|
|
Snižování byrokratické zátěže podnikání v EU
Lebeda, Václav
Dostává se Vám do rukou publikace Evropských hodnot, o.s., jejímž ústředním tématem je snižování administrativní zátěže v Evropské unii. Ač zní možná na první pohled technicky až technokraticky, skrývá v sobě problematika snižování administrativní zátěže konkrétní úspory pro evropské podniky, vyčíslované v řádech desítek až stovek miliónů eur. Věříme, že zejména v době hospodářské krize, zvláště citlivé na náklady, které jsou na evropské podnikatele právními předpisy uvalovány, je toto téma nanejvýš aktuální. Lze jistě namítnout, že jsou oblasti, které trápí objektivně evropské podniky více, neboť jim přinášejí nepoměrně vyšší náklady než informační povinnosti z nadbytečného „papírování“. Téma snižování administrativní zátěže je však důležité nejen z hlediska konkrétních dopadů, vyčíslených v kvantifikovatelných úsporách pro evropskou ekonomiku. S tímto téma- tem je spojena i obecnější problematika modernizace státní správy, jejíž rolí je jednoznačně vymezit a všemi dostupnými prostředky vymáhat dodržo- vání pravidel na trhu, ovšem pouze v míře nezbytně nutné. Tedy takové,do které je intervence státní správy a regulace v obecnějším smyslu přínosná pro rozvoj ekonomiky a uvolnění jejich hybných sil. Státní správa na evropské i národní úrovni jako otevřený a kvalifikovaný partner podnikatelů i neziskových organizací je i vizí Evropských hodnot. Mezi naše prioritní dlouhodobé závazky patří liberální a konkurenceschopná evropská ekonomika a s ní spojený regulační rámec, který dlouhodobou prosperitu Evropě umožní. Není proto náhodou, že jsme si za jednu z oblastí našeho zájmu, které jsme věnovali veřejnou diskusi, v rámci programu Evropský klub, vybrali právě problematiku snižování administrativní zátěže. Publikace, kterou jste před několika chvílemi otevřeli, má za cíl při- blížit Vám výsledky této veřejné debaty, pořádané v září 2009 v prostorách CERGE-EI. Na tuto diskusi navazuje i rozhovor se zástupcem Evropské komise Manuelem Santiago dos Santosem, který Vám přinášíme na dalších stránkách, stejně jako článek místopředsedkyně Evropských hodnot Aleny Falathové uveřejněný v deníku Mladá fronta E15, který se stal mediálním partnerem Evropského klubu. Tato publikace, ale ani uspořádání zářijového Evropského klubu na téma Snižování administrativní zátěže v EU, by nebyly možné bez laskavé pomoci našich partnerů – informační kanceláře Evropského parlamentu, Odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR, společ- nosti Fujitsu Technology Solutions s.r.o., nadace Konrad Adenauer Stiftung, Evropského hnutí v ČR a společnosti Donath-Burson-Marsteller.
Plný text:  PDF
|
|
|
Volby do Evropského parlamentu: Co mohou změnit?
Hokovský, Radko
Ať již je čtenář voličem, kandidujícím politikem, novinářem, studentem či jinak aktivním členem občanské společnosti, najde v této publikace cenné informace a doporučení, jež se týkají významu Evropského parlamentu, důležitosti evropských voleb a metod politického marketingu
Plný text: PDF
|
|
|
For Europe Freer, Safer, Stronger and More Prosperous
Hokovský, Radko ; Riedel, Rafal ; Breitner, Igor ; Miccinilli, Maximo ; Wahnon Martins, Nuno ; Sheikh, Adam
Publikace policy paperů European Values Network 2009 přináší návrhy na řešení hlavních výzev, kterým v současné době evropská společnost čelí – forma spolupráce mezi EU a Ruskem, fungování evropské obranné politiky, stanovení společných norem pro integraci imigrantů, nastavení jednotného evropského trhu a zvýšení zájmu voličů o evropské volby. Policy papery jsou výsledkem třetího ročníku programu European Values Network.
Plný text: PDF
|
|
|
3×10 argumentů k Lisabonské smlouvě
Lebeda, Václav
Policy Brief 3×10 argumentů k Lisabonské představuje hlavní změny, které Lisabonská smlouva přináší, objasňuje argumenty odpůrců Lisabonské smlouvy, které však Lisabonská smlouva nepřináší a přichází s deseti důvody, proč by měla být Lisabonská smlouva v České republice ratifikována.
