Název:
Optimalizace systému výživy řepky ozimé
Autoři:
Heger, Jan Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2020
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Diplomová práce na téma „Optimalizace systému výživy řepky ozimé“ měla za cíl zhodnotit vliv aplikace vybraných kombinací hnojení řepky ozimé během vegetace v jednoletém maloparcelkovém pokusu s založeném na polní pokusné stanici školního zemědělského podniku v Žabčicích u Brna v roce 2018/2019. Do pokusu byly zařazeny varianty hnojení N v termínech podzimního hnojení1), regeneračního přihnojení2), I. a II. přihnojení 3, 4) a hnojení ve fázi butonizace5) v uvedených kombinací a dávkách: N – nehnojeno, 1. (kontrola) – LAD (104 kg N/ha)2) + DAM (45 kg N/ha)3) + DAM (45 kg N/ha)3), 2. – ALZON Neo-N (30 kg N/ha)1) + LAD (74 kg N/ha)2) + DAM (45 kg N/ha)3) + DAM (45 kg N/ha)4), 3. – LOVOGRAN B (100 kg N/ha)2) + LAD (54 kg N/ha)3) + DAM (40 kg N/ha)4), 4. – LAS (64 kg N/ha)2) + DAM (130 kg N/ha)4), 5. – DASA (78 kg N/ha)2 + DAM (45 kg N/ha)3) + DAM (45 kg N/ha)4) + LOVO CaN (25 kg N/ha)5), 6. – DASA (78 kg N/ha)2) + DAM (45 kg N/ha)3) + DAM (45 kg N/ha)4) + močovina (25 kg N/ha)5). U všech hnojených variant byla celková dávka dusíku použitá během vegetace na úrovni 194 kg/ha. Aplikace dusíkatých hnojiv se pozitivně statisticky průkazně projevila na výnosu oproti nehnojené variantě. Rozdělení dávek dusíku do více aplikací bylo v našem případě efektivnější, než méně vstupů s většími dávkami. V našem experimentu nejlépe reagovala na hnojení dusíkem varianta č. 2 s aplikací podzimní dávky N, výnos byl statisticky průkazný oproti nehnojené variantě a kontrole. Hnojení N hnojivy nemělo příliš významný vliv na olejnatost v daném hospodářském roce, naopak statisticky průkazný vliv byl zaznamenán u produkce oleje. Z ekonomického hlediska byla výhodná pouze varianta č. 2, která byla schopna pokrýt náklady na hnojení N.The thesis on 'Optimization of the winter rape nutrition system' aimed to assess the effect of applying selected combinations of winter rape fertilisation during vegetation in a one-year trial based on small plots at the school farm's field trial station in Žabčice by Brno in year 2018/2019. The trial included nitrogen fertilisation variants in terms of: Autumn fertilization 1), regenerative fertilisation 2), I. + II. fertilisation 3, 4) and fertilisation during the butonisation phase 5) in the following combinations and doses: N – non-fertilized, 1. - (control) LAD (104 kg N/ha)2) + DAM (45 kg N/ha)3) + DAM (45 kg N/ha)3), 2. – ALZON Neo-N (30 kg N/ha)1) + LAD (74 kg N/ha)2) + DAM (45 kg N/ha)3) + DAM (45 kg N/ha)4), 3. – LOVOGRAN B (100 kg N/ha)2) + LAD (54 kg N/ha)3) + DAM (40 kg N/ha)4), 4. – LAS (64 kg N/ha)2) + DAM (130 kg N/ha)4), 5. – DASA (78 kg N/ha)2) + DAM (45 kg N/ha)3) + DAM (45 kg N/ha)4) + LOVO CaN (25 kg N/ha)5), 6. – DASA (78 kg N/ha)2) + DAM (45 kg N/ha)3) + DAM (45 kg N/ha)4) + urea (25 kg N/ha)5). For all fertilised variants, the total nitrogen dose used during vegetation was at 194 kg per hectare. Application of nitrogen fertilisers had a positive effect on yield over the non-fertilised variant, according to statistical evidence. In our case, it was more efficient to divide nitrogen doses into more applications than to do fewer applications with more nitrogen. In our experiment, option No.2 responded best to nitrogen fertilization with the application of the autumn nitrogen dose, when the yield was statistically conclusive versus the non-fertilized variant and control. Fertilisation with nitrogen fertilisers did not have a very significant effect on oiliness in a given marketing year, but a statistically conclusive effect was seen in oil production. From an economic point of view, only option No.2, which was able to cover the cost of nitrogen fertilisation, was advantageous.
Klíčová slova:
dusík; fertilisation; hnojení; inhibitor; nitrogen; nutrition; výživa; winter rape; řepka ozimá
host ::
