Název:
Vnitřní struktura balkánského refugia na modelu Erinaceus roumanicus
Překlad názvu:
Internal structure of the Balkan refugium using Erinaceus roumanicus as a model organism
Autoři:
Eliášová, Kristýna ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Zemanová, Barbora (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2014
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Tato práce byla zaměřená na popis prostorové distribuce genetické variability ježka východního (E. roumanicus) zejména v rámci Balkánského poloostrova a střední Evropy, neboť tyto oblasti jsou klíčové pro pochopení vlivů pleistocénních oscilací klimatu na genetickou architekturu druhu. Na základě této prostorové distribuce byly vytvořeny hypotézy ohledně možné strukturovanosti balkánského refugia. K analýze bylo použito celkem 260 jedinců a 9 mikrosatelitových lokusů. S pomocí postupů krajinné a populační genetiky bylo identifikováno několik možných izolovaných subpopulací v rámci zkoumaného areálu. Unikátní se ukázala být populace původem z Kréty, ovlivněná patrně mechanismy ostrovní evoluce. Výrazněji odlišná od zbytku areálu se jeví také populace z České republiky, nacházející se v sekundární kontaktní zóně s druhem E. europeaus, kde se mohou projevovat mezidruhové interakce a případná introgrese. V oblasti Rumunska a oblasti jihu Balkánského poloostrova byly identifikovány největší genetické distance mezi jedinci, související s výskytem geografických bariér a možnou přítomností glaciálního subrefugia. Další identifikované subpopulace pocházely z oblasti Slovenska a Maďarska, Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, Rumunska a jihu Balkánského poloostrova. Klíčová slova: Balkánský...The aim of this work was to describe the spatial distribution of genetic variability of the northern white-breasted hedgehog (E. roumanicus), mainly within the Balkan Peninsula and Central Europe, as these areas are crucial for understanding the effects of Pleistocene climate oscillations on the genetic architecture of the species. Based on this spatial distribution, hypotheses about the possible structuring of the Balkan refugia were formulated. A total of 260 individuals and 9 microsatellite loci were used for the analysis. Using the approach of landscape and population genetics several possible isolated subpopulations within the area surveyed were identified. Unique status was proved for a population originating from Crete, probably influenced by mechanisms of island evolution. Differences from the rest of the range were ascertained also in population from the Czech Republic, located in a secondary contact zone with the E. europeaus. The role of interspecific interactions and possible introgression should be considered in this case. In the area of Romania and the area south of the Balkan Peninsula the highest genetic distances between individuals were identified, probably associated with the occurrence of geographical barriers and the possible presence of glacial subrefugia. Other identified...
Klíčová slova:
Balkánský poloostrov; Erinaceus roumanicus; glaciální refugium; krajinná genetika; mikrosatelity; populační struktura; Balkan Peninsula; Erinaceus roumanicus; glacial refugium; landscape genetics; microsatellites; population structure