|
|
Vliv délky prodlevy na parametry testu stresové relaxace u laktosy a hydrogenfosforečnanu vápenatého.
Straková, Markéta ; Svačinová, Petra (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Školitel: Mgr. Petra Svačinová, Ph.D. Posluchač: Straková Markéta Název diplomové práce: Vliv délky prodlevy na parametry testu stresové relaxace u laktosy a hydrogenfosforečnanu vápenatého Cílem této práce je zjištění viskoelastických vlastností farmaceutických pomocných látek a zhodnocení pevnosti tablet, které z nich byly vyrobeny. Teoretická část se zabývá popisem použitých materialů, těmi jsou laktosa, hydrogenfosforečnan vápenatý a stearan hořečnatý. Dále se práce věnuje testu stresové relaxace, jeho hodnocení a využití. V textu je poté popsána pevnost tablet, její výpočet a faktory, které ji ovlivňují. V experimentální části se sledují viskoelastické vlastnosti použitých surovin a jejich směsí s kluznou látkou za pomoci testu stresové relaxace. Pro jednotlivá měření byly použity různé časové prodlevy (60 s, 120 s, 180 s, 240 s, 300 s, 360 s, 420 s, 480 s, 540 s, 600 s). Zjišťována byla závislost parametrů elasticity (A1, A2, A3) a plasticity (P1, P2, P3) na délce prodlevy. Pro hydrogenfosforečnan vápenatý byla zjištěna jako nejvhodnější časová prodleva 180 - 240 s. U laktosy byla určena optimální délka prodlevy 300 s. Kluzné látky mírně zvyšují časovou prodlevu, kde dochází k největším...
|
|
|
Vliv kluzných látek na viskoelastické parametry lisovacího procesu
Svačinová, Petra ; Rabišková, Miloslava (vedoucí práce) ; Kubová, Kateřina (oponent) ; Zámostný, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Kandidát Mgr. Petra Svačinová Školitel Prof. PharmDr. Miloslava Rabišková, CSc. Název disertační práce Vliv kluzných látek na viskoelastické parametry lisovacího procesu Tato práce se zabývá hodnocením vlivu kluzných látek na viskoelastické parametry lisovacího procesu. Pro hodnocení parametrů byl použit záznam síla-dráha a test stresové relaxace. Jako modelové látky se použila tři plniva určená pro přímé lisování a to mikrokrystalická celulosa Avicel PH-200, laktosa Lactochem Fine Crystals a hydrogenfosforečnan vápenatý dihydrát Emcompress. Kluznými látkami byly stearan hořečnatý a modifikovaný koloidní oxid křemičitý Syloid 244 FP EU v koncentracích 0,5 % a 1 %. U všech látek se hodnotila velikost a tvar částic a jejich specifický povrch. U samotných plniv a jejich směsí s kluznými látkami se dále sledovaly tokové vlastnosti. Následně byly z plniv a směsí vylisovány tablety jak s využitím záznamu síla-dráha, tak testem stresové relaxace a hodnoceny jednotlivé parametry. Pro obě metody byly použity lisovací síly 5 kN, 10 kN a 15 kN. Hodnotila se také pevnost tablet. Z výsledků vyplývá, že obě použité kluzné látky mají vliv na parametry záznamu síla- dráha i testu stresové relaxace. Obě kluzné látky...
|
|
|
Porovnání viskoelastických vlastností směsí laktosy a různých typů kluzných látek s využitím testu stresové relaxace.
Přeučilová, Michaela ; Svačinová, Petra (vedoucí práce) ; Jirásková, Johana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Školitel: Mgr. Petra Svačinová, Ph.D. Posluchač: Michaela Přeučilová Název diplomové práce: Porovnání viskoelastických vlastností směsí laktosy a různých typů kluzných látek s využitím testu stresové relaxace Tato diplomová práce se zabývá viskoelastickými vlastnostmi farmaceutických pomocných látek a pevností tablet, které z těchto látek byly vyrobeny. Teoretická část je věnována popisu laktosy a kluzných látek použitých v experimentální části, dále je popsána lisovatelnost tablet a energetický profil lisování. Závěr teoretické části je věnován problematice stresové relaxace s metodami jejího hodnocení a vliv stresové relaxace na tablety s obsahem laktosy a kluzných látek. Experimentální část se zabývá sledováním viskoelastických vlastností dvou typů laktosy a jejich směsí s různými typy kluzných látek v koncentraci 1%. Tyto vlastnosti se hodnotily s využitím testu stresové relaxace. Všechny tablety byly lisovány při dvou lisovacích silách 13 kN a 15 kN s časovou prodlevou 180s. U získaných parametrů elasticity A1-A3 a plasticity P1-P3 se sledovaly rozdíly mezi oběma typy laktos, vliv kluzných látek a vliv různých lisovacích sil. Hodnoty parametrů byly vždy vyšší u laktos lisovaných vyšší lisovací...
|
|
|
Fraktální aspekty toku chloridu sodného.
Dvořáčková, Simona ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Školitel: Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, PhD. Posluchač: Simona Dvořáčková Název diplomové práce: Fraktální aspekty toku chloridu sodného Sypnost látek je ovlivněna jejich granulometrickými charakteristikami, jako je velikost a tvar částic. V této práci jsou studovány vztahy mezi velikostí částic a rychlostí sypání velikostních frakcí chloridu sodného v rozmezí 80-630 µm kruhovým otvorem kónické nerezové násypky v rozmezí 6-15 mm. K modelování závislosti byla využita Jones - Pilpelova mocninná rovnice. Byla zjištěna lineární závislost mezi exponentem mocninné rovnice sypání Jones & Pilpel a středním rozměrem částic. S využitím výsledků optické mikroskopie byly studovány fraktální aspekty rychlosti sypání (hmotnostní, objemová). Byla zjištěna nelineární závislost rychlosti sypání na středním rozměru částic a obvodu částic.
|
|
|
Studium lisovatelnosti a citlivosti na mazadla dvou typů předbobtnalého kukuřičného škrobu.
Hadravová, Nikola ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním dvou typů částečně předbobtnalého škrobu Starch 1500® a Lycatab® C z hlediska jejich lisovatelnosti a citlivosti těchto látek na přídavek mazadel. Jako mazadla byly použity stearan hořečnatý a stearylfumarát sodný v koncentraci 0,5 a 1 %. Škroby byly testovány také ve směsích se sprejově sušenou laktosou Flowlac® 90 v koncentraci 10, 20 a 30 %. Lisovatelnost byla hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu a pevnosti tablet v tahu. Citlivost látek na přítomnost mazadel byla hodnocena pomocí hodnot LSR. Hodnoty celkové energie lisování a energie předlisování byly u tabletovin s látkou Lycatab® C vyšší než u tabletovin se Starch 1500® , přídavek mazadel je snižoval. Tabletoviny s látkou Flowlac® 90 vykazovaly vyšší hodnoty těchto energií pro oba škroby, přídavek mazadel jejich hodnoty snižoval. Vyšší hodnoty energie lisování vykazovaly tabletoviny s látkou Lycatab® C, mazadla je opět snížila. Přídavek Flowlac® 90 neměl vliv na hodnotu energie lisování pro látku Starch 1500® , u látky Lycatab® C došlo ke snížení hodnot. Tabletoviny s látkou Lycatab® C vykazovaly vyšší hodnoty plasticity než s látkou Starch 1500® , vlivem mazadel plasticita lehce klesala. Flowlac® 90 plasticitu tabletovin se Starch 1500® zvýšil, u látky Lycatab® C snížil. Mazadla...
|
|
|
Vliv kluzných látek na viskoelastické parametry lisovacího procesu
Svačinová, Petra ; Rabišková, Miloslava (vedoucí práce) ; Kubová, Kateřina (oponent) ; Zámostný, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Kandidát Mgr. Petra Svačinová Školitel Prof. PharmDr. Miloslava Rabišková, CSc. Název disertační práce Vliv kluzných látek na viskoelastické parametry lisovacího procesu Tato práce se zabývá hodnocením vlivu kluzných látek na viskoelastické parametry lisovacího procesu. Pro hodnocení parametrů byl použit záznam síla-dráha a test stresové relaxace. Jako modelové látky se použila tři plniva určená pro přímé lisování a to mikrokrystalická celulosa Avicel PH-200, laktosa Lactochem Fine Crystals a hydrogenfosforečnan vápenatý dihydrát Emcompress. Kluznými látkami byly stearan hořečnatý a modifikovaný koloidní oxid křemičitý Syloid 244 FP EU v koncentracích 0,5 % a 1 %. U všech látek se hodnotila velikost a tvar částic a jejich specifický povrch. U samotných plniv a jejich směsí s kluznými látkami se dále sledovaly tokové vlastnosti. Následně byly z plniv a směsí vylisovány tablety jak s využitím záznamu síla-dráha, tak testem stresové relaxace a hodnoceny jednotlivé parametry. Pro obě metody byly použity lisovací síly 5 kN, 10 kN a 15 kN. Hodnotila se také pevnost tablet. Z výsledků vyplývá, že obě použité kluzné látky mají vliv na parametry záznamu síla- dráha i testu stresové relaxace. Obě kluzné látky...
|
|
|
Vliv velikosti matrice na průběh lisovacího procesu
Marcinková, Nikola ; Ondrejček, Pavel (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: Mgr. Pavel Ondrejček, Ph.D. Posluchač: Nikola Marcinková Název diplomové práce: Vliv velikosti matrice na průběh lisovacího procesu Tato diplomová práce se zabývá hodnocením vlivu velikosti matrice na průběh lisování. Lisovací proces byl hodnocen pomocí parametrů trojexponenciální lisovací rovnice. Lisovatelnost se hodnotila za využití záznamu síla-dráha. V práci byl zkoumán také vliv velikosti matrice na radiální pevnost tablet. Při zpracovávání experimentální části této práce byly použity celkem čtyři různé modelové suroviny. Mikrokrystalická celulosa a hydrogenfosforečnan vápenatý sloužily jako modelová plniva a theofylin s paracetamolem jako modelové účinné látky. Lisování těchto materiálů probíhalo v matricích o velikostech 7 mm, 9 mm, 11 mm, 13 mm a 15 mm. Z výsledků práce vyplynulo, že velikost matrice statisticky významně ovlivňuje všechny parametry záznamu síla-dráha. S rostoucí velikostí matrice docházelo ke snižování všech energetických parametrů. Významně ovlivněna byla rovněž většina parametrů lisovací rovnice. S rostoucí velikostí matrice se snižovala objemová redukce a spotřeba energie a zvyšovala se rychlost objemové redukce ve fázi předlisování a elastické...
|
|
|
Studium nového směsného suchého pojiva obsahujícího laktosu, mikrokrystalickou celulosu a kukuřičný škrob
Srbová, Alena ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Kandidát Mgr. Alena Srbová Konzultant PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název rigorózní práce Studium nového směsného suchého pojiva obsahujícího laktosu, mikrokrystalickou celulosu a kukuřičný škrob Práce se zabývá studiem nového směsného suchého pojiva Combilac® , které je složeno ze 70 % monohydrátu α-laktosy, z 20 % mikrokrystalické celulosy a z 10 % kukuřičného škrobu. Testovány jsou tokové vlastnosti, lisovatelnost, citlivost na přídavek mazadel, pevnost a doba rozpadu tablet. Lisovatelnost je hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu a pevnosti tablet. Stejné parametry jsou hodnoceny také u fyzikální směsi, složené z α- laktosy monohydrátu, mikrokrystalické celulosy a kukuřičného škrobu, a výsledky jsou porovnávány. Combilac® i fyzikální směs potřebují přídavek mazadla z důvodu vysokého tření a přilnavosti tabletoviny na stěny matrice. Combilac® vykazuje lepší tokové vlastnosti než fyzikální směs, jeho lisovatelnost je lepší a celková energie lisovacího procesu je vyšší. Tablety vykazují vyšší pevnost v tahu a vyšší citlivost na mazadla. Doba rozpadu tablet obsahujících Combilac® je srovnatelná s dobou rozpadu tablet obsahujících fyzikální směs.
