Název: Kolektivní bydlení v 2. polovině 20. století. K realizovaným kolektivním domům v Československu
Překlad názvu: Collective Housing after Second World War. To the Collective Houses Built in Czechoslovakia
Autoři: Kužvartová, Lenka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Guzik, Hubert (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2012
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Diplomová práce se soustavně věnuje fenoménu kolektivního bydlení, který se zrodil na konci 20. let v Sovětském svazu, západní Evropě i Československu. Pozornost se v práci soustředí hlavně na české prostředí, kde byla koncipována specifická podoba kolektivního domu, především díky teoretikovi Karlu Teigemu. České architektonické prostředí 20. a 30. let, postupné etablování funkcionalismu a jeho "přísné" vědecké podoby, jenž bylo podmínkou pro koncipování kolektivního domu a jeho prosazování, je rozebráno v první kapitole. Další kapitoly stručně shrnují dění v Sovětském svazu a Švédsku, které inspirovalo architekty, zabývající se kolektivním bydlením. Následující oddíly popisují okolnosti vzniku a program realizovaných Koldomů, zlínského a litvínovského, realizovaných v poválečné době. Celou práci uzavírá další pokračování myšlenky kolektivního bydlení v 60. letech a interpretace celého fenoménu skrze díla společenských vědců, především Pierra Bourdieho a Davida Harveyho. This thesis focuses systematically on the phenomenon of collective housing which emerged in the late 1920s in the USSR, western Europe and also in Czechoslovakia. It concentrates mainly on Czechoslovak architectonic scene with a specific variant of ideas about collective housing, adopted largely due to an influential Czech theoretist Karel Teige. In the first chapter, the architectonic millieu of 1920s and 1930s is introduced; in this period, theprogram of "scientific" functionalism which is crucial for the rise of the concept of collective house, was formulated,. The following chapters summarize collective housing efforts in the USSR and Sweden as an influential sources for Czechoslovak architects. The next sections are dedicated to two collective houses built in Czechslovakia after WWII: one in Zlín and another in Litvínov. The whole text is concluded by a brief summary of how the idea of collective houses developed further in 1960s and by an interpretation of the phenomenon through the work of Pierre Bourdieu and David Harvey.
Klíčová slova: kolektivní bydlení - kolektivní dům - Karel Teige - Koldům; collective housing - collective house - communal experiments - Karel Teige

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/46101

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-310386


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce