Název: Vývoj složitosti souvětí v anglicky psané akademické próze (1904-2005): syntaktická studie
Překlad názvu: The development of sentence complexity in academic written English (1904-2005): a syntactic study
Autoři: Malá, Marcela ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Ježková, Šárka (oponent) ; Klégr, Aleš (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2009
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
This study focuses on concrete evidence of changes in the syntactic structure of sentences and sentence complexity over a period of about a century. It analyses academic texts from the fields of psychology and economics. The analysis is based on explicitly expressed primary (finite) and secondary (non-finite) predications which are categorised as main clauses and finite and non-finite subordinate clauses. According to the syntactic functions of subordinate clauses in sentences four syntactic categories are considered: 1) clauses substituting for a noun phrase slot, 2) clauses substituting for an adverbial element slot, 3) clauses contributing to the complexity of noun phrases in the form of premodification or postmodification and 4) comment clauses. The findings indicate that current academic prose is less complex and more impersonal than a hundred years ago and shows a tendency towards a non-finite mode of expression. Finite clauses substituting for clause elements normally expressed by noun phrases are the only syntactic function of finite clauses in which the percentage of clauses in the modern texts increased. Non-finite clauses are used not only instead of hypotactically but also paratactically linked clauses and contribute to the structural compactness of an English sentence. The study lists the most... Tato studie se zaměřuje na konkrétní projevy změn v syntaktické struktuře souvětí a složitosti souvětí v průběhu 100 let. Studie analyzuje akademické texty z oborů psychologie a ekonomie. Anylýza je založena na explicitně vyjádřené primární (finitní) a sekundární (nefinitní) predikaci, která je kategorizována jako hlavní věty a finitní/nefinitní vedlejší věty. Podle syntaktických funkcí vedlejších vět v souvětích jsou rozlišeny 4 syntaktické skupiny. 1) Věty zastávající funkci syntaktického substantiva. 2) Věty mající funkci příslovečného určení. 3) Věty plnící funkci substantivní modifikace a 4) Komentující věty. Výsledky naznačují, že současné akademické texty jsou méně komplexní a méně osobní než před 100 lety a ukazují tendenci k nefinitnímu vyjadřování. Finitní věty ve funkci syntaktického substantiva jsou jedinou funkcí finitních vět, ve které procentuelní poměr v moderních textech vzrostl. Nefinitní věty jsou použity místo hypotakticky i paratakticky připojených vět a přispívají ke kompaktnosti souvětí. Studie uvádí nejčastější typy finitních a nefinitních vět, které se vyskytly v analyzovaných korpusech a srovnává výsledky výzkumu s jinými studiemi.

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/23710

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-278486


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce