Název:
Pařížská dohoda: hlavní producenti emisí z pohledu dvouúrovňové hry
Překlad názvu:
The Paris Agreement: major emitters from the two-level game perspective
Autoři:
Janoušková, Johana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2018
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] In December 2015, the COP 21 adopted the Paris Agreement, which aims to address the global problem of climate change. The global climate change regime has virtually oscillated between the top-down multilaterally decided formulaic arrangements and the bottom-up nationally-determined approach. The Agreement partially prevailed over the longstanding preference for bottom-up deals and was initially ratified by the "Big Four" of world's emitters: the United States, the European Union, China and India. The purpose of this thesis was therefore twofold: (1) to determine the extent to which the Paris Agreement has adopted elements that were top-down in nature, and (2) conclude whether the regime's strengthening can be explained based on the two posed hypotheses. The former was addressed by proposing a coding scheme that applied a set of indicators obtained through academic literature review. The latter was guided by the two-level game theory authored by Robert D. Putnam. The first hypothesis anticipated an overlap of negotiation positions of the largest emitters concerning the top-down elements eventually adopted in the Paris Agreement. The second hypothesis assumed these negotiation positions were compatible with the respective domestic preferences related to climate policies and cooperation. Identified Level I...V prosinci 2015 přijala klimatická konference Pařížskou dohodu, jejímž cílem je řešit celosvětový problém změny klimatu. Režim klimatické změny se dosud pohyboval mezi multilaterálně vyjednanými cíli (top-down) a přístupem vycházejícím z národních kapacit (bottom-up). Dohoda znamená částečný odklon od dlouhodobé bottom-up preference a byla původně ratifikována "velkou čtyřkou" světových producentů emisí: Spojenými státy, Evropskou unií, Čínou a Indií. Práce si proto kladla za cíl dvě zjištění: (1) určit, do jaké míry Pařížská dohoda přejala top-down prvky a (2) zjistit, zda je posílení režimu možné zdůvodnit na základě dvou předložených hypotéz. První cíl byl adresován navrženým kódovacím schématem, které umožnilo aplikaci souboru indikátorů získaných z přehledu odborné literatury. Rozklíčování druhého zaměření práce bylo dosaženo díky teorii dvouúrovňové hry od Roberta D. Putnama. První hypotéza předpokládala překryv vyjednávacích pozic největších producentů emisí ohledně top-down prvků přijatých Pařížskou dohodou. Podle druhé hypotézy měly být vyjednávací pozice kompatibilní s domácími preferencemi v kontextu klimatických politik a spolupráce. Až na případ Spojených států se identifikované státní pozice na první úrovni a domácí preference na úrovni druhé překrývaly ve všech ostatních případech. Pařížská...