Home > Conference materials > Papers > Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani
Original title:
Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani
Translated title:
Sepulchral palimpsest? The translocation of the monument and memory based on the example of the fallen in the War of 1866 in Köslin/Koszalin and Poznań
Authors:
Ćwiek-Rogalska, K. ; Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J. Document type: Papers Conference/Event: Zasedání k problematice sepulkrálních památek /19./, Praha (CZ), 20201112
Year:
2022
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Cílem článku je analýza dvou válečných památníků, které vznikly po prusko-rakouské válce v roce 1866 v pruských městech Köstlin (dnes Koszalin) a Poznań v letech 1867 a 1870. Připomínaly úspěchy pruských armád v bitvách u Hradce Králové a Náchoda, stejně jako padlé pruské vojáky, často polské národnosti. Recepce obou pomníků se však v průběhu 19. století změnila. Oba válečné pomníky byly vnímány jako „pruské“, respektive „německé“, což vedlo k jejich zániku po opětovné polonizaci obou měst po roce 1918 (Poznaň) a 1945 (Köstlin/Koszalin). Tyto válečné památníky tak představují zajímavý příklad specifických jevů týkajících se zacházení se sepulkrálně-vojenskými památkami, které se vymykají obecné klasifikaci a teoretickým konceptům běžně přijímaným jak na kulturněhistorické, tak na památkověhistorické úrovni. Jejich specifičnost spočívá v neobvyklé míře translokace, kdy vojáci národnosti „A“ padli v zemi „B“ za zájmy státu „C“, zatímco pomník věnovaný jejich památce byl postaven v lokalitě „D“. Analyzované památníky navíc představují určitý „pomníkový utilitarismus“, neboť jejich význam byly přepsány a samy byly zničeny a jejich části druhotně využity. Řada těchto faktorů, integrálně spojených s oběma památníky, se pak stává zajímavým předmětem historické analýzy, týkající se studia historické a kolektivní paměti.The article aims at analyzing two war memorials, established after the Austro-Prussian War of 1866 in the Prussian cities of Köslin (now Koszalin) and Poznań, subsequently in the years 1867 and 1870. They commemorated the successes of Prussian armies in the battles of Hradec Králové and Náchod, as well as the fallen Prussian soldiers, often of Polish nationality. However, the reception of both monuments changed during the 19th century. Both war memorials were perceived as „Prussian“, or respectively „German“, which led to their demise after the re-Polonization of both cities after 1918 (Poznań) and 1945 (Köslin/Koszalin). Thus, these war memorials constitute an interesting example of specific phenomena concerning treatment of sepulchral-military monuments, which defy general classification and theoretical concepts commonly accepted both at the cultural-historical and commemoration-historical level. Their specificity lies in the unusual degree of translocation, when soldiers of nationality „A“ fell in country „B“ for the interests of state „C“, while a monument devoted to their memory was built in locality „D“. Furthermore, the analyzed monuments represent a certain „monument utilitarianism“, as their meaning was rewritten, and they were themselves destroyed and their parts secondarily used. The range of these factors, integrally connected with both memorials, then becomes an interesting subject of historical analysis, concerning the study of historical and collective memory.
Keywords:
memory; military monuments; War of 1866 Host item entry: Epigraphica & Sepulcralia 11. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník příspěvků z 18 a 19. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 6.-7. listopadu 2019 a online 12.-13. listopadu 2020, ISBN 978-80-88283-77-5, ISSN 2336-3363
Institution: Institute of History AS ČR
(web)
Document availability information: Fulltext is available at the institute of the Academy of Sciences. Original record: https://hdl.handle.net/11104/0342100