|
|
Metodika práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou
Hoidekrová, Kristýna ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Jeníček, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit metodiku práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou, která se využívá nejen u pacientů po amputaci horní končetiny, ale i u pacientů s vrozenou vývojovou vadou horní končetiny. V České republice neexistuje komplexní metodika, která by uceleně prezentovala informace o ergoterapii a myoelektrických protézách horních končetin, navzdory velkému počtu zahraničních studií vztahujících se k této problematice. Myoelektrická protéza využívá principu snímání myoelektrických signálů, které jsou následně transformovány na motorický výstup v terminální části protézy. Ergoterapeutická intervence začíná již ve fázi preprotetické, kdy ergoterapeut hodnotí obecný potenciál k využití myoelektrické protézy a snímá myoelektrické signály z reziduálního pahýlu. Ve fázi interprotetické se ergoterapeut věnuje nácviku běžných denních činností s využitím cvičené myoelektrické protézy a tréninku reziduálního pahýlu. Fáze postprotetická obsahuje ergoterapeutická hodnocení a testování, která se zaměřují na pacientovy schopnosti myoelektrické kontroly, zapojení protézy do běžných denních činností a na Školu úchopu. V rámci Školy úchopu se ergoterapeut věnuje tréninku provedení úchopu v oblasti tempa, síly stisku a cílených pohybů. Praktická část je tvořena třemi kazuistikami, které...
|
|
|
Funkční elektrická stimulace paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pilsová, Zuzana ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
diplomové práce: Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinky funkční elektrické stimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Konkrétně zjišťuje okamžitý efekt funkční elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu, snížení stupně spasticity ruky a zlepšení funkčního výkonu. Výzkumu se účastnilo celkem 6 pacientů po první cévní mozkové příhodě v povodí aretria cerebri media. Výzkumný vzorek měl homogenní rozložení tíže paresy od lehké, středně těžké, po těžkou. Výzkum probíhal celkem 3 týdny, každý pracovní den, 60 minut denně, s tím, že 30 minut byla indikována elektrostimulace a 30 minut probíhalo testování sledovaných parametrů. Pacienti byli hodnoceni pomocí Modified Frenchay scale, Modified Tardieu scale a goniometrického měření rozsahu pohybu. Výzkum prokázal na 60 pozorování, že funkční elektrická stimulace má okamžitý, signifikantní vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí (p- hodnota 0,043). Průměrné zlepšení na 95% intervalovém odhadu je 0,08. Při sledování zlepšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí mezi vstupním a výstupním vyšetřením nedošlo ke statisticky významnému rozdílu (p- hodnota 0,63), ale i přes to pacienti dosáhli lepších výstupních výsledků oproti vstupním. Stejně tak...
|
|
|
Metodika práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou
Hoidekrová, Kristýna ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit metodiku práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou, která se využívá nejen u pacientů po amputaci horní končetiny, ale i u pacientů s vrozenou vývojovou vadou horní končetiny. V České republice neexistuje komplexní metodika, která by uceleně prezentovala informace o ergoterapii a myoelektrických protézách horních končetin, navzdory velkému počtu zahraničních studií vztahujících se k této problematice. Myoelektrická protéza využívá principu snímání myoelektrických signálů, které jsou následně transformovány na motorický výstup v terminální části protézy. Ergoterapeutická intervence začíná již ve fázi preprotetické, kdy ergoterapeut hodnotí obecný potenciál k využití myoelektrické protézy a snímá myoelektrické signály z reziduálního pahýlu. Ve fázi interprotetické se ergoterapeut věnuje nácviku běžných denních činností s využitím cvičené myoelektrické protézy a tréninku reziduálního pahýlu. Fáze postprotetická obsahuje ergoterapeutická hodnocení a testování, která se zaměřují na pacientovy schopnosti myoelektrické kontroly, zapojení protézy do běžných denních činností a na Školu úchopu. V rámci Školy úchopu se ergoterapeut věnuje tréninku provedení úchopu v oblasti tempa, síly stisku a cílených pohybů. Praktická část je tvořena třemi kazuistikami, které...
|
|
|
Využití Mirror therapy v ergoterapii
Hoidekrová, Kristýna ; Lupienská, Natálie (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kristýna Hoidekrová Vedoucí práce: Mgr. Natálie Lupienská Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití Mirror therapy v ergoterapii Abstrakt bakalářské práce: Cílem této práce bylo vytvořit ergoterapeutický manuál Mirror therapy. V České republice není tato metoda téměř vůbec využívána navzdory skvělým výsledkům zahraničních studií. Metoda využívá zrakového vjemu přijímaného ze zrcadla, ve kterém lze vidět odraz zdravé pohybující se horní končetiny. Skrze zrakovou dráhu je informace vedena do mozku, kde díky plasticitě mozku dochází k vytvoření nového příjmového centra. Eferentními dráhami jsou výstupní informace vedeny do postižené horní končetiny, ve které u většiny případů dochází nejen ke zlepšení motorické, ale i senzitivní složky. Významným kladem terapie je možnost aplikace na širokou škálu diagnóz, mezi které lze zařadit neurologická onemocnění, revmatologická onemocnění, stavy po chirurgických zákrocích jako jsou amputace a transfery, při senzorické reedukaci, redukce bolesti. V rámci ergoterapie je metoda nejvíce využívána k nácvikům selektivních fází úchopů, které jsou nezbytné pro správné provádění ADL. Během terapie lze využít i terapeutických pomůcek avšak vhodnější jsou předměty běžných denních činností. Velkou výhodou je možnost aplikace terapie i v domácím...
|
host ::
RSS.