|
|
Arktické zesílení: příčiny, projevy, důsledky
Houser, Mikoláš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Krauskopf, Tomáš (oponent)
Arktické zesílení je doprovodný jev klimatické změny, který se projevuje rychlejším oteplováním v oblasti Arktidy oproti jiným částem planety. Tato práce shrnuje základní poznatky o mechanismech vzniku tohoto jevu (hlavně o zpětné vazbě albeda sněhu a ledu a teplotních zpětných vazbách) a o potenciálních důsledcích arktického zesílení na atmosférickou cirkulaci mírných zeměpisných šířek. Doplněním rešerše je korelační analýza popisující vztah mezi arktickým zesílením a indexem Severoatlantické oscilace. Z uvedené literatury vyplývá, že arktické zesílení může mít vliv na různé faktory atmosférické cirkulace mírných šířek (např. fáze Severoatlantické oscilace, tryskové proudění, cirkumpolární vír), ale přirozená proměnlivost klimatu komplikuje odhalit tento vztah. Výstupy novějších klimatických modelů ukazují spíše menší vliv arktického zesílení oproti vnitřní proměnlivosti klimatického systému. To ilustrují i výsledky korelační analýzy, které vykazují velmi malý statistický vztah pozorovaných veličin a velkou statistickou nejistotu výsledků.
|
|
|
Meziroční proměnlivost teploty v Evropě
Švábek, David ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá meziroční proměnlivostí teploty vzduchu v Evropě a jejími dlouhodobými trendy. Společně se změnami průměrné teploty vzduchu jsou to právě změny proměnlivosti, které zásadním způsobem ovlivňují meteorologické extrémy. Jedná se proto o zcela zásadní charakteristiku klimatu, u které přesně nevíme, zda se mění a pokud ano, jakým směrem. Dané změny se zřejmě liší mezi jednotlivými regiony, ročními obdobími a také mezi různými časovými měřítky. Jinak se chovají změny krátkodobé (mezidenní až vnitrosezónní) a jinak změny dlouhodobější (meziroční), jež jsou tématem této diplomové práce. V rešeršní části práce je shrnuta odborná literatura doplněná o změny meziroční proměnlivosti jak celosvětově, tak regionálně pro území Evropy, a to pro jednotlivá roční období. Cílem praktické části práce je poté analýza dlouhodobé proměnlivosti teploty za období od 1. 3. 1961 do 28. 2. 2018, opět pro každé roční období zvlášť. Motivem práce je nejen kvantifikovat trendy meziroční proměnlivosti vzduchu, ale rovněž porovnat mezi sebou pět různých datových souborů, neboť většina odborných studií analyzuje dlouhodobé změny proměnlivosti pouze na základě jednoho datového zdroje. Pro analýzu v této diplomové práci proto byla vybrána data ze 160 klimatických stanic souboru ECA&D, z uzlových bodů...
|
|
|
Nonstationarity of the effects of modes of atmospheric circulation variability on surface climate elements
Hynčica, Martin ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Dobrovolný, Petr (oponent) ; Beck, Christoph (oponent)
Cirkulační módy jsou silně korelované, avšak často geograficky vzdálené oblasti, které lze detekovat v poli cirkulační proměnné, jako jsou přízemní tlak vzduchu, geopotenciální výšky či rychlosti větru a jeho složky. Zpravidla se skládají ze dvou nebo více akčních center, která současně slábnou nebo sílí, čímž ovlivňují intenzitu a směr atmosférické cirkulace, a následně i přízemní klimatické prvky, jako jsou teplota a srážky. Dlouhodobé změny akčních center ovlivňují časoprostorový dopad cirkulačních módů na přízemní klimatické prvky. S využitím gridovaných datasetů je možné tyto dlouhodobé změny akčních center a jejich dopady na přízemní klimatické prvky analyzovat v dlouhém časovém měřítku a v rozsáhlých oblastech, což je také hlavní vědeckou náplní této práce. Protože existuje mnoho reanalýz, které se odlišují například v tom, jaká data reanalýza asimiluje, nebo v modelu, který je využíván pro jejich výpočet, je nejprve nutné srovnat podobu cirkulačních módů a vývoj vztahů mezi nimi a přízemními klimatickými prvky v různých reanalýzách. Ukazuje se, že reanalýzy, které asimilují jak přízemní data, tak i data z vyšší troposféry nebo satelitů (ERA40, JRA-55, NCEP-1), jsou si navzájem většinou podobné, zatímco reanalýza 20CRv2c, která využívá jen přízemní data, obsahuje chyby. Třebaže reanalýza...
