|
Indukce diferenciace testikulárních kmenových buněk u savců.
Strnadová, Karolína ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kmenové buňky představují unikátní zdroj buněk s potenciálním využitím v oblasti regenerační medicíny a orgánové transplantace. Jak je známo, spermatogoniální kmenové buňky jsou unipotentní, dávají tedy vzniknout jedinému buněčnému typu, a sice spermii. Izolací a kultivací těchto testikulárních kmenových buněk bylo v řadě výzkumů docíleno pluripotentního stavu. Takto získané pluripotentní kmenové buňky z varlat, podobně jako embryonální kmenové buňky, diferencovaly v in vitro podmínkách na deriváty všech tří zárodečných listů. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat kmenové buňky a shrnout poznatky zejména o testikulárních kmenových buňkách. Hlavní důraz je pak kladen na studie kultivovaných pluripotentních kmenových buněk odvozených z varlat myši a člověka a jejich schopnosti diferencovat za určitých podmínek na buňky ektodermu, mezodermu a endodermu.
|
|
Terapeutický vliv Sertoliho buněk na efekty oxidačního stresu u germinálních buněk
Hynková, Marie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Sertoliho buňky jsou somatické buňky varlat, které mají funkci v podpoře spermatogeneze, výživě zárodečných buněk, ale také v udržování protizánětlivého prostředí a tvorbě hematotestikulární bariéry ve varlatech. Tyto buňky jsou intenzivně zkoumány pro své imunomodulační vlastnosti, které jsou využitelné v transplantační medicíně či jako terapeutický nástroj v regenerativní medicíně. V návaznosti na předchozí výzkum, ve kterém bylo potvrzeno, že Sertoliho buňky u myši sdílí některé charakteristiky s mezenchymálními kmenovými buňkami a mají multipotentní diferenciační potenciál in vitro, byly provedeny experimenty pro zjištění jejich terapeutických schopností. Sertoliho buňky prokázaly schopnost podpořit zachování motility spermií po navození zánětu varlat a snížit množství imobilních spermií in vivo. Na základě předběžných výsledků mají také schopnost snižovat množství ROS produkovaných testikulárními buňkami postiženými oxidačním stresem in vitro. Klíčová slova: Sertoliho buňky, germinální buňky, neplodnost, oxidační stres, ROS
|
|
Liver cells regeneration in mammals
Ťažký, Timotej ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Onhajzer, Jakub (oponent)
Regenerácia pečeňových buniek je dôležitý biologický proces, ktorý cicavcom umožňuje si zachovať funkciu pečene a zároveň sa zotaviť z jej poškodenia. Proliferácia pečeňových buniek slúži ako primárny spôsob regenerácie pečene, ktorá je u hepatocytov aktivovaná prechodom z G0 do G1 fázy bunkového cyklu. Proliferácia je tiež podporovaná neparenchymálnymi pečeňovými bunkami, medzi, ktoré patria Itové bunky, Kupfferove bunky a endotelové bunky pečeňových sínusoíd. Pri komplexnej analýze kľúčových signálnych dráh bolo jasne preukázané, že signálne dráhy Wnt/β katenínová, Notch, Hippo, NF-κB a Hedgehog zohrávajú kľúčovú úlohu v regulácií proliferácie a diferenciácie pečeňových buniek počas regenerácie. Regeneračný potenciál pečene ovplyvňujú rôzne faktory, ako napríklad vek, rozsah poškodenia a zdravotné podmienky. Okrem toho má pozoruhodná regeneračná schopnosť pečene klinické dôsledky v súvislosti s transplantáciou pečene, parciálnou hepatektómiou a liečbou ochorení pečene, ako je cirhóza, hepatitída a hepatocelulárny alebo cholangiocelulárny karcinóm. Modulácia kľúčových signálnych dráh a identifikácia nových molekulárnych cieľov majú potenciál zlepšiť klinické výsledky pacientov s ochoreniami pečene alebo dokonca zrýchliť celý proces regenerácie pečene. Kľúčové slová: regenerácia, pečeň, cicavce,...
