Název: Umírání a smrt v práci všeobecné sestry
Překlad názvu: Death and dying in the work of nurses
Autoři: BOHDALOVÁ, Jaroslava
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2014
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Umírání je proces, který se skládá ze tří na sebe navazujících období. Začíná obdobím před umíráním, pokračuje umíráním a končí obdobím po smrti. Tato období mají svá specifika a všeobecné sestry musejí zvládnout péči o člověka, který jednotlivými obdobími umírání prochází, a vnímat ho jako holistickou, neboli celistvou bytost s biologickými, psychologickými, sociálními a spirituálními potřebami, jež musejí být také uspokojovány. I v období po smrti má zemřelý pacient právo na důstojné zacházení s úctou a respektem. Ve všech těchto obdobích je důležitým článkem komunikace, a to jak s umírajícím pacientem, tak s jeho rodinou, a po jeho smrti s pozůstalými. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají péči o umírajícího všeobecné sestry v nemocničním zařízení a jak všeobecné sestry pečují o mrtvé tělo. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak vnímají umírání všeobecné sestry? Jaké jsou překážky ze strany všeobecných sester v komunikaci s pozůstalými? Jakým způsobem pečují všeobecné sestry o mrtvé tělo? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že všeobecné sestry jsou s umíráním a smrtí vyrovnané, ale i tak vidí péči o umírajícího jako nelehkou. Všeobecné sestry uspokojují umírajícímu pacientovi potřeby biologické, psychologické i sociální, ale znepokojujícím zjištěním je, že potřeby spirituální nikoliv. Do péče o umírajícího zahrnují i komunikaci s rodinou, které se snaží splnit všechna přání a potřeby. V komunikaci s umírajícím pacientem, ale nevyužívají všeobecné sestry dotek a naslouchání a nezmiňují ani stadia dle Elisabeth Kübler - Rossové. Jako překážky v komunikaci s pozůstalými vidí všeobecné sestry nedostatek vhodných prostor a času pro rozhovor s nimi. Z výzkumu dále vyplynulo, že kromě tiskopisu "Informace pro pozůstalé", kde je uvedeno vše okolo vyřizování pohřbu a telefonní číslo na sociální pracovnici nemocnice, všeobecné sestry neinformují a ani nemají znalosti týkající se doprovázení pozůstalých. O mrtvé tělo pečují všeobecné sestry podle standardu nemocnice důstojně a se vší úctou. Péči provádí na samostatném pokoji, při nedostatku místa použijí zástěnu k uchránění těla zemřelého od pohledů ostatních pacientů. Pozůstalí mají možnost posledního rozloučení se zemřelým na tomto pokoji. Zvláštní místnost určenou pouze pro tyto účely nemocnice nemá. Dalším výsledkem, který z výzkumu vyplynul je, že více než polovina respondentů se v oblasti umírání a smrti nijak dále nevzdělává. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma umírání a smrt se zaměřením na stadia dle Elisabeth Kübler Rossové, spirituální potřeby umírajícího pacienta, způsoby komunikace s umírajícím pacientem a doprovázení pozůstalých. Tiskopis "Informace pro pozůstalé" bude doplněn o informace, které mohou pozůstalým pomoci vyrovnat se se zátěžovou situací, v níž se nachází. Ostatní zjištěné skutečnosti, které se týkají nedostatku prostor, času či personálu respondenti ovlivnit nemohou, ale mohl by je zajisté ovlivnit management nemocnice. Dying is a process composed of three consequential phases. It starts with the pre-dying period then there is the dying period and it is finished by the post - mortem period. Every period has its own specificity and hospital nurses have to be able to look after a person passing through the successive dying periods, and they have to percive him/her as a holistic being including his/her biological, psychological, social and spiritual needs that also have to be satisfied. Even in the post - mortem period a dead patient has the right to be treated with regard and respect. The most important link in all the periods is communication with both the dying patient and his/her family and the survivors after his/her death. The target of the thesis was to find out how hospital nurses perceive taking care of a dying person in hospitals and how hospital nurses look after a dead body. The following research questions were stated: How is the dying period perceived by hospital nurses? What obstructions in communication are there between hospital nurses and survivors? How do hospital nurses look after dead bodies? To figure out the investigation the method of qualitative research with the use of depth interview was used. The respondents were willing to record the interviews which were verbally - rewritten and then subjected to the contents analysis by the method paper and pencil. From the research it is clear that hospital nurses can cope with dying and death. However, taking care of dying people is not easy. Hospital nurses try to comfort the dying and satisfy their biological, psychological and social needs. But it is an alarming discovery that no spiritul needs are satisfied at all.Taking care of a dying person also involves communication with his/her family, hospital nurses try to meet all the wishes and needs. Hospital nurses do not use touching and listening while communicating with a dying patient, they do not even mention the stages by Elisabeth Kübler - Ross. The lack of time and suitable premises inhibits nurses from communication with survivors. Besides the form "Information for survivors" which includes the necessary details of arranging funerals and hospital social worker´s telephone number, hospital nurses do not provide any information, they do not even have any knowledge how to conduct survivors. Hospital nurses take care of dead bodies with regard and respect in terms of hospital standard. Care is provided in the room itself, if there is the lack of space, a screen is used so that other patients can not see the dead body. Survivors can part with the dead patient in the hospital room. There is no special room for that purpose. More than half of respondents is not educated in the field of dying and death any longer. On the basis of the research investigation and after the consultation with the senior nursing officer the training course will be organized. The topic of the training course will concentrate on the dying period and death with intent to the stages by Elisabeth Kübler - Ross, spiritual needs of dying patients, ways of communication with dying patients and how to conduct survivors. The form "Information for survivors" will be supplied with further information which can help survivors cope with the difficult situation that has occured. Other discovered facts, for example, the lack of suitable premises, time and staff can not be influenced by the respondents, but it could surely be influenced by the hospital management.
Klíčová slova: komunikace; mrtvé tělo; pozůstalí; umírání; všeobecná sestra; communication; dead body; dying; hospital nurse; survivors
Citace: BOHDALOVÁ, Jaroslava. Umírání a smrt v práci všeobecné sestry. České Budějovice, 2014. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/38468

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-173822


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce