Název:
Vliv tělesného rámce dojnic na porodní hmotnost telat českého strakatého skotu
Autoři:
Halvová, Lucie Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2019
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Cílem této práce bylo provést hodnocení vlivu tělesného rámce dojnic na porodní hmotnost telat českého strakatého skotu. V práci je shrnut chov dojeného skotu ve světě, produkce a spotřeba mléka ve světě a v EU, popis plemene český strakatý skot, lineární popis a reprodukce skotu. Pro tento účel bylo hodnoceno 123 kusů dojnic a 139 kusů telat. Měření probíhalo v průběhu jednoho kalendářního roku od prosince 2017 do listopadu 2018 (12 měsíců). Zjišťovány a následně zpracovány byly tyto parametry u dojnic: pomocí měrné hole byla zjišťována výška v kříži (cm), šířka zádě (cm), délka zádě (cm), hloubka středotrupí (cm); pomocí animeteru (pásové míry sloužící k odhadu hmotnosti skotu) byl zjišťován obvod těla (cm). U telat se dále zaznamenávalo pohlaví, výška v kříži (cm), šikmá délka těla (cm), porodní hmotnost (kg) a typ porodu (1, 2, 3). Lze konstatovat, že byl zjištěn vysoce průkazný vliv tělesného rámce na porodní hmotnost telat (p < 0,01). Výsledky ukazují, že telata od dojnic s největším tělesným rámcem (146 ≤ cm), resp. s tělesným rámcem nejmenším (≤ 135 cm) měla průměrně největší porodní hmotnosti (42,6 kg, resp. 42,8 kg) i výšku v kříži (79,2 cm, resp. 80,6 cm). Průkazný vliv na porodní hmotnost telat měla živá hmotnost matky (p < 0,05). Výsledky ukazují, že telata od dojnic s živou hmotností ≤ 649 kg, resp. s živou hmotností 951 ≤ kg měla průměrně největší porodní hmotnosti (43,8 kg, resp. 43,1 kg). Průkazný vliv na porodní hmotnost telat měla také četnost narozených telat (p < 0,05), kdy telata z dvojčat měla průměrnou porodní hmotnost 33,1 kg, zatímco telata z jednočetných porodů 42,4 kg. Statisticky neprůkazné byly vliv pohlaví telat a vliv pořadí laktace na porodní hmotnost telat (NS).The aim of this work was to analyze the influence of the body frame of dairy Czech fleckvieh cattle on the birth weight of calves. It contains breeding of dairy cattle in the world, production and consumption of milk in the world and in the European Union, description of the breed Czech fleckvieh, linear description and reproduction of cattle. For this purpose were measured and weighted 123 dairy cows and 139 calves. The measurement took place during one calendar year from December 2017 to November 2018 (12 months). These parameters were measured in dairy cows: by using a measuring stick was measured hight at cross (in cm), hip widht (in cm), rump lenght (in cm), body depth (in cm); by using an animeter (tape measure for watching the weight increase in cattle) was measured the body circumference (in cm). In calves were recorded birth weight (in kg), hight at cross (in cm), oblique lenght of the body (in cm), the sex and type of the cattle births (1, 2, 3). It can be stated that a very prominent effect of the body frame of dairy cows on the birth weight of calves was found (p < 0,01). The results show that calves from dairy cows with the largest body frame (146 ≤ cm), respectively with the smallest body frame (≤ 135 cm) had the greatest average birth weight (42.6 kg, respectively 42.8 kg,) and the greatest height in the cross (79.2 cm, respectively 80.6 cm). The significant effect on the birth weight of calves had body weight of dairy cows (p < 0,05). The results show that calves from dairy cows with a weight ≤ 649 kg, respectively with a weight of 951 ≤ kg had an greatest average birth weight (43.8 kg, respectively 43.1 kg). Also there was a significant effect of multiple births on the birth weight of calves, where twin calves had an average birth weight 33.1 kg, while calves from single births had an average birth weight 42.4 kg. The influence of the sex of calves and the influence of the order of lactation on the birth weight of calves were statistically inconclusive.
Klíčová slova:
dojnice; lineární popis; porod; porodní hmotnost; tele; tělesný rámec; výška v kříži; český strakatý skot