Plný text: PDF
|
|
|
Efektivní politická komunikace
Nguyen, Linh
Publikace, která se vám dostává do rukou, si klade za cíl posílení komu- nikačních schopností a dovedností v politických tématech. Získat si přízeň voličů, veřejnosti nebo určitých skupin je dnes extrémně důležité. Ať půso- bíte v evropských institucích, státní správě nebo v politickém aparátu, tak je přízeň velmi důležitým ukazatelem. Efektivní využití úspěšných postupů a nových technologií je obsahem příspěvků ve sborníku. Anna Matušková se ve svém příspěvku Politika a komunikace zabývá otázkou, proč je důležité komunikovat se svým voličem a jak dále formulo- vat své sdělení. Ve druhém textu se Otto Eibl snaží představit nový fenomén v dnešním komunikačním světě a to takzvaný Web 2.0, který může, ale i nemusí pomoct politikům nebo mediátorům k novým možnostem v kon- taktu s veřejností. Jan Krčmář ve svém textu „Vizuální image v politice“ vysvětluje, že komunikace není vaší jedinou zbraní. Je-li čtenář voličem, kandidujícím politikem, novinářem, studentem či jinak aktivním členem občanské společnosti, najde v této publikace cenné informace a doporučení, jež se týkají významu politické komunikace. Věřím, že rady zprostředkované příspěvky v této publikaci pomohou významně obohatit čtenáře, kteří se chtějí dozvědět více o problematice marketingu a politické komunikace. Je jen na nás jakých nástrojů použi- jeme, nicméně jednou z cest jak úspěšně prosadit své zájmy je naslouchat druhým.
Plný text: PDF
|
|
|
Reforma rozpočtu Evropské unie a finanční rámec po roce 2013
Falathová, Alena
Publikace Evropských hodnot, o.s., jejímž ústředním tématem je reforma rozpočtu Evropské unie a její vliv na podobu nového finančního rámce po roce 2013. Evropská unie dnes čelí novým vý- zvám souvisejícím s postupující globalizací, klimatickými změnami, problé- my se zabezpečením dodávek energie, demografickými změnami, zvýšením počtu imigrantů, nárůstem kriminality a teroristických hrozeb. Ačkoliv si jsou evropští politici i úředníci těchto výzev dlouhodobě vědomi, jejich ře- šení zůstává dodnes ve velké míře pouze na papíře ve formě politických deklarací. Současná struktura evropského rozpočtu jakoby zaspala příchod nové- ho tisíciletí a stále připomíná dobu, kdy bylo hlavní prioritou Evropské unie vytvoření jednotného trhu a s tím spojené posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Největší část rozpočtu tak i dnes připadá na Společnou země- dělskou politiku a Politiku soudržnosti. Jako strašáky minulosti ji doprovází systém korekčních mechanismů, zejména britský rabat. Pokud chce Evropská unie obstát ve světle nových výzev, bude mu- set sladit své politické priority se strukturou svého rozpočtu. Lisabonská smlouva přináší nové rozdělení rozpočtových pravomocí a posiluje možnosti Evropského parlamentu, jakožto jediného přímého zástupce občanů, smě- řování evropských peněz ovlivnit. Vyjednávání o finančním rámci 2013 tak bude zkušebním polem pro Evropský parlament, ve kterém se ukáže, do jaké míry dokáže své nově získané pravomoci využít. Publikace, kterou jste právě otevřeli, má za cíl přiblížit postoje Evropského parlamentu, Komise a zástupců České republiky v debatě o reformě evropského rozpočtu a nastavení nového finančního rámce po roce 2013. Najdete v ní analýzu současné debaty o reformě evropského rozpočtu a rozhovory s řečníky veřejné diskuse, pořádané na toto téma v listopadu 2009 v prostorách CERGE-EI. Na tuto diskusi navazuje i článek Jana Žižky z deníku Mladá fronta E15, který se stal mediálním partnerem Evropského klubu. Tato publikace, ale ani uspořádání listopadového Evropského klubu na téma „Kam potečou peníze po roce 2013 – Evropský parlament jako hlas občanů při rozhodování o Finanční perspektivě 2014–2020“, by nebyly možné bez laskavé pomoci našich partnerů – informační kanceláře Evrop- ského parlamentu, Odboru informování o evropských záležitostech Úřa- du vlády ČR, nadace Konrad Adenauer Stiftung, Evropského hnutí v ČR a společnosti Donath-Burson-Marsteller.
