ženy v procesu modernizace Íránu. Reformy, na než se práce zaměřuje, souvisejí s postavením ženy ve společnosti a na životy aktérek memoárů měly bezprostřední vliv: např. novely zákonů o rodině, vzdělání, pracovních příležitostech, sociálních aktivitách a typu oblékání. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části zkoumá politické a ekonomické pozadí Íránu ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století až do 40. let. Zabývá se také vládou Rezy Šáha a jeho plány a reformami pro modernizaci Íránu, a nakonec životními podmínkami íránských žen v tomto období. Popisuje, v jakých podmínkách žily, jakým omezením čelily a jakými činnostmi se zabývaly. V praktické části podrobně zkoumá reformy Rezy Šáha v oblasti práv žen. Srovnává pohledy různých historiků a badatelů se vzpomínkami a zkušenostmi žen dotazovaných v memoárech...
|
|
|
Reformy Rezy Pahlavího z perspektivy společensky angažovaných žen
Khademi, Mona ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
Cílem diplomové práce je reflexe vybraných modernizačních reforem Rezy Šáha v prvním období dynastie Pahlaví (1925-1941) z pohledu žen, které v tomto období studovaly, zakládaly rodiny a pokoušely se pracovat. Základním pramenem jsou memoárové vzpomínky žen vydané r. 2018 v Íránu, péčí Noushin Ahmadi Khorasani. Diplomová práce prozkoumává reakci žen na šáhovy reformy, důsledky, které pro ně ze společenských změn vyplývaly a v obecnější rovině zda a jako roli sehrály tyto ženy v procesu modernizace Íránu. Reformy, na než se práce zaměřuje, souvisejí s postavením ženy ve společnosti a na životy aktérek memoárů měly bezprostřední vliv: např. novely zákonů o rodině, vzdělání, pracovních příležitostech, sociálních aktivitách a typu oblékání. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části zkoumá politické a ekonomické pozadí Íránu ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století až do 40. let. Zabývá se také vládou Rezy Šáha a jeho plány a reformami pro modernizaci Íránu, a nakonec životními podmínkami íránských žen v tomto období. Popisuje, v jakých podmínkách žily, jakým omezením čelily a jakými činnostmi se zabývaly. V praktické části podrobně zkoumá reformy Rezy Šáha v oblasti práv žen. Srovnává pohledy různých historiků a badatelů se vzpomínkami a zkušenostmi žen dotazovaných v memoárech...
|
|
|
Magické formule, předměty a rituály kmene Bachtijárí
Vojtková, Evin ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabýváformami lidové magievÍránu se zaměřením na kmen Bachtijárů.Soustřeďuje se na ochranoua léčebnoumagii vsouvislostisvírou vuhranutía jiné negativní vlivy.Úvodní část práce vychází zinformací získaných studiem literatury,stručně charakterizuje vývoj magie vÍránuapopisujeochranné a léčebné metodyspojené svírou vuhranutívislámu, ze kterého se některé dnešní formy lidové magieetablovaly.Průzkumná částobsahuje ukázky výsledků šetření mezi příslušníky kmeneBachtijárů. Cílem práce je představitrituály a předměty, které Bachtijáři používají pro ochranupřed uhranutím, negativními situaceminebo kléčení důsledků těchto vnějších vlivů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konflikt Saúdské Arábie a Íránu a jeho odraz v íránských médiích
Chvátilová, Romana ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jermanová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá konfliktem Saúdské Arábie a Íránu z pohledu íránských zpravodajských agentur. Důraz je kladen na období let 2015-2016. V tomto období se odehrály tři nejdůležitější události, které měly dopad na diplomatické vztahy Saúdské Arábie a Íránu. Těmito událostmi byly hadždž v roce 2015, poprava šíitského duchovního Nimra Báqira al-Nimra v roce 2016 a vypálení saúdskoarabské ambasády v Teheránu v roce 2016. Cílem předkládané práce je vyhodnotit 27 vybraných žurnalistických textů a jejich zkoumáním odhalit, zda, jakým způsobem, četností a intenzitou využívá Írán médií ve svém postupu vůči Saúdské Arábii, respektive k dosažení role hegemona v regionu Perského zálivu. Články o těchto událostech jsou čerpány z webových stránek íránských zpravodajských agentur IRNA, Isna a Mehr, kterou jsou nejdůležitějšími zpravodajskými agenturami v zemi. Zpravodajská agentura IRNA je oficiální zpravodajskou agenturou a je financována Ministerstvem kultury a islámské dohledu. Zpravodajská agentura Isna byla založena univerzitními studenty a původně byla založena, aby informovala o dění na univerzitách. Zpravodajská agentura Mehr je oficiální zpravodajskou agenturou a je spravována IIDO (Organizace propagace islámu). Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je nastíněn historický...
|
host ::
RSS.