Home > Academic theses (ETDs) > Bachelor's theses > Různé sociální a ekonomické strategie z jara 2020 proti pandemii Covid-19 a jejich střednědobé důsledky napříč zeměmi Evropské unie
Original title:
Různé sociální a ekonomické strategie z jara 2020 proti pandemii Covid-19 a jejich střednědobé důsledky napříč zeměmi Evropské unie
Translated title:
Different Social and Economic Strategies Taken in Spring 2020 in Response to the Covid-19 Pandemic and Their Medium-term Economic Consequences across the EU Countries
Authors:
Stuchlík, Jan ; Pertold-Gebicka, Barbara (advisor) ; Pintera, Jan (referee) Document type: Bachelor's theses
Year:
2021
Language:
eng Abstract:
[eng][cze] This thesis describes measures taken by the EU countries during spring 2020 in response to the COVID-19 pandemic and explains the effects of these measures on unemployment and economic growth using panel data regression analysis. We compare different approaches of the countries. Most of the restrictions caused unemployment to increase and economic growth to decrease. The effects on unemployment were often delayed for up to three months. Bans on in- door events, stay-at-home recommendations and closures of non-essential shops had the largest negative effects on employment in the EU. Closures of primary schools, closures of accommodation facilities and bans on indoor events had the biggest negative effects on GDP growth. The changes in economic growth were not directly proportional to the number of people infected by COVID-19. Countries that imposed wide restrictions were not proven to suffer from larger economic losses than countries introducing less strict interventions. 1Tato práce popisuje opatřenı́přijatá zeměmi EU během jara 2020 proti pandemii COVID-19 a vysvětluje vlivy těchto opatřenı́ na nezaměstnanost a ekonomický růst s využitı́m regresnı́ analýzy na panelových datech. Porovnáváme rozdı́lné přı́stupy těchto zemı́. Většina restrikcı́ způsobila růst v nezaměstnanosti a pokles v ekonomickém růstu. Vlivy na nezaměstnanost se často projevily se zpožděnı́m, někdy až po třech měsı́cı́ch. Největšı́ záporný vliv na zaměstnanost v EU měly zákazy shromažďovánı́ve vnitřnı́ch prostorech, doporučenı́k omezenı́ pohybu a uzavı́ránı́ obchodů. Uzavı́ránı́ základnı́ch škol, ubytovacı́ch zařı́zenı́ a zákázy shromažďovánı́ve vnitřnı́ch prostorech měly největšı́záporný vliv na růst HDP. Změny v ekonomickém růstu nebyly přı́mo úměrné počtu osob nakažených nemocı́COVID-19. Nebylo prokázáno, že země, které zavedly rozsáhlá opatřenı́, se potýkaly s většı́mi ekonomickými ztrátami než země s mı́rnějšı́mi opatřenı́mi. 1
Keywords:
Coronavirus; Covid-19; crisis; economic and social strategies; European Union; pandemic; Covid-19; ekonomické a sociální strategie; Evropská unie; Koronavirus; krize; pandemie
Institution: Charles University Faculties (theses)
(web)
Document availability information: Available in the Charles University Digital Repository. Original record: http://hdl.handle.net/20.500.11956/126514