|
| |
|
| |
|
|
Socio-economic motivated migration; Impacts of "voting with your feet" in the U.S.
Schneider, Matthew ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Mysíková, Martina (oponent)
This paper explores the implications of tax policy on the migration habits of the wealthiest of tax paying groups in certain U.S. states, and quantifies those implications for readers so they have a better understanding of how human behavior and tax systems interact. This is done so by examining the general phenomena of tax related migration as it manifests itself in specific real- world examples. As such, this paper projects the number of high-income taxpayers lost based on increases to the rates of personal income tax, and the associated tax dollar gains/losses (i.e. to what extent are top-tax bracket filers "voting with their feet"?). The paper provides calculations for three different rates of population sensitivity, and the corresponding numbers of lost tax payers in relation to a tax increase. The paper then goes on to show the diminishing returns of tax rate increases on top-tax bracket payers by calculating the amount of time needed for migration to completely offset the original gains from the high rate of taxation. The findings of this paper, which examine the states of New York, California, and Connecticut, conclude that these states will exhaust tax gains from a 5% income tax increases on top-tax bracket payers in the long term (46 - 142 years), and further concentrate their top-tax...
|
|
|
Problematika stavby zdi na americko-mexické hranici za Trumpovy administrativy v průběhu prvních dvou let jeho prezidentství: politická rétorika a realita
Křížková, Marie ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Drhlíková, Eva (oponent) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stavby zdi na americko-mexické hranici během dvou let prezidentského úřadu Donalda Trumpa (20. ledna 2017-20.ledna 2019). Konkrétně se věnuje analýze rétoriky Trumpova slibu týkající se stavby zdi a porovnává ji s realitou na americko-mexické hranici. Práce zjišťuje, proč realita na hranici po dvou letech neodpovídá předešlé rétorice, do jaké míry tyto sliby byly naplněny a na jaké problémy stavba hraniční zdi narazila. Největším problémem se stalo financování zdi, kdy Kongres odmítl schválit peníze a tato vyhrocená situace vedla až ke stavu tzv. shutdownu. Pro demokraty včele s Nancy Pelosiovou a Charlesem Schumerem je nesmírně důležité, že v rámci shutdownu drželi pospolu a ukázali, jak bude pro Trumpa těžké dosáhnout svého. Na hranici bylo v roce 2017 postaveno na testování osm prototypů zdí. Žádná zeď na základě těchto prototypů nebyla do dnešního dne postavena či financována Kongresem. Naopak v únoru 2019 došlo k jejich zbourání a odstranění.
|
|
|
Zhodnocení úspěšnosti strategií USA a Mexika v boji s obchodem s drogami
Primasová, Rachel ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Drhlíková, Eva (oponent) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Primasová Rachel Abstrakt Obchod s drogami je pro USA a Mexiko důležitým problémem. S nástupem Baracka Obamy se vnímání drogového obchodu změnilo. Drogová problematika začala být znímána jako spíše zdravotní problém. To se projevilo v Národní strategii na kontrolu drog. Přesto na konci jeho administrativy nebyly vytyčené cíle splněny a množství závislých občanů stejně jako úmrtí způsobená předávkováním vzrůstalo. V Mexiku Felipe Calderón zvolil silně represivní strategii prostřednictvím Národního plánu rozvoje. Jeho přístup rozpoutal "drogovou válku", čímž došlo k rozšíření konflliktu a nárůstu násilí na ulicích. Nástupce Enrique Peña Nieto slíbil návrat zpět k míru. Na konci jeho administrativy však mortalita dosáhla vrcholu a drogový obchod byl i nadále důležitým bezpečnostním problémem. Strategie USA i Mexika selhaly v naplnění svých cílů. Chybou mohlo být nenahlížení na drogový obchod jako na komplexní otázku a nezohledňování měnících se okolností. Klíčová slova: Obchod s drogami, drogy, USA, Mexiko, Barack Obama, Enrique Peña Nieto, Felipe Calderón, ONDCP
|
|
|
Mexico's Trade Policy During the Pena Nieto Administration
Ferrara Torres, Geovanna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Mexico's Trade Policy During The Pe Kryštof Kozák, Ph.D. Navzdory snahám o obchodování s jinými zeměmi, stále existuje dominantní ekonomická závislost na Spojených státech kvůli dohodě NAFTA. Diplomová práce zkoumá obchodní politiku Mexika a jeho dopady na obchod během administrativy Peña Nieto se zvláštním zřetelem na to, jak se vláda snaží diverzifikovat obchod. Popisná analýza je používána s výzkumem vývozu, dovozu a přímých zahraničních investic.
