Název:
Beech and spruce forest stands conditions in the area of the Moravian-Silesian Beskids and soil zoocenosis
Autoři:
Bayer, Jakub Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2017
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] Soil epigeal fauna of beech and spruce forest stands had been monitored for 8 years (2007-2014) in 37 selected research area in the Moravian-Silesian Beskids. Collection of material carried out twice per year in spring and autumn aspects. Site characteristics of research localities were characterized by high variability while 4 vegetation altitudinal zones, 8 edaphic categories and 12 forest site types had been distinguished. Soil fauna was extracted by Tullgren devices. Within the monitoring, 11 target animal groups were engaged in: mites, springtails, larvae stages of ground beetles, symphylans, diplurans, proturans, centipedes and millipedes, larvae stages of rove beetles, adults of rove beetles, earthworms, larvae stages of click beetles (wireworms). Earthworm´s and wireworm´s cenosis were deterimined into species and genera, respectively. Remaing groups of soil fauna had been studied within larger systematic categories. Subsequently, abundance and dominance of the particular groups of soil epigeal fauna. The outputs had been compared each other and potential relations between particular animal groups to the specific site properties, vegetation altitudinal zones, edaphic categories and forest site types had been assessed thereby. Overall, 274 015 individuals were captured within the monitored soil animal groups. Several groups of soil cenosis were disvored specific relations to the site conditions. Additionally, 12 species of earthwomrs were distinguished while Dendrobaena octaedra seemed to be significantly dominant species representing 68,33 % of total earthworm´s species spectrum. Larvae stages of wireworms were determined into 5 genera. Representatives of Athous genera formed almost 86 % of the population of wireworms.Půdní epigeická fauna bukových a smrkových porostů byla sledována po dobu 8 let (2007-2014) na 37 vybraných výzkumných plochách v Moravskoslezských Beskydech. Odběr materiálu probíhal 2x ročně v jarním a podzimním aspektu. Stanovištní podmínky výzkumných ploch byly charakteristické poměrně vysokou variabilitou, přičemž byly rozlišeny 4 vegetační stupně, 8 edafických kategorií a 12 souborů lesních typů. Půdní fauna byla extrahována prostřednictvím tullgrenů. V rámci monitoringu bylo sledováno celkově 11 cílových skupin půdní fauny: roztoči, chvostoskoci, larvy střevlíkovitých, stonoženky, vidličnatky, hmyzenky, stonožky a mnohonožky, larvální stádia drabčíků, imaga drabčíků, žížaly a larvální stádia kovaříků (drátovci). Cenóza žížal a drátovců byla determinována do druhů, respektive rodů. Ostatní cílové skupiny půdní fauny byly pozorovány v rámci vyšších systematických jednotek. Byla stanovena abundance, případně dominance jednotlivých skupin půdní epigeické fauny. Výstupy byly porovnávány a následně byly odvozovány možné vazby jednotlivých živočišných skupin na půdní prostředí, lesní vegetační stupně a soubory lesních typů. Celkově bylo odchyceno 274 015 jedinců v rámci všech sledovaných skupin půdních živočichů. Pro určité skupiny půdní fauny byly zjištěny specifické vazby na stanovištní podmínky. Bylo monitorováno 12 druhů žížal, přičemž druh Dendrobaena octaedra se jevil jako výrazně dominantní a tvořil 68,33 % druhového spektra žížal. Larvální stádia drátovců byly determínovány do 5 rodů. Zástupci rodu Athous tvořili téměř 86 % populace drátovců.
Klíčová slova:
abundance; drátovci; edafická kategorie; lesní vegetační stupeň; Moravskoslezské Beskydy; půdní fauna; soubor lesních typů; tullgren; žížaly