Název: Vnitrodruhový hnízdní parazitismus: případová studie poláka velkého a vlaštovky obecné
Překlad názvu: Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow
Autoři: Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent) ; Guillemain, Matthieu (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2017
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
Presented thesis is mainly concerned with the conspecific brood parasitism (CBP) in birds. CBP is an alternative reproductive strategy when a parasitic female lay egg or eggs to other (host) female's nest of the same species. Then the parasitic female leaves the host's nest and does not provide any energetic investment in a subsequent parental care. Distinguish parasitic eggs or young is problematic because there are no obvious morphological differences. Thus, the use of molecular method is crucial for proper determination of CBP. CBP can be used as 'a best-of-bad-job' when female does not have her own nest or lost her nest for example through predation. Other option is that female can increase her fecundity ('fecundity enhancement' hypothesis) when she lay parasitic egg/eggs and care about her own clutch afterward. Two different model species were studied. The first one was a precocial diving duck - the common pochard (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Protein fingerprinting was used for detection of CBP and for distinguishing between eggs of individual females. It was found that the rate of CBP was relatively high in this species (91%, 72%; Chapter 1, 4). Further results indicated that the host clutch size decreased with the number of parasitic eggs in the clutch. The study of individual... Tato disertační práce se zabývá vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u ptáků (VHP). VHP je alternativní reprodukční strategie, kdy parazitická samice klade vejce do hnízda cizí hostitelské samice stejného druhu. Parazitická samice následně hnízdo hostitele opouští a ušetří tak energii, kterou by jinak musela investovat do rodičovské péče. Jelikož mezi parazitickým a hostitelským vejcem či mládětem není znatelný morfologický rozdíl, je problematické VHP rozpoznat. Proto je pro jeho určení vhodné použít molekulární metodiku. VHP může být použit jako "a best-of-bad-job" strategie, kdy samice nemá vlastní hnízdo a vejce snáší pouze paraziticky, nebo o hnízdo přišla např. kvůli predaci. Další možnost je, že samice mohou zvýšit svoji fekunditu ("fecundity enhancement"). V tomto případe samice často klade parazitická vejce a později zakládá vlastní snůšku. V rámci této disertační práce byly studovány dva modelové druhy. Prvním druhem byla prekociální potápivá kachna - polák velký (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Parazitická vejce byla určena pomocí proteinového fingerprintingu a díky této metodě bylo také možné rozlišit vejce jednotlivých samic. Míra VHP byla u poláka velkého relativně vysoká (91 %, 72 %; Kapitola 1, 4). Velikost snůšky hostitelské samice byla negativně ovlivněna počtem cizích...
Klíčová slova: alternativní reprodukční strategie; hnízdní parazitismus; molekulární metody; polák velký; vlaštovka obecná; alterantive reproductive strategy; barn swallow; brood parasitism; common pochard; molecular methods

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/86433

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-357715


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce