Název:
Účinek Bisfenolu S na štítnou žlázu a vybrané morfologické a funkční parametry potkanů kmene Wistar
Překlad názvu:
Effect of Bisphenol S on the thyroid gland and the morphological and the functional parameters of Wistar rats
Autoři:
BERÁNKOVÁ, Hana Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2024
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Bisfenol S (BPS) je hlavní náhradou endokrinního disruptoru bisfenolu A (BPA). Díky přítomnosti silných dvojných vazeb je BPS odolnější vůči biologickému rozkladu, a proto se může více akumulovat v prostředí. Četné studie ukazují, že BPS narušuje reprodukční, nervový a kardiovaskulární systém a může mít vliv na hormony štítné žlázy. Cílem studie bylo analyzovat účinky 10týdenní expozice BPS a BPA na morfologické a funkční vlastnosti štítné žlázy potkanů, biochemické a hematologické parametry, stanovení koncentrace jódu ve vybraných tělních tekutinách a orgánech a posouzení histologických změn lymfatických orgánů. Samci potkanů kmene Wistar dostávali BPS ve slunečnicovém oleji denně jícnovou sondou. Kontrolní skupina GI dostávala pouze nosič. Experimentální skupina GII dostávala aktuální povolenou koncentraci (tzv. TDI) stanovenou pro BPA, tedy 4 ug BPS/kg/den. Třetí skupina GIII dostávala první upravený TDI pro BPA, tedy 50 ug BPS/kg/den. Skupina GIV dostávala vysokou koncentraci BPS (100 mg BPS/kg/den) pro porovnání účinku nízkých a vysokých koncentrací BPS. Pro porovnání účinků vysokých koncentrací BPS a BPA (100 mg BPA/kg/den) bylo BPA podáváno v poslední skupině (GV). Výsledky ukazují významný vliv BPS a BPA na změny v morfometrických parametrech štítné žlázy, a to především na periferní folikuly štítné žlázy, přičemž vliv BPS na morfometrické parametry je výraznější než BPA. U všech skupin s BPS bylo zaznamenáno snížení tyreocytů a zmenšení plochy folikulárních buněk, zvětšení folikulu i zvětšení plochy koloidu. Zvýšené množství jodu v moči naznačuje významný účinek BPS a BPA na metabolismus jódu a jeho přísun do štítné žlázy. Výsledky ukazují zvýšení koncentrací TSH ve všech skupinách s bisfenoly nad fyziologické standardy potkanů Wistar (GI 3,14 ? 1,28 ng/ml, GII 5,12 ? 1,16 ng/ml, GIII 5,55 ? 2,39 ng/ml, GIV 5,56 ? 1,98 ng/ml, GV 4,47 ? 1,09 ng/ml), kdy nejnižší koncentrace BPS (4 ug/kg/den) má výraznější vliv na koncentrace TSH než vysoké koncentrace BPA (100 mg/kg/den). Naše výsledky ukazují, že BPS není vhodnou náhradou za BPA pro použití v plastech určených pro styk s potravinami a také ukazují na nutnost stanovit tolerovatelný denní příjem (TDI) také pro BPS.Bisphenol S (BPS) is the major substitute for the endocrine disruptor bisphenol A (BPA). The presence of strong double bonds makes BPS more resistant to biodegradation and therefore more likely to accumulate in the environment. Numerous studies show that BPS disrupts the reproductive, nervous and cardiovascular systems and could have an impact to thyroid hormones. The aim of this study was to analyze the effects of 10week exposure to BPS and BPA on the morphological and functional characteristics of the rat thyroid gland and the effect of bisphenol S on iodine concentration in urine. Male Wistar rats received bisfenols in sunflower oil daily by gavage. The control group (GI) received vehicle only. Experimental group two (GII) received 4 ug BPS/kg/day, group three (GIII) received 50 ug BPS/kg/day, and group four (GIV) received 100 mg BPS/kg/day. Group five (GV) received 100 mg BPA/kg/day. Groups four and five was made to compare the effect of high concentration of BPS and BPA. The results show a significant effect of BPS and BPA on changes in thyroid morphometric parameters, especially on peripheral thyroid follicles, with the effect of BPS on morphometric parameters being more significant than that of BPA. In all groups with BPS, a decrease in thyrocytes and a decrease in follicular area, an increase in follicle size and an increase in colloid area were measured. Increased urinary iodine levels suggest a significant effect of BPS and BPA on iodine metabolism and supply to the thyroid gland. The results show an increase in TSH concentrations in all bisphenol groups above physiological standards in Wistar rats (GI 3.14 ? 1.28 ng/ml, GII 5.12 ? 1.16 ng/ml, GIII 5.55 ? 2, 39 ng/ml, GIV 5.56 ? 1.98 ng/ml, GV 4.47 ? 1.09 ng/ml), with the lowest concentration of BPS (4 ug/kg/day) having a more pronounced effect on TSH concentrations than high concentrations of BPA (100 mg/kg/day). Our results show that BPS is not a suitable substitute for BPA for use in food contact plastics and also indicate the need to establish a tolerable daily intake (TDI) also for BPS.
Klíčová slova:
bílkovina; cholesterol; folikuly; jod; triacylglyceroly; TSH; štítná žláza; cholesterol; follicles; iodine; protein; thyroid; triacylglycerols; TSH Citace: BERÁNKOVÁ, Hana. Účinek Bisfenolu S na štítnou žlázu a vybrané morfologické a funkční parametry potkanů kmene Wistar. České Budějovice, 2024. disertační práce (Ph.D.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta zemědělská a technologická
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/60710
host ::