|
|
|
Hodnocení stresové relaxace směsí laktosy a hydrogenfosforečnanu vápenatého určených k přípravě tablet s theofylinem.
Le, Thanh Tra ; Svačinová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Školitel: Mgr. Petra Svačinová, Ph.D. Posluchač: Le Thanh Tra Název diplomové práce: Hodnocení stresové relaxace směsí laktosy a hydrogenfosforečnanu vápenatého určených k přípravě tablet s theofylinem Diplomová práce analyzuje viskoelastické vlastnosti plniv a pevnost tablet s theofylinem. V teoretické části práce popisuje použité materiály: laktosu Spherolac 100, mikrokrystalickou celulosu Comprecel 102, hydrogenfosforečnan vápenatý anhydrát Di-Cafos A150, hydrogenfosforečnan vápenatý dihydrát D160, theofylin a stearan hořečnatý. Dále se práce zabývá testem stresové relaxace, metodami hodnocení a použitím i mimo obor farmacie. Experimentální část hodnotí viskoelastické vlastnosti a pevnost pomocí testu stresové relaxace s maximální silou 10 kN a časovou prodlevou 180 s. Hodnotí se také radiální pevnost tablet. Experimentální část hodnotí parametry elasticity Ai a plasticity Pi získané s využitím testu stresová relaxace. Hodnotí se vliv různých pomocných látek na tyto parametry. Nejvyšší hodnoty se zjistily u směsí E (Spherolac 100 a Comprecel 102), dále u směsí D (Spherolac 100 a Di-Cafos A150) a nejnižší elastické i plastické parametry mají směsi B (Spherolac 100 a Di-Cafos D160). Radiální pevnost byla...
|
|
|
Studium vlivu kluzných látek na průběh lisování tabletoviny s mikrokrystalickou celulosou
Motlová, Tereza ; Svačinová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Petra Svačinová, Ph.D. Posluchač: Mgr. Tereza Motlová Název rigorózní práce: Studium vlivu kluzných látek na průběh lisování tabletoviny s mikrokrystalickou celulosou Tato práce se zabývá studiem vlivu různých kluzných látek na lisování tabletoviny. Jako plnivo byla použita mikrokrystalická celulosa Avicel® PH 102 a dále směsi této mikrokrystalické celulosy se stearanem hořečnatým, Aerosilem® 200, Syloidem® AL-1 FP a Syloidem® 244 FP EU v koncentraci 2 %. Hodnocení probíhalo prostřednictvím lisovací rovnice a testu stresové relaxace. Parametry pro hodnocení lisovací rovnice byly získány výpočtem z trojexponenciální rovnice. Prostřednictvím těchto parametrů je možné charakterizovat jednotlivé fáze lisovacího procesu, jeho mechanizmus nebo i hodnotit lisovaný materiál. Lisovací proces je rozdělován na tři fáze - fáze předlisování, fáze elastické deformace a fáze plastické deformace. Z výsledků vyplývá, že všechny kluzné látky urychlily první fázi přeuspořádávání částic a zároveň i fázi elastické deformace. Rychlost objemové redukce ve fázi plastické deformace je pro všechny směsi podobná. Největší redukce objemu tabletoviny ve fázi přeuspořádávání částic byla zjištěna u...
|
host ::
RSS.