Plný text: PDF
|
|
|
Finanční rámec po roce 2013 na startovní čáře
Falathová, Alena
Postupující proces globalizace klade před Evropskou unii nové politické, hospodářské a bezpečností výzvy. Nutnost reagovat na tyto nové výzvy posouvá původní smysl evropské integrace - poválečné snahy zajit mírové spolužití dříve nepřátelských evropských států a posílit hospodářství skrze svobodné konkurenční prostředí jednotného trhu. Novým smyslem evropského integračního procesu je zachovat silné postavení a konkurenceschopnost členských zemí Evropské unie v prostředí postupně se liberalizujícího mezinárodního obchodu a s tím spojeného růstu nových ekonomických mocností.
Plný text: PDF
|
|
|
Nová Evropská komise: Jaké priority pro „post-lisabonskou“ EU?
Hokovský, Radko
Nová Evropská komise, jejíž mandát by měl začít 1. února 2010, ponese výrazný kus odpovědnosti za další vývoj Evropské unie. Tu lze dnes označit jako „post-lisabonskou“ ze dvou důvodů. Rok 2010 měl završit posun EU do pozice nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiky světa díky tzv. Lisabonské strategii. A zároveň otevírá etapu fungování EU podle Lisabonské smlouvy. Tento dvojí smysl odkazu na portugalskou metropoli dobře vystihuje rozporuplnost situace, ve které se dnešní EU nachází: na jedné straně rizika ztělesněná dosavadním neúspěchem její Lisabonské strategie; na straně druhé příležitosti naznačené nalezením shody na relativně ambiciózní reformě jejího fungování v podobě Lisabonské smlouvy. Navržený tým udržuje nemalou kontinuitu s končící Komisí v personální rovině: 14 současných členů Komise by mělo pokračovat v dalším volebním období. Nikdo však nezůstal u svého dosavadního portfolia. Samotné vymezení portfolií doznalo řady změn. Na rozdíl od končící Komise nově navržená portfolia působí vyváženěji: kupříkladu dnes již téměř příslovečné portfolio „mnohojazyčnost“ je sloučeno s portfoliem vzdělávání, kultury a mládeže; naopak doposud velmi silnému portfoliu podnikání a průmyslu byly některé oblasti odebrány. Je to nepochybně dáno zejména tím, že se jedná o první Komisi, která je sestavována na základě konkrétních zkušeností s fungováním 27-členného kolegia. Komise Barroso I vznikla jen několik měsíců po přechodu z 20 členů na 25, další dva komisaři přibyli až v roce 2007 (což mimochodem vysvětluje právě ono slavné portfolio mnohojazyčnosti).
Plný text: PDF
|
|
|
Efektivní koordinace národních pozic: základ úspěchu ČR v EU
Hokovský, Radko ; Lebeda, Václav
Efektivní koordinace pozic České republiky na národní úrovni je základním předpokladem pro úspěšné hájení jak dlouhodo- bých, tak krátkodobých národních zájmů. Evropské záležitosti již nepředstavují zahraničně-politickou agendu, ale agendu vnitřní – záběr politik EU je natolik široký, že rozhodování na úrovni EU je třeba vnímat jako evropské patro domácí politiky. Lisabonská smlouva dále rozšířila počet oblastí, ve kterých se rozhoduje kvalifikovanou většinou. O to větší tlak vzniká na připravenost jednotlivých členských států během vyjednáva- cí fáze legislativního procesu a nutnost pro zástupce jednot- livých resortů hovořit na půdě EU jedním hlasem. Základem úspěšného vyjednávání na evropské půdě je mnohem více než doposud soulad pozic zainteresovaných resortů, jejich účinné propojení při vyjednávání horizontálních záležitostí zasahu- jících do agendy více ministerstev, ale také sdílená „institu- cionální paměť“ a ucelený přehled o vývoji agend EU a jejich vzájemných souvislostech: jednotlivé politiky EU jsou stále více propojeny a žádají si proto přístup napříč resorty, s nut- ností stanovovat horizontální priority na úrovni státu, nikoli izolovaně na úrovni jednotlivých ministerstev. Lisabonská smlouva zároveň oddělila projednávání všeobec- ných záležitostí v rámci Rady EU od záležitostí zahraničních. Tato změna by pro větší efektivitu prosazování národních po- zic měla mít za důsledek i vnitrostátní oddělení agendy. Ko- ordinace národních pozic by proto měla být svěřena úřadu funkčně i materiálně oddělenému od stávajících ministerstev, zejména pak od ministerstva zahraničních věcí. Cílem tohoto policy paperu je navrhnout konkrétní změny v současném institucionálním nastavení koordinace pozic České republiky v rámci EU, zejména v kontextu EU fungující podle Lisabonské smlouvy. Hlavním návrhem je výrazné posílení