Original title: Dichotomie světla a temnoty jako reprezentace diskurzů moci v díle Libuše Moníkové. "Za černá kuřata!"
Translated title: Dichotomy of fair and dark as representation of the discourses of power in the works of Libuše Moníková "for black chickens!"
Authors: Koutková, Lucie ; Petříček, Miroslav (advisor) ; Pfeiferová, Dana (referee) ; Weinberg, Manfred (referee)
Document type: Doctoral theses
Year: 2011
Language: ger
Abstract: [eng] [cze]
Dichotomy of fair and dark as representation of the discourses of power in the works of Libuše Moníková. "For black chickens!" The focus of this work, the figure of fair and dark (Hell- Dunkel-Figur), stands in the novels of Libuše Moníková as a representative example of the use of dichotomies as a repres- entation principle in the fictional literature. The figure is also seen as the means of critical fictional response to Mod- ernism. The figure of fair and dark which occurs in Pavane für eine verstorbene Infantin, in Treibeis, Der Taumel and Die Fassade is derived from the search for female identity in the context of two major areas - the control of the individual body and the body politic through the biopolitics and the sub- versive undermining of social constraint mechanisms. The study uses the "figurative method" (Auerbach) to describe the nature and functions of the fair and dark dichotomy and interprets the figure in relation to the female protagonists in two steps: The performance of the identity determination, with the consequence that biopolitical stereotypes and constraints as- signed by society are discarded in favor of identity as an artist/writer (Pavane für eine verstorbene Infantin, Treibeis), and as the personification of art in the form of Muses occupying the place of the mother... Dichotomie světla a temnoty jako princip reprezentace diskurzů moci v díle Libuše Moníkové. "Za černá kuřata!" Těžištěm této práce je figura světlého a tmavého (Hell-Dunkel- Figur) v německy psaných románech Libuše Moníkové. Tato figura (E. Auerbach) je příkladem pro dichotomii jako princip repre- zentace v próze a je prostředkem kritického literárního vy- rovnání se s modernou. Figura světlého a tmavého, jak se ob- jevuje v románech Pavane für eine verstorbene Infantin, Trei- beis, Der Taumel a Die Fassade nabývá význam v souvislosti s hledáním identity gender. Zviditelňuje správu individuálního těla a těla společnosti pomocí biopolitiky a vymknutí se ste- reotypním mechanismům společnosti (M. Foucault). Studie popisuje povahu a funkce dichotomie světlého a temného pomocí "figurativní metody" a interpretuje figuru ve vztahu k ženským postavám jako performanci určení jejich identity s tím důsledkem, že hrdinka zavrhne roli určenou jí společnos- tí ve prospěch identity umělkyně/spisovatelky (Pavane für eine verstorbene Infantin, Treibeis), a jako personifikaci umění v podobě Múz, které obsadí místo matky a manželky (Taumel), ale zároveň napomáhají překonání toposu neslučitelnosti umění se životem. Interpretační část doplňuje analýza románu Die Fassade z hlediska dichotomie sgrafitové fasády jako...

Institution: Charles University Faculties (theses) (web)
Document availability information: Available in the Charles University Digital Repository.
Original record: http://hdl.handle.net/20.500.11956/47076

Permalink: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-466524


The record appears in these collections:
Universities and colleges > Public universities > Charles University > Charles University Faculties (theses)
Academic theses (ETDs) > Doctoral theses