Název:
Prostory dětství a jejich významy. (Topos zahrady v literatuře 20. století)
Překlad názvu:
Meanings of Literary Childhood Spaces: The Garden in Twentieth-Century Literature
Autoři:
Izdná, Petra ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Hrdlička, Josef (oponent) Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2015
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Anotace: Dizertační práce Prostory dětství a jejich významy (Topos zahrady v literatuře 20. století) analyzuje ve vybraných románech vztah dětské postavy a fikčního prostoru zahrady a zamýšlí se nad obecným kulturním fenoménem rajského dětství a jeho literárním zobrazením. Opírá se jednak o fenomenologické teorie prostorovosti Martina Heideggera, Jana Patočky, Maurice Merleau-Pontyho a O. F. Bollnowa, jednak o literárněhistorický kontext toposu zahrady. V interpretační části práce zkoumá fenomenologické otázky, jako jsou specifika dětského vnímání prostoru, přírodní prostor jak rozšíření lidského vědomí, posvátnost prostoru, vztah k domovu, intimita prostoru a smrt prostoru. Dále popisuje znaky, které literární topos zahrady získává ve spojení s dětskou postavou ve 20. století (zahrada dětství jako ráj, postava dítěte-boha, postava dítěte-hermafrodita, dynamika vztahu dům- zahrada, zahrada jako zmenšenina světa, hra jako nápodoba stvoření aj.).Meanings of Literary Childhood Spaces: The Garden in Twentieth-Century Literature focuses on the analysis of selected twentieth-century childhood novels for adults with regard to the relationship between child character and fictional space, and reflects generally accepted cultural concept of paradisal childhood and its images in literature. In theory, the dissertation is inspired by the treatises on spatiality of human existence by phenomenologists, such as Martin Heidegger, Jan Patočka, Maurice Merleau-Ponty and O. F. Bollnow. It also elaborates insights of the Garden archetype in literary history. The critical reading of selected works examines phenomenological issues, such as child specific perception of space, nature as an extension of the human consciousness, sacred space, home, intimacy of space and death of space. Furthermore, it describes features the literary garden acquires by the union with the child in twentieth-century literature (childhood paradisal gardens, character of divine chid, character of child hermaphrodite, dynamism between fictional house and garden, garden as a miniature of the universe and children games as the imitation of Creation).
Klíčová slova:
Betonová zahrada; Don Pablo; don Pedro a Věra Lukášová; dětská postava; fenomenologie literárního prostoru; L'Ane Culotte; Le Jardin face à la France; literatura 20. století; literatura dětství; literární topologie; literární topos ráje; literární topos zahrady; Métaphysiques des Tubes; prostory dětství; Třináctá komnata; child character in twentieth-century literature; childhood spaces; Culotte the Donkey; Don Pablo; don Pedro a Věra Lukášová; garden in literature; Le Jardin face à la France; literature of childhood; paradise in literature; phenomenology of space; The Cement Garden; The Character of Rain; twentieth-century literature; Třináctá komnata