|
|
Impact of warming on soil organic carbon
Štecová, Michaela ; Vindušková, Olga (vedoucí práce) ; Jílková, Veronika (oponent)
Klimatická zmena je hlavnou príčinou zvyšovania globálnej teploty po celom svete. Sekvestrácia uhlíka v terestrických ekosystémoch sa považuje za jeden z hlavných nástrojov na mitigáciu zmeny klímy, avšak súčasné odhady potenciálu sekvestrácie nezahŕňajú vplyvy budúcej klimatickej zmeny. Cieľom tejto práce je zosumarizovať naše súčasné poznatky o reakcii organického uhlíka v pôde na otepľovanie, samostatne, ako aj v kombinácií s ďalšími aspektami klimatickej zmeny. Doplnkovým cieľom je porovnať rôzne metódy používané k štúdiu vplyvu otepľovania na pôdu. Zvýšenie teploty spôsobuje významné straty uhlíka z pôdy, avšak v spojení s ďalšími aspektmi klimatických zmien nebol zaznamenaný jednotný vplyv. Výskumy naznačujú, že straty uhlíka závisia od stability pôdnych frakcií, pričom otepľovanie vedie k väčšiemu poklesu v časticovej organickej hmote (POM). Kombinácia zvyšovania teploty s rastúcou koncentráciou CO2 viedla k celkovému prírastku uhlíka v pôde, naopak v kombinácií so suchom boli zaznamenané straty. Vo výskume vplyvu otepľovania na zásoby uhlíka v pôde je dôležitý výber vhodnej metódy, pretože aktívne metódy umožňujú presnú kontrolu, ale sú nákladné a môžu ovplyvniť pôdnu biotu a naopak pasívne metódy sú lacnejšie, ale vyžadujú viac času. Tieto zistenia zdôrazňujú dôležitosť komplexného výskumu...
|
|
|
Vliv vlastností stromů a jejich interakce s půdní faunou na hořlavost vrstvy nadložního humusu
Martinovská, Aneta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Požáry jsou významným disturbančním faktorem, hrajícím klíčovou roli ve formování a fungování ekosystémů. V posledních desetiletích pozorujeme nárůst nebezpečné požárové aktivity. Očekává se, že s postupující klimatickou změnou bude frekvence a závažnost požárů narůstat. Je tedy klíčové se této problematice detailně věnovat. Množství a hořlavost opadu jsou jedny z hlavních faktorů určujících vznik a chování požárů. Vlastnosti opadu ovlivňují rychlost jeho dekompozice a tím i jeho akumulaci na půdním povrchu. Zároveň ovlivňují půdní faunu, která může bioturbací výrazně přispět k redukci opadu z povrchu půdy. Tyto vlivy závisí na druhu stromů a navíc jsou ovlivněny předchozím vývojem daného ekosystému. Tato práce zkoumá vliv druhu stromů, půdní fauny, stádia vývoje půdy a jejich vzájemných interakcí na hořlavost nadložních vrstev humusu pomocí laboratorního experimentu a studia fyzikálních veličin, které určují hořlavost. V rámci experimentu byly simulovány půdní profily porostů čtyř druhů stromů (listnatých: Alnus glutinosa a Quercus robur; a dvou jehličnatých: Picea omorica and Pinus nigr) s půdami ve dvou stádiích vývoje: iniciální půda, kde opad ležel přímo na povrchu půdotvorného substrátu a půda vyvinutá (40 let stará), kde byl opad přidán na vrstvu půdních horizontů vyvinutých pod jednotlivými...
|
|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a akumulují znečišťující látky z atmosférické depozice, což z nich činí běžně užívané bioindikátory atmosférické depozice. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a vylepšení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu...
|
|
|
Vliv vlastností vegetace na dekompozici organické hmoty v půdě
Čápová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Dekompozice je důležitým činitelem v koloběhu uhlíku (C), přičemž je tento proces značně vněn dostupností dusík Nicméně všechny faktory, které do dekompozice vstupují a ovlivňují ji nejsou patřičně prozkoumány, což také naznačují časté protichůdné výsledky řady publikací. Větší pochopení těchto vztahů nám zároveň pomohou k většímu pochopení sekvestrace uhlíku. A díky tomuto se můžeme lépe vyrovnávat globální bilanci uhlíku a tím snížit negativní dopady klimatické změny. Víme, že dekompozice se značně liší v jednotlivých stádiích Důležitou roli hraje vstupní materiál ejména to, kolik obsahuje uhlíku a dusíku (poměr C ž naznač rozkládat. Zároveň také, mimo jiné uhlíku (C) a dusíku ůzných interakcí na abiotické, či biotické faktory je daleko více Nicméně stálý růst oxidu uhličitého a dusíku v prostředí a jejich vliv na rozkládaný materiál hraje čím dál tím důležitou roli, a proto je potřeba věnovat mu značnou pozornost této studii jsem zkoumala jednotlivé reakce všech fází dekompozice na přídavky glukó a dusičnanu amonného (N). Zároveň jsem zkoumala, jakou roli v rozkladu hraje poměr CN a stabilita uhlíku v jednotlivých substrátech. Výsledky mé práce ukázaly, ž organický materiál různého původu představuje organickou různém stupni dekompo rozdílnými způsoby. Bez přídavku respiroval nejvíce opad, poté...
|
|
|
Sekvestrace uhlíku v půdě: způsoby a potenciál
Valentová, Mariana ; Vindušková, Olga (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Volbou vhodných postupů lze do půdy ukládat uhlík jako prostředek zmírňování (mitigace) klimatické změny. Práce přehledně shrnuje naše dosavadní poznání o principech (např. půdní organická hmota, úroveň saturace uhlíkem) a faktorech (např. mateční hornina, klima, člověk) ovlivňujících potenciál půd sekvestrovat uhlík a jeho význam z hlediska zavedení efektivních mitigačních opatření. Následuje představení metody odhadu kapacity půd vázat uhlík a je diskutován její význam pro sekvestrační potenciál. Těžištěm práce je srovnání změn využití půdy (např. obnova lesů či mokřadů) a hospodaření s půdou (např. využití střídání plodin, bezorebné zemědělství), kterými lze dosáhnout sekvestrace uhlíku do půdy včetně kvantitativních odhadů jejich sekvestračního potenciálu. Na závěr jsou shrnuty odhady globálního sekvestračního potenciálu půd a formulována doporučení pro další výzkum. Klíčová slova: uhlík, půda, sekvestrace, mitigace, klimatická změna, land-use, kapacita půd
|
|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a mohou akumulovat znečišťující látky z atmosféry, což z nich činí cenné bioindikátory. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a navržení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu výzkumu by se mechy mohly stát ještě...
|
|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Odhad potenciálu sekvestrace uhlíku v České republice - Zalesňování zemědělských půd, změna lesního hospodaření, revitalizace rašelinišť a výsadby stromořadí
Hruška, Jakub ; Pavelka, Marian ; Chuman, Tomáš ; Oulehle, Filip ; Vindušková, O. ; Cudlín, Pavel ; Trnka, Miroslav
Zpráva vypočítává kvalitativně i kvantativně potenciál sekvestrace uhlíku (k roku 2050) při zalesňování zemědělských půd, změněn managementu lesů, revitalizaci mokřadů a výsadbách alejí.
|
|
|
Změny ve vstupu organické hmoty do půdy během pedogeneze jako hybatel akumulace uhlíku
Lačná, Karolína ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota je nedílnou součástí půdy představující rezervoár živin pro rostliny a půdní organismy, a to především při akumulaci biogenního prvku uhlíku (C). Hromadění a stabilizace půdní organické hmoty závisí na několika procesech. Vstupním zdrojem pro vytvoření POH je rostlinná organická hmota tvořena především opadem a nadzemní částí rostlinné bylinné biomasy. Akumulace POH a následná sekvestrace uhlíku je ovlivněna především chemickým složením a množstvím OH vstupujícím do půdy. V této práci bylo porovnáno množství vstupní OH vstupujícího do půdy na plochách se starším přirozeně vzniklým typem půd a na půdách uměle vytvořených člověkem (výsypkové plochy). V rámci výzkumu byly porovnávány jiné typy lesního porostu zastoupenými smrčinovým porostem a olšinovým porostem. Z naměřených dat jednotlivých ovlivňujících faktorů bylo zjištěno, že složení a množství OH je významně ovlivněno druhovým složením lesa. U olšinových porostů bylo pozorováno více rostlinného OH na obou typech půd s nižším poměrem C:N, což vystihuje lépe rozkladatelnou OH. Výsledky naznačují zvýšenou koncentraci ergosterolu na plochách s jehličnatým zastoupením stromů a zároveň prokazují větší množství kořenové biomasy. Naproti tomu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi plochami na mladých a starých půdách....
|
|
|
Metody odlišení fosilní a recentní organické hmoty v půdách výsypek
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Jehlička, Jan (oponent)
Recentní půdní organická hmota (RPOH) má řadu nepostradatelných vlastností pro kvalitu půdy a životního prostředí. Půdy vznikající na výsypkách po těžbě nerostných surovin jsou charakteristické nízkým obsahem RPOH. Mohou však obsahovat nemalá množství fosilní organické hmoty (FPOH), ať už z uhlí, kerogenu či jiné fosilní složky nadloží. S rozvojem vegetace a přísunem organického materiálu do půdy RPOH přibývá, což zlepšuje kvalitu těchto půd. Pro dobré zhodnocení vývoje kvality těchto půd i pro posouzení sekvestračního potenciálu výsypek je důležité spolehlivé oddělení obsahu recentní a fosilní POH. Podíl recentního a fosilního uhlíku lze úspěšně stanovit pomocí radiokarbonové metody, jejíž finanční náročnost ale brání jejímu rutinnímu používání. Cílem této práce bylo pomocí radiokarbonové metody stanovit obsah a variabilitu fosilního uhlíku v půdách výsypek, zjistit jakou chybou jsou zatíženy metody stanovení POH a testovat potenciál blízké infračervené spektroskopie (NIRS) pro odlišení fosilního a recentního uhlíku. Fosilní uhlík tvoří v půdách sokolovských výsypek minimálně 13 - 99 % celkového organického uhlíku, což odpovídá absolutním koncentracím 2 - 6 % C. Odečtení obsahu uhlíku z hlubšího horizontu (z hloubky 50 cm) od svrchního horizontu A přináší poměrně dobrý odhad obsahu recentního...
|
host ::
RSS.