Název: Radiační zátěž osob pracujících v riziku ionozujícího záření ve Fakultní nemocnici Plzeň
Překlad názvu: Radiation exposure of persons working in the risk of ioniing radiation in the University Hospital in Pilsen
Autoři: ULČOVÁ, Radka
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2014
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Diplomová práce na téma "Radiační zátěž osob pracujících v riziku ionizujícího záření ve Fakultní nemocnici Plzeň" je rozdělena na dvě části. První se zabývá analýzou osobních efektivních dávek pracovníků v období let 2009-2013, druhá měřením sekundárního záření vznikajícího po aktivaci kolimačních systémů lineárních urychlovačů. Úvodní část teoretické práce je věnována historii radiologie. V další části práce jsou shrnuty informace o zdrojích ionizujícího záření, jeho charakteristice, vlastnostech, způsobech interakce s prostředím a biologických účincích na organismus. V části práce věnované radiační ochraně je uvedena základní legislativa vztahující se k danému tématu. Radiační ochrana pracovníků se zdroji ionizujícího záření v České republice vychází zejména ze zákona 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a vyhlášky Státního ústavu pro jadernou bezpečnost 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Dále jsou zde uvedeny dávkové limity a základní informace o osobní dozimetrii,na konci teoretické části jsou podány informace o možnostech ochrany pracovníků a poskytované zdravotní péči. Ke zpracování práce byly využity literárních zdroje, internetové odkazy, platné právní předpisy a údaje z databáze Státního ústavu pro jadernou bezpečnost týkající se dat záznamů osobních dozimetrů v uvedeném období. V práci byly stanoveny dva cíle, prvním bylo porovnat radiační zátěž ve Fakultní nemocnici Plzeň. Analýza se týkala celkem 579 osob, po uspořádání do přehledných tabulek a rozdělení pracovníků do skupin podle druhu vykonávaných výkonů a profese bylo provedeno srovnání indikátorů střední hodnoty, potvrzující hypotézu o větší radiační zátěži pracovníků provádějících intervenční výkony. Pro porovnání vývoje dávek byl následně proveden dvojvýběrový t-test hodnot z let 2009 a 2013, který prokázal účinnost prováděných radiačních opatření ve Fakultní nemocnici a pokles obdržených dávek záření zaměstnanců za uvedené období. Druhým cílem bylo prokázat nebo vyvrátit hypotézu o tom, že vznikající sekundární záření kolimačních systémů je sice měřitelné, ale jeho hodnoty nejsou dostačující na to, aby byly detekovány osobními dozimetry. Za účelem naplnění tohoto cíle bylo provedeno měření na Onkologicko-radiologické klinice FN Plzeň. První měření bylo zaměřeno na zjištění závislosti dávky na čase při různých energiích, druhé porovnávalo závislost dávky na vzdálenosti od roviny kolimátoru a poslední sledovalo počet expozic do nasycení destiček kolimátoru,kdy se nebude dávka zvyšovat. Všechny získané výsledky byly uspořádány do přehledných tabulek a graficky zobrazeny. Výsledkem výzkumu bylo potvrzení hypotézy. Vznikající sekundární záření je při použití vysokoenergetických přístrojů těsně pod hranicí možností osobních dozimetrů záření detekovat. Na základě výsledků šetření vyplynulo doporučení častého střídání obsluhy přístrojů. The diploma thesis on "Radiation exposure of persons working at risk of ionising radiation at the Pilsen University Hospital" is divided into two parts. The first analyses personal effective doses of the employees of the Pilsen University Hospital in 20092013, and the second focuses on measurements of secondary radiation created after the activation of collimator systems of linear accelerators. The introduction of the theoretical part discusses the history of radiology, followed by a summary of information on the sources of ionising radiation, its characteristics, properties, methods of interaction with the environment and biological effects on organisms. The chapter on radiation protection focuses on basic legislative regulations relevant to the topic. In the Czech Republic, radiation protection of people working with sources of ionising radiation is mostly based on Act No. 18/1997 Coll., on peaceful uses of nuclear energy, and Regulation of the State Office for Nuclear Safety No. 307/2002 Coll., on radiation protection. The thesis also lists dose limits and basic information about personal dosimetry, and the theoretical section is concluded with information on the methods of protecting personnel and on provided healthcare. The thesis uses as its sources primary literature, internet links, current legislation and data from the database of the State Office for Nuclear Safety on records from personal dosimeters in the analysed period. The thesis had two objectives. The first was to compare levels of exposure at the Pilsen University Hospital. The analysis involved 579 persons in total; after arranging the data into tables and dividing employees into groups by the type of tasks they perform and their job, it was possible to compare median value indicators, confirming the hypothesis that persons carrying out intervention tasks are exposed to more ionising radiation. In order to compare the development of doses over time, a double-selection t-test was performed on data from 2009 and 2013, confirming the effectiveness of anti-radiation measures adopted at the University Hospital and a reduction in the exposure of employees in this period. The second objective was to confirm or deny the hypothesis that secondary radiation created by collimator systems, while measurable, is not sufficiently large to be detected by personal dosimeters. In order to achieve this objective, measurements were carried out at the Oncology and Radiology Clinic of the Pilsen University Hospital. The first measurements tried to determine the relationship between dose and time at various levels of energy, the second compared the relationship between dose and distance from the collimator plane and the third monitored the number of exposures until the collimator plates are saturated and dose is no longer increased. All results were arranged in tables and projected in charts. The results of the research confirmed the hypothesis that secondary radiation created during the use of high-energy equipment is just below the detection limits of personal dosimeters. For this reason, it is recommended to frequently rotate personnel working with the equipment.
Klíčová slova: ionizující zářená; kolimační systém; lineární urychlovač; osobní dozimetrie; radiační ochrana; sekundární záření; collimator system; ionising radiation; linear accelerator; personal dosimetry; radiation protection; secondary radiation
Citace: ULČOVÁ, Radka. Radiační zátěž osob pracujících v riziku ionozujícího záření ve Fakultní nemocnici Plzeň. České Budějovice, 2014. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/39196

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-175435


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce