Název:
Srovnání bylinného patra spontánně vzniklých a uměle založených lesních porostů na bývalé zemědělské půdě v okolí Huslenek
Autoři:
Kretová, Hana Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2018
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Diplomová práce se zabývá fytocenózami v porostech lesních dřevin na bývalých zemědělských půdách v okolí obce Huslenky na Vsetínsku. Cílem práce je provést srovnání synuzie nedřevnatého podrostu náletové dřevinné vegetace a uměle založených porostů. Průzkum probíhal prostřednictvím fytocenologických snímků ve 4 lesních celcích, kde se nachází porosty o různém druhovém i prostorovém složení a o různém věku. Celkem bylo zhotoveno 83 snímků. Pro porovnání při elektronickém zpracování byl datový soubor rozšířen o data z bakalářské práce Kretová (2016), která se zabývá uměle zalesněnými smrkovými porosty ve stejném zájmovém území. Bylo tak tedy nakonec vyhodnoceno 107 snímků. Pro komplexnější posouzení rozdílů v bylinném patře bylo hodnoceno také půdní prostředí vybraných porostů. Botanické výstupy ukazují značný rozdíl v druhovém složení smrkových a samovolně rostlých porostech. Sukcesní porosty se i v poměrně mladém věku více blíží lesnímu prostředí a vyskytují se zde typicky lesní druhy ve větší míře, než je tomu u smrkových porostů. Hlavními výstupy pedologických dat jsou hodnoty pH, stupeň nasycení sorpčního komplexu a obsah uhlíku. Hodnota pH je znatelně vyšší v listnatých porostech než ve smrkových, rozdíl je patrný hlavně na horizontu Ah. Obsah uhlíku je výrazně vyšší v horizontu Ah. Mírně vyšší obsah uhlíku je ve smrkových porostech než v listnatých. Na hodnotách sorpčního komplexu lze opět vidět vliv smrkového porostu a obsah kyselých iontů, které se do půdy dostávají s opadem. U náletových porostů, které dosud nebyly zařazeny mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa byla provedena typologická diferenciace. Dále byl diskutován indikační potenciál bylinného patra a srovnávány zarůstané a smrkové porosty na základě nadstavbových jednotek geobiocenologického systému.This master thesis deals with phytocoenosis of forest stands situated on former agricultural lands near the village of Huslenky in the Vsetín region. The goal of this thesis is to compare synusia of non-woody brushwood seedling forest vegetation and artificially established stands. The research was conducted via phytocoenological analysis of four different forest units containing stands of different species with heterogenous spatial and age structure. A total of 83 phytocoenological releves were performed. The data set was extended for comparison during electronic processing by data collected in bachelor thesis by Kretová (2016), which deals with artificial afforestation of the same area of interest by spruce stands. A total of 107 phytocoenological releves were evaluated eventually. For a more comprehensive assessment of differences in the herb layers of selected stands, the soil environment was also evaluated. According to botanical outcomes there is a significant difference between species compositions of artificially established spruce stands and spontaneously growing native stands. Successional stands seem to resemble forest ecosystems and contain more of typical forest species than spruce stands even though they are quite young. The main outcomes of pedological research were pH values, degrees of saturation of sorption complex and carbon contents of evaluated soils. The pH values were significantly higher in broadleaved stands with the differences most obvious for an Ah soil horizon. The carbon contents are much higher in an Ah horizon and they are slightly higher for spruce stands than for broadleaved ones. When the values of sorption complex are taken into consideration it is possible to observe how spruce stands affect the soil by an increment of the content of acidic ions which is caused by their litter. A typological differentiation was carried out for seedling forest stands which have not yet been classified as a land intended to fulfill forest functions. In addition, the indicational potential of an herb layer was discussed as well as a comparison of native and artificial stands in regard to superstructure units of the geobiocenological system.
Klíčová slova:
bývalá zemědělská půda; fytocenologický snímek; pH; sorpční komplex; sukcese