Original title:
Kontrola užitkovosti plemena charolais v ekologickém zemědělství
Translated title:
Performance recording in Charollais herd in organic farming
Authors:
Rechnerová, Martina ; Toušová, Renata (advisor) ; Jan, Jan (referee) Document type: Master’s theses
Year:
2016
Language:
cze Publisher:
Česká zemědělská univerzita v Praze Abstract:
[cze][eng] Cílem práce bylo zhodnocení růstových schopností telat od narození do 365 dnů a reprodukčních vlastností matek ve vybraném souboru zvířat plemena charolais. Data byla získána z výsledků kontroly užitkovosti vybrané farmy (UFARMA spol. s. r. o.) z let 2009 až 2014. Tato farma od roku 2007 hospodaří v systému ekologického zemědělství. Celkem bylo hodnoceno 806 telat. Zvoleno bylo několik faktorů (pohlaví telat, životnost, četnost vrhu, pořadí otelení matek, průběh porodu, způsob plemenitby, rok narození telat a měsíc narození telat), které měly prokázat vliv na růstové schopnosti telat. V závislosti na těchto faktorech byla stanovena následující hypotéza: Průběh a pořadí porodu má vliv na růstové schopnosti telat. Z reprodukčních vlastností bylo vybráno mezidobí, u kterého byl pozorován vliv roku a způsob plemenitby.
Pro zpracování výsledků byl použit statistický program SAS 9.3, procedury MEANS, UNIVARIATE, REG, CORR, STEPWISE a MIXED.
Z výsledků statistického vyhodnocení bylo možné potvrdit, že průběh porodu ovlivňuje hmotnost při narození na hladině významnosti P < 0,001. Zajímavý byl i malý vliv na přírůstek do 120 dnů (P < 0,05), hmotnost ve 210 dnech (P < 0,05) a přírůstek do 210 dnů (P < 0,05). Stejně tak při sledování vlivu pořadí otelení na růstové schopnosti telat lze konstatovat, že pořadí otelení matky má výrazný vliv pouze na hmotnost telat při narození (P <0,001). Porodní hmotnost se výrazně lišila ve všech uvedených pořadí otelení (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a vyšší) na hladině významnosti P < 0,05. Nejmenší průměrnou porodní hmotnost měla telata u prvotelek (43,03 kg). Naopak největší průměrná hmotnost při narození byla sledována u matek při čtvrtém (45, 68 kg), osmém a vyšším otelení (45,69 kg). Z výsledků je patrný i vliv pohlavního dimorfismu na vývoj všech růstových schopností telat (hmotnosti a přírůstky od porodu do 365 dnů) ve prospěch býků na hladině významnosti P < 0,001. Vliv roku byl prokázán téměř na všechny růstové schopnosti telat (hmotnosti a přírůstky od narození do 365 dnů věku) na hladině významnosti (P < 0,001).
Další pozorování ukázalo, že rok 2009 neměl žádný vliv na hmotnost ve 120 dnech a přírůstek do 120 dnů. Na hmotnost ve 365 dnech neměly vliv roky 2012 a 2013. Stejně tak na přírůstek do 365 dnů. V roce 2014 byly dosaženy v průměru nejvyšší, statisticky průkazné, hodnoty ve všech sledovaných parametrech. Dále byl prokázán vliv měsíce narození na hmotnost ve 210 dnech, přírůstek do 210 dnů, přírůstek do 365 dnů a hmotnost ve 365 dnech (P < 0,05). V dalším průběhu sledování byly statisticky významné rozdíly v závislosti na měsíci narození pozorovány jen u přírůstku do 210 dnů a u hmotnosti ve 365 dnech
(P < 0,05). Nejvyšší hmotnost ve 365 dnech měla telata narozená v březnu a nejnižší byla pozorována u telat narozených v dubnu. Způsob plemenitby (zapuštění) má vliv především na přírůstek od narození (P < 0,01), hmotnost ve 210 dnech (P < 0,01) a přírůstek do 210 dnů (P < 0,05). Méně už na hmotnost ve 120 dnech a přírůstek do 120 dnů (P < 0,05). Až na hmotnost při narození byly hodnoty růstových ukazatelů vyšší u přirozené plemenitby. Z analýzy výsledků byl prokázán i vliv multiparity na růstové schopnosti telat. Četnost vrhu ovlivňovala především hmotnost při narození, ve 120 dnech, ve 210 dnech a přírůstek do 120 a 210 dnů na hladině významnosti P < 0,01. Byl pozorován i statisticky méně významný vliv četnosti vrhu na přírůstek od narození a hmotnost ve 365 dnech (P < 0,05). Všechny hodnoty růstových ukazatelů byly vyšší u jedináčků.
