Název:
Stanovení míry ošetřovatelské zátěže a optimálního počtu ošetřovatelského personálu na vybraných standardních odděleních nemocniční lůžkové péče
Překlad názvu:
Determining the level of nursing workload and the optimal number of nursing staff in selected standard hospital bed care departments
Autoři:
STACHOVÁ, Klára Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2018
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Současný stav: Vzdělaná a kvalifikovaná sestra může plně vykonávat svoji práci, poskytnout a uspokojit klientovi bio-psycho-socio-spirituální potřeby, pouze v případě, pokud jsou pro ni vytvořeny optimální pracovní podmínky, tedy zajištěn optimální počet ošetřovatelského personálu. Cílem studie bylo určit optimální počet ošetřovatelského personálu na Chirurgickém oddělení vybrané nemocnice kraje Vysočina, a to prostřednictvím standardizované metodiky Pochylé a Pochylého (1999 a 2008). Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizován kvalitativně kvantitativní metodou. První fáze výzkumu probíhala technikou hloubkových rozhovorů se sestrami Chirurgického oddělení standardního typu vybrané nemocnice kraje Vysočina. V druhé fázi výzkumu bylo vybráno 26 speciálních ošetřovatelských výkonů, které byly rozděleny do čtyř tematických oblastí. Celkem bylo provedeno 520 náměrů a byly stanoveny průměrné doby pro speciální ošetřovatelské výkony. V třetí fázi výzkumného šetření byly stanoveny průměrné hodnoty ošetřovatelské péče na jednoho pacienta hospitalizovaného na chirurgickém oddělení za 12 hodin. Denní snímky výkonů byly prováděny během 14 dnů (pondělí-neděle). V poslední fázi výzkumu byly stanoveny optimální počty ošetřovatelského personálu na vybraném Chirurgickém oddělení a jejich kvalifikační zastoupení. Výsledky: Provedením a zpracováním výzkumného šetření byla zodpovězena výzkumná otázka i všechny tři hypotézy. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že existují statisticky významné rozdíly v průměrné hodnotě základní i speciální ošetřovatelské péče. V první týdnu měření bylo na oddělení průměrně hospitalizováno 21 pacientů. Průměrná celková doba ošetřovatelské péče u tohoto počtu pacientů za 12 hodin činila 3585 minut, z toho bylo 1027 minut na základní ošetřovatelskou péči a 1718 minut na speciální ošetřovatelské výkony. V druhém týdnu měření bylo na oddělení průměrně hospitalizováno 24 pacientů. Průměrná celková doba ošetřovatelské péče u tohoto počtu pacientů za 12 hodin činila 3647 minut, z toho 1036 minut na základní ošetřovatelskou péči a 1675 minut na speciální ošetřovatelské výkony. Statistiky významné rozdíly potvrdily i v průměrných dobách speciálních ošetřovatelských výkonů. Nejdelší průměrná doba byla naměřena u výkonů příjem, propuštění, přeložení pacienta, úmrtí 14,31 min. a nejkratší u výkonu aplikace léku do tělních dutin 0,5 min. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že na námi zvoleném pracovišti je počet pracovníků na 12 hodinovou směnu optimální. Doporučený počet pracovníku na denní směnu je 5, skutečný 5,4. Závěry a využití pro praxi: Výstupem této práce je doporučení pro management ošetřovatelské péče týkající se problematiky získávání a udržení optimálního počtu ošetřovatelského personálu. Current situation: Educated and qualified nurse can fully do her job, give a patient bio-psycho-social-spiritual needs and satisfy them. This can happen only if optimal conditions are given to her, which means the optimal number of nursing staff. The aim of the study was to set the optimal number of nursing staff at surgical department in the Hospital of the Vysočina region, which was chosen. A standardized methodology of Pochylá and Pochylý (1999 and 2008) was used. Methodology and the research complex: Quantitative-qualitative method was used in the research. Detailed interviews were used in the first part of the study while talking to nurses of the surgical department of the Hospital of the Vysočina region. In phase two, 26 special nursing procedures were selected and divided into four thematic parts. 520 measurements were made in total, average time of making each special nursing procedure was set. In phase three, average values of nursing one patient in 12 hours at surgical department were set. Daily shots of the procedures were being taken for 14 days (Monday-Sunday). Optimal numbers of nursing staff and their qualified substitution in the Hospital of the Vysočina region were set in the last stage of the research. Results: The research question and three hypotheses were answered by performing and processing the research. The result is that there are statistically major differences in average value of basic and special nursing. 21 patients in average were treated in the hospital in the first week of research. The average nursing time for this number of patients in 12 hours was 3585 minutes 1027 minutes of basic nursing care and 1718 minutes of special nursing procedures. In the second week of research, 24 patients were treated at the department in average. The average nursing time for this number of patients was 3647 minutes in 12 hours 1036 minutes of basic nursing care and 1675 minutes of special nursing procedures. Statistically major differences were confirmed even during special nursing procedures. The longest average time was measured while incoming of patients, transferring, discharging (14,31 minutes) and the shortest average time was measure while applicating medicine into body cavities (0,5 minutes). Based on the research we can say that the number of staff at selected department is for a 12-hour shift optimal. Recommended number of full-time employees is 5, the real number is 5,4. Conclusion and recommendation: The output of this thesis is recommendation for management of nursing care regarding the issue of getting and maintaining the optimal number of nursing staff.
Klíčová slova:
Chirurgie; kvantifikace ošetřovatelské péče; ošetřovatelská zátěž; ošetřovatelský personál; sestra; nurse; nursing staff; nursing strain; quantification of nursing care; Surgery Citace: STACHOVÁ, Klára. Stanovení míry ošetřovatelské zátěže a optimálního počtu ošetřovatelského personálu na vybraných standardních odděleních nemocniční lůžkové péče. České Budějovice, 2018. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/54797
host ::
