|
|
Role ústavy v Islámské republice Írán
Horčička, Matouš ; Jermanová, Tereza (vedoucí práce) ; Kříhová, Zuzana (oponent)
Jakou roli hraje ústava v autoritářských režimech? Dostupný výzkum ukazuje, že ústavy nejsou v autoritářském prostředí zbytečným cárem papíru, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podle typologie Toma Ginsburga a Alberta Simpsera (2014) existují čtyři různé způsoby, jak s nimi autoritáři zacházejí. Ústava může umožňovat vzájemnou koordinaci mezi různými režimními aktéry, skrývat skutečnou realitu odehrávající se uvnitř režimu před domácím publikem, být reklamou dovnitř i navenek nebo, konečně, představovat nenaplněnou vizi režimu. Tato diplomová práce bude zkoumat potenciálně proměňující se roli ústavy v Íránu ve dvou historických obdobích, pro která je charakteristický odlišný politický styl, tedy období vlády reformního prezidenta Muhammada Chátamího (1997-2005) a konzervativního Mahmúda Ahmadínežáda (2005-2013). Konkrétně se výzkum zaměří na působení dvou institucí, které jsou pro výklad íránské ústavy klíčové: Rady dohlížitelů a Rady pro určování zájmů režimu, a to s případným přihlédnutím k vyjádřením Nejvyššího vůdce. Skrze analýzu relevantních dokumentů vydávaných oběma institucemi bude autor hledat odpověď na otázku, zda a jak se v těchto obdobích lišil jejich přístup k ústavě, a zda íránský případ zapadá do kategorií definovaných Ginsburgem a Simpserem, nebo jestli se v některých...
|
|
|
Ústavní systém Islámské republiky Írán: historie, teorie, praxe
Horčička, Matouš ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na ústavní systém Islámské republiky Írán, konkrétně jeho historickou genezi, ideový základ a fungování. První kapitola se zaobírá ústavně-formativními faktory v historické perspektivě, které ovlivnily současnou podobu íránské ústavy. V této části práce jsou identifikovány ústavně-formativní faktory v jednotlivých dějinných etapách, které sehrály roli ve vývoji perské, respektive íránské ústavnosti, a to od doby vlády rodu Safíjovců, přes dynastii Qádžárovců, Ústavní revoluci a dynastii Pahlaví až po události Islámské revoluce a Ústavní revize z roku 1989. Druhá kapitola rozebírá íránskou ústavu jako takovou. Pracuje s charakteristikou, strukturou i se samotným textem Ústavy se zaměřením na vybrané právní instituty, přičemž je na ně nahlíženo perspektivou zvanou law in books, která portrétuje určitý právní systém v jeho formální podobě tak, jak je zamýšlen dikcí textu zákona. Třetí kapitola této práce pak srovnává konfrontuje teoretické schéma Ústavy a zkoumá vybrané instituty íránského ústavního práva perspektivou právního realismu zvanou law in action, která zobrazuje reálné fungování systému se všemi kompetenčními konflikty, interinstitucionálními rozpory i dopady zákona na společnost. Cílem práce je pak zejména zhodnocení fungování ústavního systému vzhledem k...
|
host ::
RSS.