|
|
|
Časová stabilita vlivů 11-letého slunečního cyklu na cirkulační poměry ve střední Evropě
Paličková, Lea ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent)
Časová stabilita vlivů 11-letého slunečního cyklu na cirkulační poměry ve střední Evropě Abstrakt Práce si dává za cíl zjistit, zda jsou cirkulační poměry ve střední Evropě ovlivněny proměnlivou úrovní sluneční atmosféry. Pro účely této diplomové práce je použita klasifikace atmosférické cirkulace dle Becka (2000), jež díky rekonstruovaným hodnotám podává přehled o cirkulačních podmínkách zpětně do roku 1780. Tato diplomová práce prokázala, že vliv sluneční proměnlivosti na cirkulační poměry nad střední Evropou není v čase stálý. Bylo zjištěno, že četnosti jednotlivých cirkulačních typů se výrazně liší v závislosti na délce zkoumaného období. Vliv proměnlivosti sluneční aktivity na cirkulační poměry střední Evropy je více patrný při zpracování kratšího časového období. Rovněž bylo zjištěno, že odezva cirkulačních charakteristik na změny v úrovni sluneční aktivity není okamžitá. Při zkoumání toho, zda s prodlužující se odezvou atmosféry na úroveň sluneční aktivity existuje lineární trend, nebylo dosaženo jednoznačného výsledku. Lineární trend je patrný pouze pro zpracování dat za celý rok při zpoždění atmosféry do jednoho roku. Práce dokazuje, že ovlivnění troposféry proměnlivostí sluneční aktivity je komplexní proces a je velmi obtížné jej jednoznačně definovat. Klíčová slova: atmosférická cirkulace,...
|
|
|
Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Cílem této práce je vytvořit přehled v současnosti existujících klasifikací klimatu a prokázat závislost těchto klasifikací na použitých datech, resp. studovaném zvoleném období. V první části vycházející z rešerše dostupné literatury jsem dodržela standardní dělení klasifikací klimatu na efektivní a genetické, početnější první jsem dále rozdělila podle jejich převažujících znaků do čtyř skupin - na klimatické klasifikace (i) termické, (ii) vymezené podle vegetace, meteorologických a klimatických prvků, (iii) určené podle mezních hodnot vytvořených indexů a (iv) podle znaků krajiny. Druhá část demonstruje pomocí metody komparace vliv vybraných dat (staniční vs. gridová) na výslednou podobu klasifikace klimatu při použití publikovaných výsledků podnebných klasifikací. Dále pak, na základě online dostupných staničních dat za ČR a Německo doplněných pro starší období o excerpci z tištěných publikací, je prokázána závislost celkového výstupu z klasifikace klimatu na zvoleném období. Nejčastěji byl mezi sledovanými obdobími zaznamenán přechod z klimatického typu "Dfb" - (klimatu boreálního bez suchého období s teplým létem) - na "Cfb" - (klima mírné bez suchého období s mírným létem). Čtenář tak získá informace o složitosti problematiky vytváření podnebných klasifikací a jejich dobrém využití pro dokumentování...
