|
|
Diversity of the land snail genus Helix and its relatives (Gastropoda: Pulmonata: Helicidae) from Mediterranean origins to postglacial Central Europe
Korábek, Ondřej ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Hausdorf, Bernardt (oponent) ; Cameron, Robert A.D. (oponent)
6 ABSTRAKT Čeleď Helicidae (hlemýžďovití) zahrnuje největší a nejznámější suchozemské plže západního Pa- learktu, nicméně až donedávna se znalost její diverzity opírala převážně o práce z počátku dva- cátého století. Řešení řady taxonomických problémů a pochopení biogeografické historie čeledi si přitom žádalo uplatnění molekulárně-fylogenetických analýz. Tato práce se zaměřuje na skupi- nu východostředomořských rodů hlemýžďovitých, především přímo na typový rod Helix Linnae- us, 1758 (hlemýžď). Počínaje zkoumáním diverzity a příbuzenských vztahů linií ve východním Středomoří a Anatolii sleduje jejich cestu od místa jejich diverzifikace až po jejich výskyt v post- glaciální fauně střední Evropy. Předkládané výsledky jsou převážně založené na analýzách sekvencí mitochondriálních genů, konchologických pozorováních a radiokarbonovém datování holocenních subfosilních nálezů. Porovnávali jsme diverzitu mitochondriálních linií v rodě Helix se závěry nové, na morfologii založené taxonomické revize rodu. Podařilo se nám shromáždit re- prezentativní data, pokrývající téměř všechny v současnosti uznávané druhy, stejně jako po- tenciálně příbuzné rody a podrody. Revidovali jsme vymezení rodu a upozornili na zřejmě rozdílný přístup k vymezování druhů v rodě Helix oproti některým jeho příbuzným. Centrem hluboké...
|
|
|
Význam Alp jako refugia v kvartetním klimatickém cyklu se zaměřením na měkkýše.
Gelnarová, Barbora ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Coufal, Radovan (oponent)
Alpy jsou všeobecně známé glaciálním refugiem, důležitým hotspotem biodiverzity a centrem endemismu mnoha druhů. Za toto vděčí své topologické členitosti a vysoké heterogenitě habitatů, které tak poskytují domov pro různé druhy organismů. Zejména pak východní Alpy představovaly důležité glaciální refugium a zasloužily se tak o přežití nesčetného počtu různých druhů během kvartérního klimatického cyklu. Tato bakalářská práce je literární rešerší zaměřenou na studium glaciálních refugií suchozemských plžů v Alpách. Velká část práce se také věnuje důvodům značné biodiverzity, a především endemismu tohoto regionu. Další část se věnuje postglaciálnímu šíření druhů suchozemských plžů ze svých refugií. Klíčová slova: Alpy, refugium, endemismus, biodiverzita, kvartér, postglaciální šíření, měkkýši, paleobiologie
|
|
|
Bezobratlí živočichové indikující mořské louky se zaměřením na měkkýše.
Koucký, Václav ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Petrusek, Adam (oponent)
Mořské trávy jsou krytosemenné rostliny adaptované na život v mořském prostředí tvořící porosty podél pobřeží všech kontinentů kromě Antarktidy. Jedná se o ekologicky významné, vysoce produktivní ekosystémy. Záznamy mořských trav ve fosilním záznamu jsou relativně skoupé, jelikož mořské trávy špatně fosilizují. Ke zkoumání rozšíření a ostatních charakteristik tohoto významného ekosystému v geologické minulosti potřebujeme být schopni identifikovat porosty mořských trav z nepřímých indikátorů, mezi které patří také měkkýši. Z dosavadních informací zjišťujeme, že mezi měkkýši je několik dobrých indikátorů výskytu porostů mořských trav, ale všechny mají svá úskalí a neexistuje žádný indikátor naprosto spolehlivý. Ke zjištění výskytu mořských trávníků musíme v absenci fosilizovaných mořských trav využít všech indicií, které nám daná lokalita nabízí.