|
|
| |
|
|
Media Portrait of Enrique Peña Nieto in The New York Times and Los Angeles Times
Vicková, Tereza ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje mediální obraz Enriqua Peña Niety ve dvou amerických novinách - The New York Times a Los Angeles Times. V této práci naleznete kvantitativní a kvalitativní mediální analýzu obrazu mexického prezidenta v období od jeho zvolení v roce 2012 až do konce roku 2017. Peña Nieto je člen Institucionální Revoluční Strany (PRI), která byla u moci od roku 1929 do roku 2000. Peña Nieto je první president, který přivedl PRI zpátky k moci po dvanáctileté pauze. Během jeho volebního období došlo také k volbám nového prezidenta ve Spojených státech a Barack Obama byl vystřídán Donaldem Trumpem. Tato práce se věnuje třem tématům, které již několik let jsou hlavními předměty vztahu mezi USA a Mexikem: ilegální imigrace, válka s drogami a NAFTA. Analýza ukazuje, že Peña Nieto je v médiích zobrazován dvěma naprosto odlišnými způsoby v závislosti na probíraném tématu. V případě ilegální imigrace a znovu projednávání NAFTY je zobrazován jako kompetentní vůdce. Na druhé straně však v otázce boje s drogami se média zaměřují na jeho neschopnost vyřešit tuto otázku. Peña Nietův obraz se navíc proměňuje po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Rozdílnost toho, jak Peña Nietu zobrazují NY Times a LA Times, spočívá zejména v intenzitě, se kterou ho jednotlivé noviny popisují.
|
|
|
The Specific Role of Quebec within Canadian Fiscal Federalism
Bandžak, Richard ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Kanadský fiskální federalismus je souborem komplexních vztahů na federální i provinční úrovni. Vzhledem k tomu, že každá provincie čelí jiné geografické, ekonomické nebo demografické situaci, federální vláda provozuje vyrovnávací systém, který cílí na snížení možných ekonomických nerovností. I přes poněkud vágně definovaný účel, transfery jsou bezpodmínečné - provincie je mohou použít pro jakýkoli účel, který uznají za vhodný. To však může potenciálně způsobovat zkreslení účelu, jako například u flypaper effect ("mucholapkového" efektu), kde politici mají tendenci upravovat rozhodování o výdajích dle zdrojů příjmů. Vyrovnávací poplatky jsou distribuovány dle potenciální fiskální kapacity každé provincie vybírat příjmy. Jelikož je Québec největším příjemcem vyrovnávacích grantů, s nízkou, jestli vůbec existující, mírou konvergence ke zbytku provincií, je předmětem analýzy. Práce zkoumá období od roku 1981, který symbolizuje zásadní historické momenty pro Québec i systém vyrovnávacích plateb, až do roku 2016. Québec bývá nařčen ze zneužívání systému záměrným podhodnocováním své fiskální kapacity skrze dotované ceny elektřiny a nafukováním svých sociálních výdajů. Za využití deskriptivní statistiky a diskuze, tato práce došla k závěru, že québečtí politici nejspíše záměrně implementují fiskální kroky,...
|
|
|
U. S. Congress and the Failed Comprehensive Immigration Reform: Comparative Study of 2007 and 2013 Proposals
Kristenová, Alice ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá neschopností Kongresu Spojených států amerických prosadit komplexní imigrační reformu. Cílem práce je identifikace klíčových faktorů, které schválení brání. Pro výzkum byly vybrány dva poslední předložené návrhy reformy imigračního systému z let 2007 a 2013. Pro jejich analýzu byla použita metoda sledování procesu, která umožňuje hlubší porozumění vývoje legislativy. Jako analytický rámec byl zvolen přístup Johna W. Kingdona. Ten pro účely analýzy rozhodování Kongresu upravil popelnicový model rozhodování a definoval tři proudy, které jsou klíčové pro prosazení legislativních změn - rozpoznání problémů, předložení řešení a politická situace. Diplomová práce nejdříve popisuje Kingdonův přístup k výzkumu a následně jej aplikuje na vybranou legislativu v rámci případových studií. Při výzkumu je kladen důraz na identifikaci faktorů, které hrály klíčovou roli při vytváření a úpravách obsahu imigrační reformy a při jejím následném schvalování. Obě případové studie jsou následně porovnány, což částečně umožňuje předložit obecnější závěry. Výsledným zjištěním je, že pro prosazení komplexní imigrační reformy je klíčová politická situace, především schopnosti politických lídrů, aktuální kontext doby a načasování. Hlavním přínosem této práce je identifikace faktorů, které brání...
|
host ::
RSS.