Original title:
Apologie mistra úniků
Translated title:
The Escapologist Case
Authors:
Zupanc Lotker, Sodja ; HAVELKA, Jiří (advisor) ; JIŘIČKA, Lukáš (referee) Document type: Doctoral theses
Year:
2017
Language:
cze Publisher:
Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta. Knihovna Abstract:
[cze][eng] ZUPANC LOTKER, Sodja. Apologie mistra úniků: Proměny metod současného divadla směřující k prostorové dramaturgii. Diplomová práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2017, 226 stránek.
Divadelní praxe prošla od poloviny minulého století radikálními změnami: 1) vyprávění se decentralizovalo a fragmentovalo, 2) představení vznikají v nedivadelních prostorech, 3) v představeních se využívají autentické materiály, a 4) probíhá snaha mentálně či fyzicky zaktivovat a zapojit diváka do akce.
Hlavním předmětem mé práce je inscenace Apologie mistra úniků (Apology of the Escapologist) maďarského divadelního souboru Krétakör z roku 2009, jež poslouží jako příklad metod, jež využívá prostorová dramaturgie. Představení Apologie mistra úniků provedlo diváky osmi různými prostory, jež měly původně různé funkce (ulice, garáže, industriální prostor, nemocnice, domov důchodců, bazén, kanceláře, náměstí), ale žádné z nich nebylo zamýšleno pro divadelní produkci. Celá akce proběhla v několika vlnách během osmi týdnů od 8. března do 1. května, 2009 v městské části 9 v Budapešti. Představení mělo pět částí, z nichž každá obsahovala části další. Proběhlo na osmi různých místech během osmi týdnů a každá část byla divákům předvedena na jiném místě a v jiný den. Představení bylo koncipováno tak, aby divákům poskytlo různé specifické zážitky. Diváci si z uvedených fragmentů museli sami složit příběh a zároveň byli nuceni fyzicky následovat příběh-akci. Představení věnovali nejen svoji pozornost a energii, ale také čas, který přesahoval jeden večer obvyklého představení. Diváci měli možnost vstupovat do prostoru inscenace.
V této práci popisuji současné divadlo jako sdílený prostor, do kterého vstupují diváci. Současná dramaturgie se díky prostorové dramaturgii stává „demokratickým“ systémem bez striktní hierarchie a centra a vytváří možnost nových vztahů mezi divadelními elementy, kde jsou diváci dalším důležitým dramaturgickým prvkem inscenace. Prostorová dramaturgie dále používá autentický materiál (prostor, komunity, diváky) a utváří nové vztahy mezi realitou a fikcí.
Inscenace Apologie mistra úniků má silný politický aspekt motivovaný současnou politikou v Maďarsku, a proto se budu věnovat jak politické situaci v Maďarsku, tak i politickým aspektům prostorové dramaturgie. Budu popisovat vytváření pozic a vytváření vztahů vztahování jako hlavní strategie prostorové dramaturgie, které mají silný politický nádech.ZUPANC LOTKER, Sodja. The Escapologist Case: Transformations of Practice Towards Spatial Dramaturgy in Contemporary Theatre, PhD dissertation, Theatre Faculty of the Prague Academy of the Performing Arts, Prague 2017, 226 pages.
This thesis aims to define a contemporary theatre practice, a new practice in dramaturgy influenced by some radical changes in theater since the 1980’s, I call this new practice ‘spatial dramaturgy,’ it includes: 1) a decentralization and fragmentation of narrative; 2) performing in found spaces; 3) using authentic material for creation of performance (space, community or events); and 4) physical and mental activation of audiences.
My primary case study for spatial dramaturgy is Apology of the Escapologist performance by Hungarian Krétakör company from 2009, a performance that also marked a change in theatre making practice for this company. Apology of the Escapologist took audiences through eight separate spaces, with a variety of functions (a garage, hospital, offices, public square etc.), originally none of them built for theatre, in a series of events that took place in Budapest District 9 over the course of eight weeks from March 8th to May 1st, 2009. The Apology of the Escapologist performance had five parts consisting of eight scenes. The performance took place over the course of nine weeks in eight locations; each scene took place in a different location on a different day. The audience had to make sense of the fragmented story, had to choose how to follow the story physically - where and when to go, and had to dedicate a lot of time to do this. The audience also physically entered into the playing spaces.
This thesis follows the project and proposes that contemporary theatre is a ‘shared space’ entered by audiences, that contemporary dramaturgy is becoming de-hierarchized and decentralized and is proposing forms of relating in-between the dramaturgical elements of the performance, and that by using authentic material (people, spaces, events), through this ‘spatial dramaturgy’ theatre is proposing new ways to perceive relationships between reality and fiction.
This thesis also describes the political motivation behind the change in Krétakör’s work and focus. It provides background information about the situation in politics in Hungary at the time of the making of the Apology of the Escapologist that caused Árpád Schilling change the way he makes theatre. But it also looks at these new strategies of ‘spatial dramaturgy,’ that include: points of view, positioning and relating - as strategies that politicize the act and experience of theatre.
Keywords:
divadelní inscenace; dramaturgie; prostorová dramaturgie; rhizomatická dramaturgie; Schilling, Árpád 1974-
Institution: Academy of Performing Arts in Prague
(web)
Document availability information: Available to registered users in the Digital Repository of Academy of Performing Arts. Original record: http://hdl.handle.net/10318/10151
guest ::