Na mezidobí měly vybrané faktory (rok narození telete a způsob zapuštění matky) statisticky významný vliv (P < 0,001). Délka mezidobí se lišila ve všech sledovaných letech (2009/2014) na hladině významnosti P < 0,01. Průměrně nejvíce dnů mělo mezidobí v roce 2012 (379,60) a nejméně v roce 2009 (282,50). Na délku mezidobí byl prokázán i vliv způsobu plemenitby na hladině významnosti P < 0,01. Pouze v roce 2009 a u inseminovaných krav průměrná délka mezidobí nesplňovala požadavky dané chovným cílem plemene charolais.
The goal of the thesis was an evaluation of the growth rate of calfs since their birth up until to the 365th day of their life, and reproductive performance in a selected group of the Charolais cattle. Data was gathered from the results of a utility-control carried out by a selected farm (UFARM spol. s.r.o.) from 2009 to 2014. This farm has been operating in an ecological system since 2007. A total of 806 calves has been evaluated. Several factors were selected (sex, lifespan, breed frequency, order of fertilizations, development of delivery, breeding technique, year and month of birth of the calves) that were supposed to prove the influence on the calves' growth rate. From the reproductive factors the meantime, during which was the year's development observed and breeding technique were selected.
Statistical programme SAS 9.3, procedures MEANS, UNIVARIATE, REG, CORR, STEPWISE and MIXED were used to obtain results.
From the results of statistical evaluation, it was possible to prove, that delivery development is affected by weight on the level of significance P < 0,001. The insignificant influence on the growth until the age of 120 days (P < 0,05), weight in 210 days (P < 0,05) and growth until the age of 210 days (P < 0,05) was interesting as well. After observing the influence of the fertilization order on the calf's growth developement, it is fair to state that the order of fertilization has a strong influence only on the calf's weight during delivery (P < 0,001). Birth weight varied strongly in all of the listed fertilization orders (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 and higher) on the level of significance. Calfs born to a heifers weighed the least on average (43, 03 kg). On the contrary, the highest average weight of a newborn calves was observed by mothers that gave fourth (45, 68 kg), eighth and higher fertilization (45,69 kg).
The influence of sexual dimorphism on the development of all growth factors of calves is apparent from the results (weight and growth since birth to the 365th day of life) and benefits the males (bulls) with the level of sigficance P < 0,001. One year's influece has been proven on almost all of the calves' growth factors (weight and growth since birth to the age of 365 days) on the significance level P < 0,001. Further observation showed that year 2009 had no influence on weight in 120 days and growth up until 120 days. Years 2012 and 2013 had no influence on calves' weight at 365 days, as well as on growth at 365 days.
In 2014, on average highest, statistically proven values in all the monitored parameters. Furthermore, influence of the month, in which the calf was born, has been proven to have influence on weight at 210 days, growth at 210 days, growth (up to day 365) and weight at 365 days (P < 0,05). During further observation, statistically relevant differences depending on the month of birth have been recorded only in growth up to 210 days and in weight on day 365 (P < 0,05). The heaviest calves at the age of 365 were those born in March and, on the other hand, those born in April weighed the least. The chosen breeding technique influeced particularly the growth since birth (P < 0,01), weight at 210 days (P < 0,01) and growth until 210 days (P < 0,05). Less influenced is the weight at 120 days and growth up to 120 days of age. Except for the birth weight, the values of growth coefficients were higher in natural breeding. Analysis of results proved multiparity to be influetial on the calves' growth rate. Litter size influenced foremost the birth weight, weight at 120 and 210 days, and growth up to 120 days of age and 210 days of age on the significance level P < 0,01. A statistically less significant influence of the (litter size / breeding frequency) on the growth since birth and weight at 365 days was observed. All of the growth coefficients were higher in one offspring
(only child/calf).
The selected factors (calf's year of birth and fertilization method) had a statistically significant influence on the postpartum anestrus (P < 0,001). The duration of postpartum interval varied in all monitored years (2009/2014) on the significance level P < 0,01.
On average, the highest number of days had the postpartum interval in 2012 (379,60) and the least number of days had the 2009 postpartum interval (282,50). postpartum inverval duration is proven to be influenced by the breeding technique on the significance level P < 0,01.
Only in 2009 and in inseminated cows did the average length of the postpartum interval not meet the requirements set by breeding objective of the charoalais cattle.
Keywords:
ekologické zemědělství; krmení; masný skot; růst; telata; výživa