|
|
Vliv mikrochimérických buněk na nádorové bujení
Šimková, Lucie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Peltanová, Barbora (oponent)
Mikrochimérismus je způsoben přítomností malého množství geneticky odlišných buněk v těle člověka. Mikrochimérismus může vznikat například v průběhu těhotenství, při kterém dochází k oboustranné migraci buněk. Mateřské buňky, které dítě získává v průběhu těhotenství a poté při kojení, mu pomáhají utvářet např. jeho imunitní systém. Další možností vzniku mikrochimérismu je krevní transfuze nebo transplantace. Mikrochimérické buňky mohou být uloženy v těle jedince desítky let a mohou tak mít vliv i na jeho zdraví. Tyto buňky mají vlastnosti podobné kmenovým buňkám, které jim umožnují začleňovat se do poškozené tkáně. V důsledku toho mohou mít pozitivní vliv na obnovení tkání, ale mohou i způsobovat vznik autoimunitních onemocnění nebo mohou mít vliv na rozvoj či potlačení nádorového bujení.
|
|
In vitro 3D organizace varlat u savců
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Dosud se nepodařilo vytvořit testikulární organoid, který by uspokojivě rekapituloval architekturu testikulární tkáně a zároveň byl schopen zajistit kompletní proces spermatogeneze in vitro. Dosažení tohoto cíle by znamenalo vyvinutí 3D modelu varlat, který by z hlediska buněčného uspořádání napodoboval situaci in vivo a mohl by tak přispět k hlubšímu pochopení fyziologického fungování testikulárního mikroprostředí. Takovýto model má mimo jiné velký potenciál pomoci při objasňování příčin mužské neplodnosti a hledání možností její léčby. Tato práce se zabývala tvorbou organoidů z testikulární buněčné suspenze myši nebo člověka, čehož lze využít například i ke studiu organogeneze de novo. Testovány byly celkem čtyři 3D kultivační systémy, z nichž nejlepších výsledků bylo dosaženo kultivací ve vrstvě měkké agarózy (SACS). Dále byl v rámci této práce úspěšně zaveden a optimalizován postup přípravy testikulárních organoidů pro snímání pomocí light sheet mikroskopie umožňující hodnocení jejich vnitřní struktury. Ze suspenze testikulárních buněk 5denní myši se podařilo připravit organoidy, jejichž struktura v některých ohledech připomínala organizaci varlete in vivo. Za klíčový výsledek lze považovat zejména přítomnost tubulárních struktur. Ze suspenze testikulárních buněk dospělého muže byly získány...
|
|
Role oxidačního stresu v mužské neplodnosti.
Dolečková, Barbora ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Šanovec, Ondřej (oponent)
Oxidační stres je způsoben přebytkem reaktivních forem kyslíku (ROS) nebo nedostatečnou aktivitou antioxidantů, které za normálních okolností snižují hladiny ROS a tím chrání organismus před oxidativním poškozením. Zdroje ROS lze dělit na dva typy, endogenní, mezi které patří např. leukocyty a nezralé spermie a exogenní, kam jsou řazeny faktory jako je znečištění ovzduší těžkými kovy, kouření tabákových výrobků, obezita a další. Nízké hladiny ROS mají pozitivní vliv na fyziologické funkce organismu včetně procesu spermatogeneze, kde se podílí např. na hladkém průběhu hyperaktivace a kapacitace spermií. Nicméně zvýšené hladiny ROS spouští řadu buněčných patologií, ať už jde o ztrátu fluidity biologických membrán v důsledku peroxidace lipidů, deformaci enzymatických proteinů nebo fragmentaci DNA, což se negativně odráží na fertilitě jedince. Vzhledem k významné pozitivní korelaci odbourávání ROS antioxidanty se zlepšujícími se parametry spermií infertilního jedince, se v poslední době začíná antioxidační terapie využívat jako možná úspěšná součást léčby mužské idiopatické neplodnosti.
