|
|
Obnova bývalé rychty v Hodíškově
Centner, Václav ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo rozvinout koncept ateliérové práce z prvního semestru třetího ročníku, který jsme původně dovedli od konceptu k dokumentaci pro stavební povolení v části B. Dále byl návrh dotažen v dokumentaci C pro provádění stavby. Vlastním tématem bylo obnovení rychty v Hodíškově, která už dávno nemá svou původní náplň a je nyní používána jako obecní byty pro nemovité místní obyvatele. Rychta také prodělala několik přestaveb, které se jí snažily přinést nové kvality, jež dopadly spíš rozporuplně. Rychta se nachází v Hodíškově, který je malou vesničkou mezi kopci Vysočiny. Na místo jsme jeli klikatými cestičkami širokými sotva na jeden automobil. Kolem cest byly vzrostlé domy a vlastně jsme se po příjezdu z Brna cítili trochu jako v jiném světě. Rychta stojí na kopci, odděluje bývalý cukrovar od zbytku vesnice. Z kopce rychta shlíží na vesnici a působí majestátně jako patronka místa. Ve vesnici je i malý rybník, který zpříjemňuje místní klima a dává domov nejrůznějším živočichům a rostlinám. Hodíškov má 150 obyvatel, takže rychta s jejím hospodářským křídlem převyšuje svou kapacitou nároky místních na prostory, kde se mohou potkávat a pořádat veřejná setkání. Proto mě napadlo ve spojitosti s romantičností místa, že by rychta s jejím hospodářským křídlem mohla sloužit jako prostředí pro pořádání svateb a společenských akcí většího typu. Díky tomu budu moci přinést velkorysejší prostorové zážitky ze zaklenutých prostorů v hospodářském křídle a obnovení ducha vnitřních prostorů, který byl ztracen během přestaveb v uplynulých letech. V přístupu k památkovým hodnotám rychty se snažím obnovit její důstojnost a pompéznost na druhou stranu nezapomínám a nezapírám její historii, která je tak pošramocená. Pro hospodářské křídlo platí jiné parametry. Během přestaveb proběhly snahy je přiblížit rychtě různými fasádními prvky a podobně. V práci s těmito dvěma objekty se snažím pevně stanovit, kde si který stojí a jaká je a byla jeho role. Svatební program si žádá navýšenou kapacitu ubytování, kterou jsem vyřešil přistavěním „stodoly“ do zadního prostoru dvora.
|
|
|
Obnova bývalé rychty v Hodíškově
Hron, Tomáš ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh obnovy bývalé rychty s hospodářskou částí v Hodíškově. Projekt vychází z předmětu BGA032 – Ateliér architektonické tvorby 4 – Obnova památek. První zmínka o rychtě pochází ze zpráv v urbářích z let 1462 a 1483. V těchto letech však rychta už stála. Vznik rychty není jednoznačně známý. Samotný vznik rychty se předpokládá okolo roku 1417, kdy se v obci udála významná událost, a to urovnání sporu u ves Hodíškov mezi žďárským opatem Janem a Čeňkem z Lipého, pánem na Novém Městě. V letech 1813 až 1945 vlastnil rychtu v Hodíškově rod Linsbauerů, který se zasloužil o povznesení obce i kraje. Rychtu s dvorem upravili do dnešní podoby zámečku. V období 1850-1866 proběhla přestavba a úprava bývalé budovy rychty do dnešní podoby spolu s přístavbou hospodářské části. Současně objekt zastupuje více funkcí, kde 1PP slouží jako hospůdka, 1NP jako společenský prostor s klubovnou, kuchyňkou a hygienickým zázemím. V 2NP se nachází startovací byty a podkrovní prostor není současně využívaný. Hospodářská část slouží jako garáž hospodářských automobilů. Krovní prostor je zde také nevyužit. Obec má představu o využití objektu pro startovací byty. Toto řešení je však v rozporu s územně-plánovací dokumentací. Nové využití objektu bude v souladu s územně-plánovací dokumentací, přivede do objektu znovu život a bude přispívat k rozvoji obce. Jedná se investiční záměr, s funkcí hotelového resortu disponujícím přechodným bydlením, wellness, restauračním zařízením a tradiční hospůdky pro obyvatele obce. Mimo historický objekt projekt počítá s novostavbou na hospodářském dvoře, která sjednotí vizuální ráz dvoru. Cílem bakalářské práce je objekt upravit tak, aby byl využit celý jeho potenciál. Zároveň by měla být zachována historická podoba objektu a genius loci celého řešeného pozemku. K objektu bude přistupováno jako k historicky cennému a památkově chráněnému objektu.
|
|
|
Obnova společenského domu Ronov nad Doubravou
Venclík, Ondřej ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG34 – Ateliér architektonické tvorby IV. Předmětem této studie byla obnova a návrh nového využití sousedního objektu radnice. Objekt disponuje prostory tanečního sálu, restaurace a převýšeného podkroví. Objekt se snažili na konci minulého století zvětšovat a vylepšovat třemi etapami přístaveb, ale dnes v roce 2020 se prostory jeví stejně stísněné a poddimenzované. Proto se nehodnotné přístavby vzadu ve vnitrobloku zboří a nově navrženou přístavbu přes všechny podlaží dostavíme navázáním na stávající objekt. Parcela se nachází na Chittussiho náměstí, původní dům je součástí řadové zástavby. V bezprostřední blízkosti se nachází pseudogotická radnice a hostinec. Náměstí má parkový charakter. Náměstí dominuje kostel sv. Vavřince a obecní radnice. Pozemek je poměrně rovinný. Součástí řešeného území je obecní dvůr, který navazuje na školní zahradu. Z obecního dvoru je přístup k radnici, garáži, technickému zařízení obce a řešenému pozemku. Na náměstí se nachází základní vybavenost obce – obecní úřad, obchod, restaurace, hostinec, základní škola.
|
|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Macek, Štěpán ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem ateliérové práce bylo zamyšlení se nad vhodným využitím památkově chráněného objektu v historickém jádru obce Malé Svatoňovice a vytvoření architektonické studie. Navrhl jsem následující koncepci. Stavba by měla sloužit jako obecní dům, proto jsem zde soustředil funkce tomu odpovídající: obecní úřad, obřadní síň, muzeum, lékařské ordinace, kosmetika, lékárna, a nakonec i lázně, které zde měly dlouholetou tradici. Při obnově objektu postupuji synteticky. Zkoumám kvalitu a zachovalost jednotlivých vrstev. To nejlepší z každé vrstvy vyzdvihuji. Pokud se některá nezachovala, ale přesto měla své kvality, připomínám ji novým jazykem. Myslím, že to byl Tadao Ando, kdo řekl: „Má-li být genius loci čitelný, je třeba ho oživit a vyprovokovat invenčními vstupy.“ Slučuji moderní s historickým pomocí nadčasového.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Hlobilová, Lucie ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce navazuje na mnou vytvořenou architektonickou studii ve třetím ročníku akademického roku 2019/2020 v rámci předmětu AG035 – Ateliér architektonické tvorby V – obnova památek. Obsahem této bakalářské práce je rozpracování studie do stupně dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby. Řešený objekt byl vybudován v první polovině 18. století. V roce 1930 zachvátil obec požár včetně městských lázní. Celý krov shořel a zůstaly jen obvodové stěny. Po 6 letech rekonstrukce, se objekt znovu otevřel veřejnosti. Nacházely se zde lázně, hotel a hostinec. V současnosti zde fungují ordinace lékařů, sociální byty, Muzeum bratří Čapků, veřejné toalety, obřadní síň. Hlavním záměrem bylo navrácení pozdně barokní vzhledu objektu. Největší stavební zásah bude odebrání třetího nadzemního podlaží a odstranění falešné mansardové střechy. Ta bude nahrazena střechou valbovou s obytným podkrovím, jako tomu bylo původně. Odstraněním stávající konstrukce střechy bude snížen počet podlaží, avšak výška objektu zůstane téměř totožná. Nový tvar střechy je valbový s vaznicovou soustavou krovu. Bude zachováno veškeré původní cihelné zdivo nosných vnitřních i obvodových stěn. Také budou odstraněny novodobější přístavby ze zadní části objektu a vnitřní příčky. Dispozice bude upravena dle funkce dané části objektu. Rozdělení funkčních částí na městské lázně a krátkodobé ubytování, Muzeum bratří Čapků, obřadní síň a část vyhrazená lékařům. Vnější výraz objektu je uveden do pozdně barokní doby, dle historických fotografií a pohlednic. Fasádě bylo navráceno původní členění v podobě korunní římsy, lizén, okenních šambrán, nárožního armování. Barevnost fasády je v béžových tónech, které jsou v kontrastu s tmavě šedou střešní krytinou. Stávající okna budou nahrazená špaletovými dřevěnými okny s osmidílným členěním. Dojde také k terénním úpravám jak na náměstí, kde je navrženo kamenné schodiště zapuštěné do svažitého náměstí, tak za objektem.
|
|
|
Obnova venkovského domu v Prasklicích
Ovsak, Artem ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práci je obnova venkovského domu v Prasklicích. Projekt vychází z předmětu AG033 – Ateliér architektonické tvorby – Obnova památek. Návrat k původnímu vzhledu a charakteru z druhé poloviny 19. století jsou prioritou pro návrh a obnovu. Objekt vznikl po roce 1850 roku a sloužil jako venkovská usedlost. Objekt od počátku svého vzniku sloužil jako zázemí se zemědělsky hospodárným charakterem. Objekt se časem měnil, pokaždé se jednalo o funkční úpravy, tak aby objekt mohl lépe sloužit svému hospodárnému údělu. Časné přístavby a nezbytné rekonstrukce se podepsaly na současném vzhledu objektu. Pozemek má nepravidelný tvar, o celkové rozloze 1123 m2 a leží na západním svahu s převýšením kolem dvou metrů. Přístup a vjezd do objektu je zabezpečen ze severu z centrální ulice. Hlavním záměrem bude úprava vnitřního prostoru objektu. Při pohledu z hlavní ulice pravá část objektu slouží jako muzeum a je v duchu vesnického bydlení z druhé poloviny 19.století. Dalšími funkcemi jsou sklad starých nálezů, výuka žáků a obyvatelstva v hospodaření a jeho struktuře. Pravá část má 6 klíčových místností, každá, z kterých bude mít svůj účel, který se bude opakovat dřívější způsob bydlení (kuchyň, obývací pokoj, ložnice, předsíň, chlívek a stodola). Chlívek bude vracen do původního stavu a taky vedlejší stodola cestou nabídnutí různých věcí z minulosti stejně bude vracená do dřívějšího období. Levá část budovy má spíše komerční charakter. Zahrnuje místnost k pronájmu pro jakoukoli činnost , čekárnu, sesternu a ordinaci lékaře. Toto řešení bude sloužit jak pro návštěvy obyčejných vesničanů, taky pro seniory nově vybudovaného objektu domova důchodců, který potřebuje svého lékaře. Za ordinaci se nachází restaurace, která má svou přípravnu jídla a může přijat 20 návštěvníků. V jádru levé části se nachází hygienické zařízení, které může sloužit jak pro ordinace, tak i pro návštěvníky restaurace, a je vytvořeno v souladu s normami na bezbariérové užívání staveb.
|
|
|
Obnova hostince Peklo v Tišnově
Streďanská, Lucie ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářská práce je zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem této práce bylo nalezení vhodné koncepce nového funkčního využití s ohledem na historickou podstatu památky a její stavebně technický stav. Součástí návrhu byla také novostavba objektu bydlení pro majitele v areálu hostince a řešení veškerých okolních ploch. Výsledkem byla architektonická studie památkové obnovy s důrazem na životaschopnost a proveditelnost. Cílem bakalářské práce je šetrná obnova objektu s důrazem na jeho znovuoživení jak nově včleněnými funkcemi, tak originálními výrazovými prvky. Do hostince se znovu navrátil provoz degustační pivnice v dochovaném gotickém sklepě. Kulturně-společenským srdcem objektu se staly řemeslné dílny s prodejnou ručně vyráběných produktů a multifunkční sál. Provoz byl doplněn o ubytovací jednotku pro správce objektu, k tomuto provozu náleží i nová přístavba, přiléhající k západnímu křídlu, do které byl situován provoz příručního skladu v 1NP a koupelny správce ve 2NP. V poslední řadě bylo oživeno i podkroví objektu s rekonstruovaným krovem. Tato část funguje jako mobilní a víceúčelový prostor, jenž je možné přizpůsobit dle aktuálních potřeb jak pro dětské tábory, tak pro přednáškové akce a čtení. Jedním z výrazných charakteristických prvků této práce se stávají atypická střešní okna kopírující zakřivení mansardové střechy. Tyto okna tak vizuálně propojují venkovní život na ulici a dění v prostorech podkroví. Tento výrazový prvek je doplněn o tmavé kovové akcenty obnovené venkovní pavlače, ocelového rámového lemování okenních otvorů, iluzivní vjezdové brány a nové přístavby.
