Název: „Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí
Překlad názvu: “Play What I Sing”: Economical Potential of the Bearers of Folk Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands
Autoři: Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Typ dokumentu: Příspěvky z konference
Konference/Akce: Od folkloru k world music: Hudba a kapitál, Náměšť nad Oslavou (CZ), 20210727
Rok: 2021
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ve venkovských pospolitostech k jejich přirozeným aktivitám. Poměrně časté jsou zmínky o placení za sólovou píseň nebo hraní podle předzpěvu, což v prostředí lidových tanečních zábav bylo velmi rozšířeno. Hudebníci nehrávali jenom za peníze, ale rovněž za jídlo, pití nebo naturálie. Hudební projevy jako zásadní zdroj výdělku jsou spojeny také s problematikou potulných muzikantů či zpěváků. Řada výrazných muzikantů z lidového prostředí si přivydělávala rovněž výukou hry na nejrůznější nástroje. Od konce 19. století vidíme také stále častější prezentace lidových hudebníků a tanečníků před nejširší veřejností, což vneslo do jejich produkce ještě silněji otázku finanční. Hraní pro většinu muzikantů představovalo významný přivýdělek, který se mnohdy stával hlavním způsobem obživy. Kulturní kapitál starších hudebních sestav tradičního venkova ztratil svou sílu kapitálu ekonomického v důsledku nástupu dechové hudby a dalších novějších seskupení. Postupně se však funkce přivýdělku hudebníků posilovala v souvislosti s nastupujícím folklorním hnutí. Otázka odměny lidových hudebníků rezonuje v kulturní paměti a dotváří nezkreslený obraz tradiční lidové kultury. The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture.
Klíčová slova: cultural capital; Folk music and dance; social capital; transformation of tradition
Zdrojový dokument: Od folkloru k world music: Hudba a kapitál, ISBN 978-80-907033-5-3, ISSN 2336-565X
Poznámka: Související webová stránka: https://www.folkoveprazdniny.cz/kolokvium-2021-hudba-a-kapital

Instituce: Etnologický ústav AV ČR (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dokument je dostupný v příslušném ústavu Akademie věd ČR.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/11104/0328502

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-508442


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Věda a výzkum > AV ČR > Etnologický ústav
Konferenční materiály > Příspěvky z konference