|
|
|
Holocenní sukcese měkkýších společenstev jižní části Kokořínska
Oravec, Jan ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Beran, Luboš (oponent)
Pískovcová skalní města české křídové pánve jsou tradičně považována za floristicky i faunisticky ochuzené oblasti, neboť prostředí kyselých křemenných pískovců komplikuje vývoj rozvinutých biocenóz. Nepříznivé abiotické podmínky do určité míry vyrovnává geomorfologická rozmanitost krajiny, která vytváří širokou škálu stanovišť poskytující životní prostředí mnoha biologickým druhům s odlišnými ekologickými požadavky. Současná podoba pískovcových oblastí je však způsobena rozsáhlou transformací prostředí v pozdním holocénu, o níž vypovídají bohatá subfosilní společenstva terestrických plžů. V rámci předložené studie byla zpracována sukcese postglaciálních malakocenóz z pěti lokalit v jižní části Kokořínska, které prokazují plynulý vývoj druhově bohatých lesních biotopů v průběhu raného a středního holocénu. Z tohoto vlhkého období je také doložena přítomnost vápnitých inkrustací na povrchu kyselých pískovcových stěn, které umožnily kontinuální výskyt kalcifilních druhů měkkýšů. Postupná proměna přírodního prostředí se vztahuje k počátku mladého holocénu a byla způsobena vyluhováním živin z půdních horizontů a následující acidifikací krajiny, což se odrazilo v jejím retrográdním vývoji. Vzhledem k nálezům archeologických artefaktů byl sledován vliv prehistorických kultur na utváření přírodního...
|
|
|
Možnosti podpory wellbeingu pohledem učitelů základních škol
Juřičková, Libuše ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na problematiku wellbeingu učitelů prvního stupně základních škol a na možnosti jeho podpory ze strany učitelů samotných i vedení školy. Dělí se na dvě části - teoretickou a výzkumnou. Teorie je rozpracována do čtyř kapitol a shrnuje poznatky z odborné literatury. První kapitola prezentuje základní pojetí wellbeingu a pojmy, které byly dříve synonymem a nyní jsou jeho podstatnou součástí. Další kapitola se věnuje samotnému tématu wellbeingu. Nabízí souhrn existujících teorií, vymezuje a popisuje oblasti wellbeingu a zprostředkovává pohled na wellbeing učitele. Třetí kapitola shromažďuje informace v oblasti péče o wellbeing. Upozorňuje na ohrožující faktory, které mají dopad na duševní zdraví i práceschopnost učitele, k nimž patří např. stres nebo syndrom vyhoření. Dále zprostředkovává poznatky k posilování wellbeingu. Poslední kapitola je věnována roli wellbeingu ve vzdělávání. Kromě učitelova působení na wellbeing žáků věnuje pozornost také jeho podpoře v prostředí školy, tedy směrem od zaměstnavatele k zaměstnancům. Výzkumná část práce navazuje na teoretické poznatky a zabývá se zjišťováním aktuální úrovně wellbeingu učitelů prvního stupně základních škol. S využitím kvalitativní výzkumné metody šetření stanovuje výzkumné otázky, na které za použití techniky...
|
|
|
Vztah mezi recentní a holocenní diverzitou měkkýší fauny Velké Fatry
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Studium kvartérních měkkýšů je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací používaných pro paleoekologické a biogeografické rekonstrukce. Přesto bylo dosud věnováno jen minimum pozornosti výzkumu informační hodnoty kvartérních profilů na škále konkrétní krajiny. Na území Velké Fatry umožňuje množství dostupných záznamů o recentní a kvartérní fauně porovnat holocenní a recentní druhovou diverzitu terestrických měkkýšů a určit tak, kolik holocenních sukcesí je třeba k zhodnocení druhového bohatství takto geomorfologicky členité oblasti. V této diplomové práci byla dostupná data doplněna sběrem vzorků z dalších recentních lokalit a kvantitativním zpracováním materiálu z profilů Stankovany a Skamenelá skala. Celkem bylo na recentních lokalitách zaznamenáno 129 druhů suchozemských plžů (více než 72 % slovenské terestrické malakofauny). V holocenním záznamu tvořeném sedmi profily bylo nalezeno 93 druhů. Dohromady zachycují všechny profily více než 85 % recentních druhů schránkatých terestrických měkkýšů, zatímco jediný profil pokrývá pouze kolem 50 % recentní diverzity, což poukazuje na význam použití většího množství profilů v paleoekologických studiích.