role samostatného od- boru pro evropské záležitosti podléhajícího vicepremiérovi pro evropské záležitosti (varianta I), či přímo předsedovi vlá- dy (varianta II). Úřad pro evropské záležitosti, jenž by měl for- mu samostatného ministerstva (varianta I) nebo sekretariátu pro evropské záležitosti (varianta II) musí mít trvale zajištěnu finanční i personální autonomii jak na stávajících resortech, tak na úřadu vlády. Musí být rovněž nezávislý na politické konjunktuře. Druhá sada návrhů se týká zkvalitnění práce Parlamentu Čes- ké republiky, především pak Poslanecké sněmovny, a většího zapojení zákonodárců do projednávání legislativy na úrovni EU. Klíčové je v tomto ohledu zejména posílení role Výboru pro evropské záležitosti, jehož členy by měly být ex officio místopředsedové výborů PSP relevantních z hlediska kompe- tencí EU.
Plný text: PDF
|
|
|
Towards a Safer Europe
Hokovský, Radko ; Winzen, Thomas ; Breitner, Igor ; Trautvetter, Daniel ; Vassilopoulos, Theodore ; Miccinilli, Máximo ; Riedel, Rafal ; Martinsm, Nuno Wahnon ; Ghazaryan, Sargis
This paper summarises the discussions and conclusions of Working Group 1 of the 2010 European Values Network. The Working Group met for a two-day workshop in Brussels in March and since then has engaged in research and debate online. During a second workshop from 8–12 May 2010 in Prague, the group met to evaluate and refine the conclusions presented below. Our starting point is the observation that engagement in democratic politics is in a dissatisfactory state. There are many symptoms of this including declining electoral participation and low trust in political institutions and the governing elite. But above all, political disengagement represents a certain view of politics, remote and inaccessible to ordinary citizens, benefitting only a select few rather than making collectively acceptable choices. Disengagement from democratic politics challenges the way we organise decision-making in our societies. It goes to the heart of one of the most cherished set of norms, enshrined in the legal and living constitutions of states in Europe and beyond. We were asked to analyse the phenomenon in greater depth and to develop recommendations that could contribute to greater and deeper engagement with democratic politics. Political disengagement is a complex phenomenon that varies across social groups and over time both in terms of its manifestations and its determinants. Therefore, we found it preferable to focus our discussions on a sub-set of the problem and its solution: young people and education. Predispositions for political engagement are developed and habitualised at an early stage of political participation. The way young people engage in politics is likely to shape, though not determine, patterns of political disengagement throughout their lives.1 We focus on education because the way individuals become acquainted with politics in school can be shaped more easily than other influences on the political engagement of youth. Our purpose, in sum, is to discuss how educational systems could contribute to greater political engagement of young people. Political engagement is a two-dimensional phenomenon including, but not confined to, formal participation such as voting. Formal participation is of critical importance if “democracy” is to be more than merely a fashionable term. On the other hand, engagement also refers to the critical awareness of public affairs among individuals. That is, their interest in matters of common concern and their ability to make critical, informed and conscious choices as to how they wish to position themselves in relation to such matters. Participation and critical awareness form two sides of the concept of political engagement. Our question, therefore, must be how the educational system may contribute to either of these two dimensions. We come to two main conclusions. On the one hand, we need more and better courses in civic education. Importantly, quantity itself is not sufficient but the style and substance of the classes has to be taken into account. On the other hand, we also draw attention to a strategy of animating civic education and call for more opportunities for young people to experience real-world politics.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.