Název:
Reakce Velké Británie na německo-litevský spor o Klajpedu ve třicátých letech: Kaunaský proces
Překlad názvu:
The British Role in the German-Lithuanian Dispute over Klaipeda in 1930's: the Neumann-Sass Case
Autoři:
Homolová, Veronika ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Puchalski, Piotr (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2021
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] In the spring of 1924, the Baltic sea coast territory of Klaipėda, formerly a region of East Prussia became an autonomous area administrated by the Republic of Lithuania. Given the mixed nationalities of the population, during the interwar period, Germany and Lithuania both pressured citizens to prefer one or the other nationality, which contributed to gradual radicalization and growing nationalist tendencies. The key outcome was the Kaunas process at the turn of 1934/35. Under the Law for the Protection of the Republic, 87 members of the Klaipėda national-socialist organizations CSA and SOVOG were convicted of conspiracy to annex the territory to Germany. The convictions led to an economic blockade of Lithuania by Germany and a massive pro-German propaganda campaign. The United Kingdom tried to settle the situation by increasing its trade activity with Lithuania, accompanied by diplomatic pressure on Lithuania to ease its stance against Germany. After Lithuania agreed to grant amnesties to those convicted of conspiracy, in 1936/37, German-Lithuanian economic relations were restored. However, in the late 1930s, the Republic of Lithuania became an easily blackmailed and diplomatically isolated state, forced to grant numerous concessions to its German minority population. The Lithuanian government...Území Klajpedy se na jaře roku 1924 stalo navzdory versailleskému systému a plánu dohodových mocností autonomní oblastí pod správou Litevské republiky. Vzhledem k nejednoznačné skladbě obyvatelstva vytvářely v průběhu meziválečné doby Německo i Litva na místní populaci tlak, který přispěl k postupné nacionalizaci a radikalizaci obyvatelstva. Klíčovým vyústěním těchto tendencí byl kaunaský proces na přelomu let 1934/35. V rámci zákona na ochranu republiky došlo k odsouzení 87 příslušníků klajpedských nacionálně-socialistických organizací CSA a SOVOG, což vedlo k hospodářské blokádě Litvy ze strany Německa a masivní propagandistické kampani. Velká Británie se pokusila situaci urovnat zvýšenou obchodní aktivitou s Litvou a zároveň diplomatickým nátlakem na Litvu. Na přelomu let 1936/37 dochází po udělení amnestií k obnovení německo- litevských hospodářských vazeb. Litevská republika se v druhé polovině třicátých let stává skrze německou menšinu snadno vydíratelným a diplomaticky izolovaným státem. Proti narůstajícím nacionálně socialistickým tendencím německého i litevského obyvatelstva v Klajpedě nemohla litevská vláda podniknout žádné další kroky. Klajpedská autonomie, která měla chránit regionální identitu tzv. Memelländer, byla definitivně zničena v březnu 1939, kdy bylo území Klajpedy připojeno k...
Klíčová slova:
autonomní území; britská diplomacie v Pobaltí; kaunaský proces; Klaipėda; území pod mezinárodní správou; Autonomous regions; British diplomacy in the Baltics; Internationalised territories; Klaipėda region; Neumann-Sass trial