|
|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Možnosti endodisperze suchozemských plžů trávicím traktem ptáků
Simonová, Jasna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Krištín, Anton (oponent)
Pasivní disperse je základním způsobem šíření suchozemských plžů, jejichž schopnost aktivní disperse je velmi omezená. Za důležitý vektor šíření plžů jsou dlouhodobě považováni ptáci. Plži mohou být přenášeni přichycení na povrchu jejich těla (ektozoochorie) nebo mohou přežít konzumaci ptákem a následné vyloučení z jeho trávicího traktu (endozoochorie). Možnost endozoochorie byla zatím prokázána jen pro několik málo druhů plžů a ptáků. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je endozoochorie možná i pro další kombinace druhů. Plži byli nabízeni ptákům v laboratorních podmínkách a v záchranných stanicích pro živočichy. Následně byly sebrány a prohledány trus a vývržky ptáků. U plžů se schránkami bez výrazného poškození byla zjišťována jejich životaschopnost. Ptáci celkem zkonzumovali 62 % z 4519 nabízených plžů příslušejících 15 druhům. Bez výrazného poškození schránky bylo v trusu nalezeno 240 plžů (5,3 % zkonzumovaných). Celkem bylo živých 28 jedinců čtyř druhů (Clausiliidae: Alinda biplicata; Chondrinidae: Chondrina avenacea; Vertiginidae: Vertigo antivertigo, V. pygmaea). Někteří plži byli ptáky také vydáveni. Bez významného poškození schránky bylo celkem vydáveno 121 jedinců (2,7 % zkonzumovaných) čtyř druhů. Celkem 35 jedinců všech čtyř druhů (Chondrinidae: Chondrina avenacea;...
|
|
|
Fylogeneze a ekologie čeledi Planorbidae
Běláčová, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Lorencová, Erika (oponent)
Fylogenetika je biologická disciplína, která se snaží zařadit organismy do systému na základě jejich evolučního vývoje. Tradičně se k rekonstrukci fylogeneze užívali morfologické a anatomické znaky, s nástupem moderní technologie jejich úlohu částečně přebrala molekulární analýza. Čeleď Planorbidae představuje velice různorodou skupinu, která zahrnuje zástupce s velmi odlišnou morfologií. Tato práce se snaží utvořit přehled fylogeneze zmíněné čeledi, a na základě výsledků provedených studií diskutovat důležitost jednotlivých znaků, používaných k jejímu určování.
|
|
|
Ploštěnky (Platyhelmintes:Tricladida) v ČR
Reslová, Marie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Buchar, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sladkovodními ploštěnkami ze skupiny Tricladida. Jejím cílem je shrnout známé informace o zástupcích této skupiny vyskytujících se na území České republiky. Zahrnuje kapitoly věnované obecně taxonomii, anatomii a ekologii ploštěnek, dále pak podrobné informace o morfologii, ekologii a výskytu jednotlivých druhů. V České republice bylo dosud zjištěno 17 druhů ploštěnek, některé z nich jsou považovány za endemity. Většinu běžných ploštěnek lze určit podle tvaru hlavičky, pouze k odlišení druhů Dugesia lugubris, D. polychroa a Polycelis nigra, P. tenuis je nutné znát morfologii penisu. Některé druhy lze vzhledem k jejich vyhraněným ekologickým nárokům považovat za bioindikátory: studené vody s vysokým obsahem O2 - Dugesia gonocephala, Crenobia alpina, Polycelis felina; vyšší koncentrace Ca2+ - D. gonocephala, Phagocata vitta, Planaria torva; oligotrofní stojaté vody - Polycelis nigra; eutrofní stojaté vody - Dugesia polychroa, Polycelis tenuis. Velmi zajímavou a dosud neprobádanou skupinou jsou ploštěnky podzemních vod a pramenišť.
|
host ::
RSS.