Název: Anima forma corporis: Povaha lidské duše a její vztah k tělu v díle Tomáše Akvinského
Překlad názvu: Anima forma corporis: The Nature of the Human Soul and Its Relation to the Body in the Works of Thomas Aquinas
Autoři: Oliva, Anna ; Tropia, Anna (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2023
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Anima forma corporis: Pod tímto heslem, které bylo zformulováno ve 14. století v rámci Viennského koncilu, se skrývá nauka o duši jakožto o formě lidského těla. Jedním z nejvýznamnějších zastánců tohoto učení byl Tomáš Akvinský, který přináší do otázky duše a těla revoluční perspektivu. Spolu s Akvinským si v naší práci představíme povahu lidské duše a její paradoxní vztah k lidskému tělu - na jedné straně Akvinský hovoří o duši jakožto nesmrtelné substanci, jež má existenci nezávislou na těle, na straně druhé však představuje s pomocí aristotelského hylémorfismu lidskou duši jako formu lidského těla, která s porušitelným tělem tvoří přirozenou jednotu. Jak se máme postavit k tomuto dualismu perspektiv, který Akvinský vnáší do středověkého myšlení? Cílem naší práce bude pojednat o tom, jak Akvinský rozmlouvá o duši, jež je považována za definiční část lidské bytosti, a zároveň upozornit na tensi, která v rámci vztahu duše a těla nepochybně nastává - jak může platit nutná jednota duše a těla, když je duše nepomíjivá? Jedná se o aporii a pouhou nedůslednost autora, nebo skutečně může duše formovat tělo, a přitom si zachovat status substance oddělené od látky? Klíčová slova: Tomáš Akvinský; duše; tělo; jednota; hylémorfismus; forma; látka; lidská přirozenost; substance Anima forma corporis: This motto, which was formulated in the 14th century in the Council of Vienne, resumes the doctrine of the soul as the form of the human body. One of the most important proponents of this belief was Thomas Aquinas, who reformulated the question of the soul and the body in a revolutionary way. Along with Aquinas, our work will present the nature of the human soul and its paradoxical relationship to the human body: on the one hand, Aquinas speaks of the soul as an immortal substance that has an existence independent of the body, but on the other hand, in the wake of Aristotelian hylomorphism, he presents the human soul as the form of the human body that forms a natural unity with the corruptible body. How are we to relate to this dualism of perspectives that Aquinas introduces into medieval thought? The aim of our paper will be to discuss how Aquinas addresses the soul, which is considered to be the defining part of the human being, while also drawing attention to the tension that undoubtedly arises within the relationship between soul and body - how can the necessary unity of soul and body be valid if the soul is imperishable? Is this an aporia and a mere inconsistency on the part of the author, or can the soul really form the body and yet retain the status of substance...
Klíčová slova: Tomáš Akvinský|duše|tělo|jednota|hylémorfismus|forma|látka|lidská přirozenost|substance; Thomas Aquinas|soul|body|unity|hylomorphism|form|matter|human nature|substance

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/183288

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-532866


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce