Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam sociálního kapitálu v rozvoji periferního území: příklad místních akčních skupin na Českokrumlovsku
Čechová, Eva ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá faktory kvality spolupráce obcí a mikroregionů s důrazem na roli lokálních aktérů. Zájmové území bylo vymezeno regionem Českokrumlovska a ve výzkumu jsme se zaměřili na mikroregiony místních akčních skupin. Jako vhodný nástroj objasnění role vnitřních podmínek regionu a faktorů ovlivňujících spolupráci mezi dotčenými subjekty jsme využili koncept sociálního kapitálu. Tomu je v odborné světové i české literatuře věnována zvýšená pozornost v posledních zhruba dvaceti letech a je uváděn jako významný prvek mající vliv na rozvoj regionů. Na základě stanovených cílů jsme zrealizovali dvě fáze výzkumu. První fáze, spíše formou situační analýzy, byla založena na veřejně dostupných zdrojích. Srovnávali jsme místní akční skupiny na základě jejich bodového hodnocení, míry úspěšnosti při předkládání projektů či geografických podmínek v území. Na základě těchto informací jsme zrealizovali empirické šetření formou řízených rozhovorů s vybranými aktéry dotčených místních akčních skupin. Struktura rozhovoru sledovala vybrané aspekty sociálního kapitálu, důraz byl kladen na faktory podporující vznik sítí mezi aktéry. Výzkumem jsme potvrdili, že sociální kapitál hraje v rozvoji regionu důležitou roli. Při vzniku a formování MAS jsme zjistili vliv kolektivního sociálního kapitálu, především v...
Kultura pohřbívání Západního světa v kontextu společensko-politických proměn
Hupková, Martina ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Kotrlý, Tomáš (oponent)
Ústředním tématem disertační práce je změna kultury pohřbívání v moderním a postmoderním období, ke které došlo tím, že byla ve státech Západního světa zavedena kremace jako nová součást pohřební praxe. Cílem práce je analyzovat změnu kultury pohřbívání v kontextu společensko-politického vývoje a skrze její hmotný odraz v krajině. Pro zhodnocení kultury pohřbívání v Západním světě v současnosti je v prvé řadě samostatně analyzována hlavní příčina změny kultury pohřbívání jako jev, který se objevil (podmínky vzniku kremace) a který se šířil v geografickém prostoru (okolnosti přijetí kremace státy Západního světa). K tomu je využita teorie difúze inovací, která dává možnost popsat a interpretovat proces zavedení kremace v moderním pojetí. Ve druhé fázi jsou na případových studiích metodou terénního výzkumu studovány konkrétní projevy změn kultury pohřbívání vyvolané zavedením kremace. V navazující části práce jsou poznatky zobecněny a je diskutováno, jak se vlivem změn kultury pohřbívání proměnilo vnímání a funkce hřbitovů a jak se modifikoval význam konceptu deathscape - krajin a míst, jejichž podoba a vztahy jsou smrtí ovlivňovány. Pro účely práce je vytvořena databáze ukazatelů zavádění kremace ve státech Západního světa, přičemž se statistickou analýzou dat komentovanou v historicko-politickém...
Poutní místo jako součást identity regionu: příklad Staré Boleslavi
Loudilová, Lada ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Práce se zabývá rolí a významem poutního místa Stará Boleslav při utváření územní identity. I v dnešní sekularizované společnosti poutní místa stále poutají pozornost obyvatel. Význam a postavení poutního místa jsou diskutovány jak na regionální úrovni, tak na úrovni lokální, pozornost se věnuje jeho významu pro obec či jiné subjekty. Dále se práce věnuje poutnímu místu z hlediska jeho využití církevními a světskými aktivitami. Bylo zjištěno, že poutní místo Stará Boleslav je významným faktorem nikoliv při utváření regionální identity, ale při utváření lokální identity a možná i identity národní. Region, jako instituce, tedy ve smyslu kraje, jej na rozdíl od obce nevnímá jako důležité. Pro věřící je poutní místo Stará Boleslav velmi významné, ale i lidmi bez vyznání je poutní místo dobře vnímáno, ačkoliv na něj pohlížejí především z historického hlediska. Poutní místo Stará Boleslav je velmi vhodně využíváno, slouží jak pro církevní, tak pro světské aktivity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Folklorní cestovní ruch: případová studie Chodsko
Opička, Radek ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Cílem bakalářské práce je vymezit území Chodska pro využití v oblasti cestovního ruchu se zachováním etnografického aspektu oblasti. Dále je zde řešena otázka profilu návštěvníka, chování návštěvníka a jeho vliv na místní prostředí. Místní tradiční socio- kulturní prostředí je prostřednictvím cestovního ruchu ohrožováno negativními jevy a procesy spjatými s cestovním ruchem. Pozitivní jevy a procesy spjaté s cestovním ruchem naopak místní socio-kulturní prostředí posilňují a napomáhají zachovávat místní tradice. Vrcholem působení cestovního ruchu na dané území jsou pak projevy cestovního ruchu, které se na daném území vyskytují. Klíčová slova: projevy cestovního ruchu, sociální dopady cestovního ruchu, folklorní cestovní ruch, Chodsko, národopisná činnost
Folklorní cestovní ruch: případová studie Chodsko
Opička, Radek ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Cílem této práce je vymezení folklorního cestovního ruchu a určení prosotorového rozložení a koncentrace folklorního cestovního ruchu. Dále se věnuji charakteristice sociálního kapitálu jakožto aspektu rozvoje folklorního cestovního ruchu. Blíže nastiňuji taktéž vliv cestovního ruchu na sociokulturní prostředí. Tyto své teoretické poznatky poté aplikuji na region Chodska, který se snažím vymezit prostřednictvím několika různých pohledů. Významnou roli v rámci folklorního cestovního ruchu na Chodsku zaujímají národopisné Chodské slavnosti v Domažlicích, kterým se též blíže věnuji. Dále se věnuji v případové studii charakteristice návštěvníka Chodska.