|
|
|
Obnova barokní sýpky v Bohuticích
Klimeš, Michal ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je rekonstrukce a adaptace s důrazem na zachování jeho původního rázu (změna dokončené stavby) bývalý zemědělský objekt v obci Bohutice, která je poměrně bohatá na nemovité kulturní památky. Projekt vychází z předmětu AG033 Ateliér architektonické tvorby III – Obnova památek. Objekt barokní sýpky vznikl v 18. století. Ta byla původně vybudována na kraji obce za účelem uskladnění a vysušení obilovin. Později došlo ke změně využití sýpky a k jejím následným stavebním změnám a úpravám. Jako poslední o barokní sýpku projevila zájem firma, která měla v plánu vyřezat cenné dřevěné konstrukce vynášející podlaží a prodat je do Itálie. Díky zásahu současného majitele pana Pavla Štefka, který zažádal o prohlášení sýpky za nemovitou kulturní památku, byla konstrukce sýpky uchráněna a sýpky tak připadla novému majiteli – fyzické osobě. Jedná se o stavbu smíšenou. V prvním nadzemním podlaží se nachází především kavárna se zázemím a flexibilní třída. V druhém nadzemním podlaží multifunkční sál se zázemím a třetí nadzemní podlaží obsahuje prostory pro krátkodobé bydlení. Jedním z nejvýraznějších prvků návrhu je přístavba barokní sýpky, která se z důvodů omezené velikosti pozemku sýpky nachází na severní straně parcely. Od počátku návrhu, bylo záměrem zachovat génia loci místa a barokní sýpky, tudíž tvar přístavby přesně kopíruje tvar barokní sýpky, tedy jednoduchý kvádr se sedlovou střechou. Pouze materiálové řešené bylo z důvodů různých časových období dvou celků, a to původní sýpky a přístavby rozlišeno. Stavba je takto rozdělena do dvou hlavních celků. Každý z těchto celků má jeden vstup. První část barokní sýpky má spíše charakter veřejné části a slučuje hned několik funkcí najednou. Druhá část sýpky slouží především, jako prostory pro krátkodobé ubytování. Návrh se snaží rovněž co nejvíce zachovávat původní materiálové a konstrukční řešení původní části budovy. Stavba je doplněna o malý park s pergolou, který slouží především k odpočinku návštěvn
|
|
|
Obnova barokní fary v Sebranicích
Osipova, Valentina ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Předmětem této práce je obnova barokní fary v Sebranicích u Boskovic. Pozemek se nachází v centru obce a má dobrou dopravní dostupnost vzhledem k umístění na hlavní ulici této obce. Řešený objekt je dvoupodlažní budova obdélníkového půdorysu. Budova fary pochází z 18. století a je zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek, což ovlivňuje návrh její obnovy. Cílem práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě dříve zpracované architektonické studie. Během obnovy byla dle přání majitelů provedena konverze fary v muzeum loutek. Část budovy je věnována účelům krátkodobého ubytování majitelů a v 1NP byl také navržen byt správce. Uspořádání venkovního prostoru umožňuje využítí objektu k společenským účelům. Ve svém návrhu jsem se snažila přistupovat šetrně a zachovat faru v co nejvíc autentické podobě. Bourací práce a stavební zásahy byli minimalizovány. Naopak byly navráceny původní prvky nebo jejich repliky. Důležitým bodem koncepce bylo podpoření unikátního duchu místa. Odlišný vzhled jižní fasády byl umocněn použítím jiného odstínu omítky. Tato fasáda nebyla historicky reprezentativní a v mém návrhu je taktéž součástí soukromého prostoru. Její odlišný vzhled pomáhá vytvoření dvou prostorů s různými funkcemi – reprezentativního veřejného parku a soukromého ovocného sadu.
|
host ::
RSS.