Název:
Hodnocení produkční schopnosti čekanky obecné pro pastevní využití
Autoři:
Vašátková, Marie Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2020
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Tato práce se zabývá hodnocením produkční schopnosti čekanky obecné a jejím využitím. Výzkum byl realizován na dvou místech, a to na polních parcelách Pícninářské stanice ve Vatíně a ve skleníku Mendelovy univerzity. První část byla zaměřena na srovnání produkce píce a kořenového systému čekanky obecné (planá česká a šlechtěná novozélandská (Puna II), jitrocele kopinatého (Libor) a travní směsi. Odrůda čekanky Puna II dosahovala průkazně vyšší výšky rostlin (28,1 cm), než planý ekotyp (21,0 cm). Následující parametry byly hodnoceny společně s jitrocelem a travami. Rozdíl ve výnosu čerstvé píce nebyl mezi žádnou z plodin statisticky průkazný. Čekanka měla průměrné hodnoty 10,1 t.ha-1, jitrocel 12,0 t.ha-1 a trávy 12,2 t.ha-1. Naopak u výnosu sušiny byl rozdíl statisticky významný ve všech případech (čekanka 1,1 t.ha-1, jitrocel 1,4 t.ha-1, trávy 1,8 t.ha-1). Obsah sušiny čekanky (10,7 %) byl v porovnání s travní směsí (15 %) průkazně nižší. U všech výše uvedených variant porostů byla provedena analýza obsahu dusíkatých látek a vlákniny. Česká forma čekanky dosahovala nejvyššího obsahu dusíkatých látek (24,9 %), naopak nejnižší měla obsah acidodetergentní vlákniny (19,6 %). V obou případech byla průkazně odlišná od jitrocele. Obsah neutrálně detergentní vlákniny (24,8 %) se u čekanky průkazně lišil od pastevní směsi i směsi trav. Dále bylo porovnáno hmotnostní, délkové a objemové rozložení biomasy kořenů plané čekanky a jitrocele ve 4 hloubkách půdy. K tomu byly využity i výsledky z obdobného pokusu Dostála (2019) s travami. Hmotností čerstvých kořenů ve svrchních vrstvách vynikala čekanka (1 080 g.m-2 v hloubce 5–9 cm, 476 g v hloubce 15–19 cm) oproti jitrocelu (614 g.m-2 v hloubce 5–9 cm, 374 g.m-2 v hloubce 15–19 cm). Druhou částí byl pokus založený 17. 9. 2019 do válců s pískem o objemu 1 923 cm3. Délka vegetace byla pouze 69 dní. Do válců byla vyseta čekanka obecná Puna II, jitrocel kopinatý Tonic, vojtěška setá Zuzana, jetel luční Callisto a kostřava rákosovitá Kora. Byla hodnocena maximální hloubka kořenů, která u čekanky činila 15 cm, mezi plodinami nebyl rozdíl statisticky průkazný. Celkovou délku kořenů měla čekanka 13,62 m. Výška rostlin se statisticky lišila u kostřavy (15,6 cm), čekanka měla výšku 7,7 cm.This thesis deals with evaluation of the production capacity of chicory and its use. The research was realized in two places, on the field plots of forage station in Vatín and in the greenhouse of Mendel University. The first chapter was focused on the comparison of forage production an the root system of the chicory (Wild Czech and Bred New Zealand (Puna II), ribwort plantain (Libor) and grass mixture. The Puna II chicory species reached a significantly higher plant height (28.1 cm) than the wild ecotype (21.0 cm). The following parameters were evaluated together with plantain and grasses. The difference in fresh forage yield between none of the crops was statistically significant. Chicory had average values of 10.1 t.ha-1, plantain 12.0 t.ha-1 and grass 12.2 t.ha-1. On the contrary, the difference in dry matter yield was statistically significant in all cases (chicory 1.1 t.ha-1, plantain 1.4 t.ha-1, grass 1.8 t.ha-1). The dry matter content of chicory (10.7 %) was significantly lower compared to the grass mixture (15 %). An analysis of the content of nitroge-nous substances and fiber was performed in all the above mentioned growth variants. The Czech form of chicory reached the highest content of nitrogenous substances (24.9 %), on the contrary, it had the lowest content of acid-detergent fiber (19.6 %). In both cases chicory was demonstrably different from plantain. The content of neutral detergent fiber (24.8 %) in chicory was significantly di-fferent from the grazing mixture and the mixture of grasses. Furthermore, the mass, length and volume distribution of biomass of wild chicory and planta in roots in 4 soil depths were compared. The results from a similar experiment by Dostál (2019) with grasses were also used for this purpose. The weight of fresh roots in the upper layers excelled in chicory (1 080 g.m-2 at a depth of 5–9 cm, 476 g at a depth of 15–19 cm) compared to plantain (614 gm-2 at a depth of 5–9 cm, 314 gm-2 at a depth of 15–19 cm). The second chapter was an experiment founded on September 17, 2019 in sand cylinders with a volume of 1.923 cm3. The length of vegetation was only 69 days. Chicory Puna II, ribwort plantain Tonic, alfalfa Zuzana, meadow clo-ver Callisto and reed fescue Kora were sown in the cylinders. The maximum root depth was evaluated, which was 15 cm for chicory, the difference between crops was not statistically significant. The total length of the chicory was 13.62 m. The height of the plants was statistically different fescue (15.6 cm), the chicory was 7.7 cm high.
Klíčová slova:
common chicory; fodder crop; kořenový systém; pícní plodina; root system; čekanka obecná
host ::