|
|
Vliv estrogenů na in vitro modely testikulární tkáně a spermatogeneze
Jursová, Pavlína ; Děd, Lukáš (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Přestože jsou estrogeny známy především pro jejich funkce v ženském reprodukčním systému, jejich vliv na mužské reprodukční funkce byl již také vcelku dobře objasněn. Fyziologické koncentrace estrogenů jsou esenciální pro správný průběh spermatogeneze. Regulují celou řadu funkcí v testikulární tkáni, včetně proliferace a apoptózy všech typů testikulárních buněk, dynamické restrukturalizace mezibuněčných spojení v testes a změn v zastoupení některých post-translačních modifikací histonů v jádrech testikulárních buněk. Cílem této diplomové práce bylo studovat jejich vliv na in vitro modely testikulární tkáně a spermatogeneze a tak hlouběji objasnit jejich funkce v testikulární tkáni. Součástí tohoto projektu bylo také ustanovení in vitro kultury testikulárních organoidů pro pozdější použití jako in vitro model spermatogeneze. Současně byly provedeny experimenty s MCF7 buněčnou liní, které byly použity k výběru vhodné formy estrogenu pro experimenty. Nakonec byly provedeny experimenty s TM4 buněčnou linií, která sloužila jako in vitro model testikulární tkáně. V rámci plnění cílů a ověřování stanovených hypotéz byly použity i některé pokročilejší metody jako například objemové konfokální zobrazování CLARITY či holografická mikroskopie. Bylo zjištěno, že estrogeny mají vliv na morfologii Sertoliho...
|
|
Vliv oxidačního stresu na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk.
Bura, Radek ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pacherník, Jiří (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky jsou schopné tvořit různé typy tkání jako například svalové, kostní, tukové nebo chrupavčité tkáně, a to díky schopnosti se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ. Mezenchymální kmenové buňky získané z různých tkání se používají pro buněčnou terapii a regenerativní medicínu. Znalost vlivu různých faktorů na diferenciaci těchto multipotentních buněk je důležitá. V současné době je málo známo o vlivu reaktivních forem kyslíku (ROS) na diferenciační potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Cílem této bakalářské práce je vypracovat literární rešerši shrnující dosavadní poznatky o vlivu oxidačního stresu na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk a ovlivněných signálních drah.
|
|
Transportní proteiny kyseliny močové v epitelech a jejich alelické varianty
Vrzáčková, Aneta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pavelcová, Kateřina (oponent)
Kyselina močová je u člověka konečným produktem degradace purinů a jako taková je vylučována z těla jednak epitelem vystýlajícím tubuly nefronů, jednak střevním epitelem. Tato práce má za cíl předběžně ověřit činnost tří kandidátních transportérů z rodiny SLC (SLC22A15, SLC22A18 a SLC47A1), které by mohly přenášet kyselinu močovou v epitelu střeva. Předběžné výsledky neprokázaly, že by zkoumané transportéry byly účastny přenosu kyseliny močové ve střevním epitelu. Práce se dále zabývá vlivem alelické varianty W75C v transportéru SLC17A1 a mechanismem, jakým tato varianta ovlivňuje transport urátu v buňkách. Klíčová slova: SLC22A15, SLC22A18, SLC47A1, SLC17A1, transport, epitel, kyselina močová
|
|
Role kaspázy-3 při apoptóze
Kolářová, Karolína ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Kaspázy zajišťují v organismech protizánětlivé, apoptotické, ale také vývojové procesy. širokou působností ve všech buňkách. Pokud však dojde k narušení jejich správné funkce, může docházet k různým patogenním stavům zajímavým tématem pro vědce, neboť jejich přímá spojitost se spouštěním apoptotických procesů je nadějnou možností terapie chorob, které s apoptózou souvisí, jako je například rakovina, neurodegenerativní onemocnění, ale také srdeční ischemie či diabetes. Kaskáda apoptotických procesů je řízena právě zmíněnými kaspázami, které se nachází v kaskádě. Pokud dojde ke spuštění kaskády v buňce, děje se tak kvůli přítomnému signálu "nebezpečí", který však může být velmi různý. Nejznámějšími spouštěči apoptotické kaskády jsou např. aktivovaný receptor Fas a ligand FasL, cytochrom c přítomný v cytoplazmě, nevyrovnané množství IAPs v buňce, poškozená DNA, a mnoho dalších. Po přijmutí signálu, aktivaci iniciační kaspáz 9, které následně aktivují 7 štěpí mnohé substráty, čímž propagují 3 je tedy efektorovým enzymem zodpovědným za samotné provedení regeneraci i diferenciaci buněk. Kaspáza 3 a její inhibitory lze využít k potlačení či léčbě Klíčová slova: generativní onemocnění
|