|
|
|
Spatial patterns of links between temperature extremes and cardiovascular mortality in the Czech Republic
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Dobrovolný, Petr (oponent)
Název práce: Prostorové vzory vazeb mezi teplotními extrémy a úmrtností na kardiovaskulární nemoci v ČR Autor: Mgr. Aleš Urban Předchozí studie prokázaly vliv období vysokých i nízkých teplot vzduchu na úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pro populaci České republiky (ČR) jako celku. Cílem této dizertační práce byl výzkum regionálních rozdílů v těchto vztazích a faktorů, které je ovlivňují. Ve čtyřech článcích publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech byly zkoumány rozdíly ve vlivu vysokých a nízkých teplot na kardiovaskulární úmrtnost v ČR zejména mezi (i) městskými a venkovskými oblastmi, (ii) regiony s rozdílnou úrovní socioekonomické deprivace a (iii) oblastmi s odlišnými fyzicko-geografickými a environmentálními podmínkami. Tyto rozdíly byly zkoumány za využití různých biometeorologických přístupů s cílem určit meteorologické charakteristiky mající vliv na úmrtnost v důsledku stresu z horka a chladu. Vliv teploty vzduchu na úmrtnost byl stanoven na základě relativních odchylek od očekávaných denních počtů úmrtí v horkých a chladných dnech. Očekávaný počet úmrtí pro každý den byl stanoven ošetřením časových řad o nemeteorologické složky, jako jsou dlouhodobý trend, sezónnost, týdenní cykly v chodu úmrtnosti a dále epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Horké...
|
|
|
Využitelnost synoptické typizace podle Hesse a Brezowského k popisu klimatických prvků v Evropě
Sýkorová, Petra ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Racko, Stanislav (oponent)
Tato práce se zabývá využitelností synoptické typizace podle Hesse a Brezowského pro popis klimatických prvků, konkrétně minimální a maximální teploty vzduchu a srážek, v Evropě. V první části jsou shrnuty poznatky týkající se klasifikací polí atmosférické cirkulace (s důrazem na typizaci Hesse a Brezowského) a jejich využití pro popis klimatických prvků. V druhé části je analyzována vhodnost typizace Hesse a Brezowského pro popis těchto prvků na území Evropy, a to pomocí dvouvýběrového Kolmogorovova-Smirnovova testu. Testována byla data za období 1961 - 2000, ze 113 stanic z databáze ECA&D. Vhodnost využití typizace k popisu klimatických prvků na dané stanici byla posuzována podle podílu synoptických typů, při kterých měl daný prvek odlišné pravděpodobnostní rozdělení od všech hodnot na stanici. Nejvhodnější byla typizace k popisu klimatických prvků v Německu a okolních státech, nejméně vhodná byla k tomuto účelu ve Středomoří a Východní Evropě. U minimálních a maximálních teplot byla využitelnost lepší než u srážek. V létě byla využitelnost typizace horší než v zimě. Klíčová slova: synoptická typizace, atmosférická cirkulace, klimatické prvky, Evropa
|
|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
| |
|
|
Závislost dlouhodobých změn teploty na nadmořské výšce
Krauskopf, Tomáš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Závislost dlouhodobých změn přízemní teploty na nadmořské výšce Abstrakt V této práci je shrnuta odborná literatura zabývající se prostorovým rozložením dlouhodobých změn přízemní teploty, konkrétně závislostí intenzity oteplování na nadmořské výšce. V textu je tato závislost analyzována jak celosvětově tak v několika významných horských oblastech světa. Největší pozornost je věnována Švýcarským Alpám, kde se nachází nejrozsáhlejší síť klimatických stanic a mělo by zde být dosaženo nejdůvěryhodnějších výsledků. Dále jsou v této práci uvedeny mechanismy, které způsobují rozdílná tempa oteplování v rozdílných nadmořských výškách, jako je například zpětná vazba sníh-albedo či změny v četnosti mlh a oblačnosti. Cílem praktické části práce je poté analyzovat trendy přízemní teploty v České republice a posoudit závislost dlouhodobých teplotních změn na nadmořské výšce právě na našem území. Klíčová slova: klimatická změna, teplota, trendy, nadmořská výška
|
host ::
RSS.