Název:
Vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Autoři:
Fojtík, Roman Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2019
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Práce byla zhotovena za účelem zjištění, jaký má vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu na stanovištích s různým souborem lesních typů. Stanoviště byla zvolena na souborech lesních typů 3B, 3S, 4B, 5K a 5S. Na těchto stanovištích byla založena jedna výzkumná plocha, na které byly zalesněny dřeviny pro výzkum: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). K tomuto účelu bylo vysázeno 200 jedinců prostokořenné varianty a 200 jedinců krytokořenné varianty pro každou dřevinu. Když skončila vegetační doba započal v terénu sběr dat. Sběr dat se prováděl na 100 jedincích z každé varianty. Pro následné porovnání se zjišťovaly tyto parametry a znaky: výška nadzemní části, terminální přírust, délka přírustu větví, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, odklon osy kmínku, výška nasazení vícečetného kmínku, zbarvení asimilačního aparátu, zvlnění kmínku, vícečetný kmínek, tvar koruny, vícečetný vrchol, ztráty. Dále byla data statisticky vyhodnocena a porovnána. Ve výsledcích bylo zjištěno, že všechna stanoviště mají lepší vliv na odrůstání prostokořenné douglasky. To platí i pro krytokořenný buk, s vyjímkou SLT 3S. Stanoviště se SLT 3B, 3S a 4B byly vhodnější na odrůstání prostokořenného smrku, za to stanoviště se SLT 5K a 5S měly lepší vliv na odrůstání krytokořenného smrku.The work was made in order to find out what influence it has on the growth of bare-rooted and cover-rooted material in habitats with a different set of forest types. The habitats were selected on forest type sets 3B, 3S, 4B, 5K and 5S. One research area was established at these sites, where the trees were researched for research: Norway spruce (Picea abies (L.) Karsten), European beech (Fagus sylvatica L.) and Douglas fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). For this purpose, 200 individuals of bare-root varieties and 200 individuals of rooted varieties for each tree species were planted. When the growing season ended, data collection began in the field. Data collection was performed on 100 individuals from each variant. For the following comparison, the following parameters and features were ascertained: height of the aerial part, terminal flange, length of branch growth, root neck thickness, crown width, length of the assimilation apparatus, width of the assimilation apparatus, deflection of the stem axis, height of multiple stem deployment, color of the assimilation apparatus, ripple trunk, multiple trunk, crown shape, multiple peak, loss. Furthermore, the data were statistically evaluated and compared. This means that it could have an effect on the outgrowth of barefoot Douglas. This also applies to the rooted beech, except SLT 3S. The habitats with SLT 3B, 3S and 4B were better suited for the growth of bark-spruce, and on the site with SLT 5K and 5S there was a better influence on the growth of spruce.
Klíčová slova:
buk lesní (Fagus sylvatica L.); douglaska tisolistá; krytokořenný sadební materiál; prostokořenný sadební materiál; smrk ztepilý (Picea abies); soubor lesních typů