Proměna infrastruktury kin v Česku v letech 1989-2009
Mohoritová, Natálie ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá popisem infrastruktury kin a jejich rozmístěním na území Česka v letech 1989-2009. Pozornost je věnována procesu transformace kinematografie a průběhu odstátnění filmového průmyslu. Druhá část je zaměřena na vývoj počtu kin, jejich koncentraci z hlediska krajů a rozmístění jednotlivých typů kin v České republice. Dále jsou porovnány dva specifické druhy kin - multikina a artová kina. Je srovnáno jejich umístění, lokalizace v rámci města a dramaturgie. Na mapě přiložené na konci práce je znázorněn vývoj a koncentrace multikin na našem území od doby otevření prvního multikina do roku 2009. Klíčová slova: artové kino, kino, kulturní infrastruktura, lokalizace kin, multikino, rozmístění kin, transformace
Podpora cestovního ruchu v chráněných územích na příkladu Národního parku Šumava
Rataj, Stanislav ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Práce se zabývá problematikou podpory cestovního ruchu v chráněných územích s příkladem Národního parku Šumava. Toto sociogeograficky poměrně komplikované území, které bylo zasazeno do prostoru řízené ochrany přírody, hledá jednu z vhodných cest, jak se dál rozvíjet i v podmínkách 21. století. Cestovní ruch je jednou z možných variant vzhledem k přírodním podmínkám a existující turistické infrastruktuře. Tato bakalářská práce seznamuje s významem tohoto odvětví na Šumavě, s formami cestovního ruchu, které jsou vhodné pro provoz v chráněných územích a konkrétními projekty podporující cestovní ruch z hlediska vybraných skupin aktérů působících ve sledovaném území. Součástí práce byl terénní průzkum provedený formou řízeného rozhovoru s představiteli lokálního rozvoje a komentář představitele Ministerstva životního prostředí ČR k problematice řízení cestovního ruchu v Národním parku Šumava.
Příčiny úspěšnosti zisku dotačních titulů vybraných venkovských obcí
Kolářová, Kateřina ; Hupková, Martina (oponent) ; Perlín, Radim (vedoucí práce)
Příčiny úspěšnosti zisku dotačních titulů vybraných venkovských obcí Abstrakt Významným tématem členských států Evropské unie je rozvoj venkova. Pro Českou republiku se toto téma stalo aktuálním po vstupu do EU v roce 2004. Již před vstupem do EU měla Česká republiky možnost čerpat prostředky z předvstupních programů (např. PHARE, SAPARD), v období 2004-2006 mohla využívat všechny nástroje pro rozvoj evropského venkova. Specifikem programovacího období 2007-2013 je možnost čerpání prostředků v celé délce programovacího období a široké spektrum podpory. Předložená bakalářská práce se zabývá příčinami úspěšnosti zisku dotačních titulů z Programu rozvoje venkova, Operačního programu Životní prostředí a Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Jejím cílem je analyzovat vliv příčin na zisk dotačních titulů z vybraných programů a zjistit, zda vzhled, geografická poloha a občanská a technická vybavenost obce ovlivňují objem finančních prostředků získaných z dotačních titulů. Pozornost je zaměřena na obce okresu Klatovy o velikosti 500-999 obyvatel. Klíčová slova: rozvoj venkova, venkovské obce, dotační tituly, vzhled, občanská a technická vybavenost, geografická poloha
Nekrogeografický výzkum Česka: Základní charakter a územní diferenciace nekrogeografických aspektů v Česku s důrazem na jejich vztah k náboženství
Hupková, Martina
Martina Hupková - Nekrogeografický výzkum Česka ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá tématem smrti, které dosud zůstalo českou geografií opomíjeno. V české společnosti je téma smrti tabuizováno, přesto je právě způsob zacházení se smrtí znakem kulturní vyspělosti a mění se v prostoru a čase. Nekrogeografické aspekty - způsob zacházení se smrtí a podoba hřbitovů reflektují kulturu na různých řádovostních úrovních (stát, region, lokalita). Práce se zaměřuje jednak na diskusi možností nekrogeografického výzkumu v Česku a jednak ve výzkumné části práce provádí první nekrogeografické analýzy. Protože je předpokládán vliv náboženství na způsob zacházení se smrtí, jsou v práci hledány zejména styčné plochy mezi náboženstvím a způsobem pohřbívání. Závislost způsobu pohřbívání na náboženství je hodnocena na úrovni států světa i na úrovni mikroregionů Česka. Územní diferenciace nekrogeografických aspektů v rámci Česka je analyzována prostřednictvím terénních průzkumů modelových území. Na hřbitovy je nahlíženo ze dvou úhlů pohledu - jako na objekty v prostoru a jako na kulturu reflektující fenomény. Předkládaná práce se snaží přispět k nepříliš rozšířenému studiu smrti v Česku geografickou prací. KLÍČOVÁ SLOVA: nekrogeografie, hřbitov, náboženství, kulturní geografie, Česko - 5 -

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.