Název:
Matky dětí se zdravotním postižením a jejich názor na svépomocné skupiny
Překlad názvu:
Children with Disabilities´Mothers and Their Opinion on Self-help Groups
Autoři:
MOKRÁŇOVÁ, Věra Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2014
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Téma mé bakalářské práce je Matky dětí se zdravotním postižením a jejich názor na svépomocné skupiny. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na podstatu a znaky svépomocných skupin, jejich typologii a důraz je kladen i na důvod vzniku těchto seskupení. Okrajově je zde nastíněna též historie a problémy svépomocných skupin. Dále se práce zabývá rodinou dítěte se zdravotním postižením, zejména matkou dítěte s postižením, s jejím vyrovnáváním se s postižením potomka a vlivem této situace na fungování partnerství. Stěžejním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda mají matky dětí se ZP zkušenost či alespoň povědomí o možnosti využití svépomocných skupin pro rodiče dětí s postižením. Dílčím cílem byl průzkum motivace matek k účasti ve svépomocné skupině. Pro naplnění cílů byl nejprve využit předvýzkum kvalitativní povahy. Ten se uskutečnil na základě polostrukturovaných interview, z kterých vyplynuly výzkumné předpoklady. Prvním je předpoklad, že matky dětí s postižením nemají přibližnou představu o funkci svépomocných skupin. Druhý výzkumný předpoklad tvrdí, že účast ve svépomocné skupině matky nezkusily, přičemž uváděný důvod je nedostatek času. Výzkumný soubor pro tyto účely tvořily čtyři ženy, matky, které během interview odkryly svůj životní příběh, zážitky a názory na život s dítětem se zdravotním postižením. Pro účely kvalitativního výzkumu s metodou dotazování byla využita technika nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Byly osloveny respondentky, matky dětí se zdravotním postižením. Z výzkumu vyplynulo zjištění, že respondentky ve valné míře ještě možnosti svépomocné skupiny nevyužily a také často nemají povědomí o tom, zda je v jejich okolí nějaká taková skupina realizovaná. Výzkumné otázky pro účely této práce byly zvoleny dvě. První se zabývala tím, zda mají svépomocné skupiny vliv na styl života matek dětí se ZP. Druhá zjišťovala, zda by matky dětí se ZP stály o založení svépomocné skupiny Výsledky výzkumu poukazují na fakt, že matky většinou nemají pocit, že by je okolí vnímalo stejně jako matky dětí bez zdravotního postižení a že by se někdy chtěly svěřit někomu, kdo by jejich situaci rozuměl. Rády by znaly názor druhých. Určitou představu, co svépomocná skupina znamená, matky dětí s postižením mají a právě tímto zjištěním je vyvrácen předpoklad, že přibližnou představu o funkci svépomocných skupin respondentky postrádají. Účasti ve svépomocné skupině matky dětí s postižením ve valné míře nevyužily, čímž je potvrzen druhý výzkumný předpoklad. Respondentky, které ale tuto zkušenost mají, ji popisují jako skvělý zážitek. Zmiňují zejména pocit úlevy od náročné situace či možnost získání potřebných informací. Vliv těchto skupin na život matek dětí s postižením je tedy patrný, ovšem jen těžko se dá určit, jak moc ovlivňuje přímo styl jejich života. Možnost vzniku, kde by byly matky v kontaktu s ženami v podobné situaci, by uvítaly. Stejně tak by stály o realizaci skupiny zaměřené na děti se zdravotním postižením pro jejich potomka. Ovšem záporně se k této otázce vyjadřují některé z respondentek, které se již v oblasti lidí se zdravotním postižením aktivně angažují, např. založením či vedením neziskových organizací. Matky by nebyly ochotné samy založit svépomocnou skupinu, přičemž uváděnými důvody jsou nedostatek času a odvahy. Tímto zjištěním je podložen výzkumný předpoklad, že právě nedostatek času bude uváděným důvodem. Výsledky výzkumu by jiným matkám dětí se zdravotním postižením mohly posloužit jako motivace pro založení či účast ve svépomocné skupiněThe topic of my thesis is the Mothers of children with disabilities and their opinion on self-help groups. The work consists of theoretical and practical part. The theoretical part focuses on the nature and characteristics of self-help groups, their typology and emphasis is also placed on the reasons for these groupings. Marginally outlined there is also the history and problems of self-help groups. Furthermore, the work deals with the family of a child with disabilities, especially the mother of a child with disabilities, coping with her disabled child and the impact of this situation on the operation of the partnership. The main goal of this work was to determine whether mothers of children with disabilities experience or at least awareness of the possibilities of self-help groups for parents of children with disabilities. The operational objective of the survey was the motivation of mothers to participate in self-help group. To meet the objectives of the pilot study was first used qualitative nature. It was based on semi-structured interview, which emerged from the research assumptions. The first is the assumption that mothers of children with disabilities do not have a rough idea about the function of self-help groups. The second research assumption asserts that participation in self-help group of mothers tried it, the reason is lack of time. The file for this purpose consisted of four women, mothers during the interview revealed the story of their lives, experiences and views on life with a child with disabilities. For the purpose of qualitative research interviewing method was the technique of non-standardized questionaire. There were approached respondent mothers of children with disabilities. The research findings showed that the respondents did not use self-help groups and that they are often not aware of whether it is in their vicinity any such group realized. The research was looking for two questions. The first is to examine whether self-help groups have influence on the style of life of mothers of children with disabilities. The second examined whether mothers of children with disabilities were establishing self-help groups. The research results point to the fact that most mothers do not feel that neighborhood is perceived as mothers of children without disabilities and that anyone would want to entrust to someone who understood their situation. It would like to know the opinion of others. Some idea of what self-help group means mothers of children with disabilities have a right that finding refuted the assumption that an approximate idea about the respondent's lack of self-help groups. Participation in self-help group of mothers of children with disabilities in general far not benefited, which is confirmed by the second research assumption. Respondents who have this experience, describe it as a great experience. They mention in particular a sense of relief from difficult situations or the possibility of obtaining the necessary information. The influence of these groups on the lives of mothers of children with disabilities is therefore evident, however, hardly can determine how much style directly affects their lives. The possibility of where the mothers were in contact with women in similar situations, would be welcomed. Similarly, the standing of the implementation group focused on children with disabilities for their offspring. But negatively to this question expressed some of the respondents who are already in people with disabilities actively involved, for example. Founding and leadership of nonprofit or
Klíčová slova:
Matka dítěte se zdravotním postižením; rodina dítěte se zdravotním postižením; svépomocné skupiny.; family with a child with disabilities; Mother of child with disabilities; self- help groups Citace: MOKRÁŇOVÁ, Věra. Matky dětí se zdravotním postižením a jejich názor na svépomocné skupiny. České Budějovice, 2014. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/25662
host ::
