Název:
Povědomí seniorů o depresi
Překlad názvu:
Awareness of Seniors about Depression
Autoři:
NOVÁKOVÁ, Kateřina Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2013
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Povědomí seniorů o depresi Deprese je duševní onemocnění, které postihuje všechny oblasti lidského života. Neznamená to, že se člověk zbláznil. Je to nemoc jako každá jiná. Akorát není vidět na první pohled. Nelze ji změřit, nebo proti ní očkovat. To ale rozhodně neznamená, že je méně závažná, nebo že by jí neměla být věnována žádná pozornost. Spíše naopak. Možná právě kvůli tomu, že ji nelze poznat na první pohled, bychom ji měli věnovat velkou pozornost, pokud na sobě zpozorujeme nějaké příznaky, a rozhodně bychom ji neměli podceňovat! Tato bakalářská práce se zabývá depresí, zaměřuje se na specifika deprese ve stáří. Teoretická část se zaobírá depresí a depresí ve stáří. I když mají mnoho vlastností společných, určité rozdíly mezi nimi přece jen jsou. Nejvýznamnější je asi ten, že deprese ve stáří se často skrývá za somatické potíže, a proto není snadné ji rozpoznat. Dále se zabývá jejich výskytem v populaci, rizikovými faktory, které mohou vést k rozvinutí deprese, jejich příznaky a projevy, typy, případnými následky a jejich léčbou. Praktická část se zaměří na vyhodnocení rozhovorů s pěti seniory na téma deprese, které mají pomoci zjistit, jaké je mezi seniory povědomí o tomto onemocnění. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit povědomí seniorů o depresi. Dílčím cílem zjistit, jak senioři přistupují k prevenci tohoto onemocnění. K realizaci výzkumu byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor. Schéma polostrukturovaného rozhovoru je tvořeno 25 otázkami, které jsou rozdělené do pěti okruhů. Výzkum se uskutečnil v Domově pro seniory Máj, p.o. České Budějovice v Českých Budějovicích. Výzkumný soubor tvoří pět respondentů, kteří byli vybráni záměrným výběrem. Kritérii záměrného výběru byl souhlas respondentů s uskutečněním rozhovoru a Škála deprese dle Yessavage, která otestovala, zda vybraní respondenti sami netrpí depresí. I přesto, že některé odpovědi byly hraniční, podle této škály z nich v době výzkumu neměl klinickou depresi žádný. Z výsledků uskutečněného výzkumu vyplývá, že senioři ví, co je to deprese a co všechno obnáší. Znají její příznaky, události, které jí mohou předcházet a ví, na koho by se mohli obrátit v případě déle trvající smutné nálady a depresivních pocitů. Všechny odpovědi týkající se deprese se dají považovat za uspokojivé. Největší problém nastal u otázek s jakým onemocněním je deprese ve stáří často zaměnitelná a jak dlouho by měly trvat depresivní pocity, aby se mohla diagnostikovat klinická deprese. Další ?problémovou? otázkou byla léčba. Všichni dotázaní uvedli léky, ale pouze dva z nich si vzpomněli také na nefarmakologickou léčbu. Navíc někteří uvedli, že deprese jako nemoc nelze vyléčit, což je dle mého názoru velmi alarmující myšlenka. Možná je to dáno dobou, v jaké vyrůstali a prožili větší část svého života, nebo nějakým jinými faktory. Deprese a její příznaky se v seniorském věku často podceňují a připisují se jiným onemocněním, což by se rozhodně nemělo stávat. Mezi má doporučení určitě patří mnohem více informovat seniory o tomto onemocnění. Hlavně o jeho léčbě. Z výzkumu vyplynulo, že když se řekne léčba, všichni z dotázaných si vybavili léky. Ale jen dva respondenti uvedli i jiné odpovědi. Z toho pouze jeden psychoterapii. Což dle mého názoru není nejlepší. Domnívám se ale, že to vyplývá ze skutečnosti, že senioři jsou zvyklí brát často velké množství léků na různé somatické potíže. Podle mého názoru z toho můžeme usuzovat, že je důležité ještě více se soustředit na informovanost o depresi mezi seniory. Hlavně rozšířit povědomí o její léčbě mezi touto cílovou skupinou. Například formou různých letáků. Obecně bych se více zaměřila na seniorskou populaci.Depression is a mental illness which affects every aspect of human life. It does not mean that the men went crazy. It is an illness like any other. It only cannot be seen at the first sight. It cannot be measured neither vaccinated against it. But it definitely does not mean that it is less serious or that we should give it no attention. On the contrary, maybe just because it is not possible to recognize it at the first sight, we should give it a great deal of attention if we notice any of the symptoms and we should not underestimate it.This bachelor´s thesis deals with depression, it focuses on the specifics of depression at the age of seniors. Theoretical part deals with depression itself and with depression of senior citizens. Even though they both have many mutual properties, there are some differences between them. Maybe the most important is that the depression in elderly age often hides behind somatic problems and that´s why it is not very easy to recognize it. Further, the work is focused on the occurrence of depressions in population, risk factors which can follow to development of the depression, its symptoms and signs, types, potential effects and their treatment. Practical part is focused on the of dialogues with five senior citizens, on the theme of depression which should help to detect how much seniors know about this disease. The aim of practical part of this bachelor´s thesis was to detect the knowledge of seniors about depression. Fractional aim was to reveal, how the seniors treat prevention of this disease. The strategy of qualitative exploration, method of interrogation, method of half-structured dialogue was used to realise the research. The scheme of half-structured dialogue is composed of 25 questions which are divided into five branches. The research took place in Home for elderly people in České Budějovice ? Máj. The group of research is formed of five respondents who were chosen by deliberate choice. The criteria of the deliberate choice were agreement of the respondents with realization of the dialogue and the Scale of depression according to Yessavage which has tested if the chosen respondents themselves do not suffer from depression. Despite the fact that some of the answers were on the limits, none of them suffered from clinical depression according to this scale at the moment of the research. The results imply that the seniors know what the depression is and what it takes. They know its symptoms, events that can come first and they know to whom they should address in the case of long lasting sad mood and depressive feelings. All the answers concerning the depression can be considered as satisfactory. The biggest problem occurred when they had to answer these questions: Which disease can be often confused with the depression of elderly? Or how long should the depressive feelings last to be diagnosed as clinical depression? The next ?problematic question? was the treatment. All of the respondents mentioned medicaments but only two of them remembered also the non-pharmaceutical treatment. Above that some of them mentioned that depression as illness cannot be cured which, according to my opinion, is a very alarming idea. Maybe this is due to time in which they grew up and lived in a bigger part of their lives or some other factors. Depression and its symptoms are often underestimated in the age of seniors and are ascribe to other diseases what definitely should not happen. My advice is to inform more the seniors about this illness, mainly about its treatment. The research showed that if you say treatment of depression, all of the respondents remembered medicaments. Only two of all mentioned not only medical way but also some other possibilities of treatment. Only one of them remembered psychotherapy. This is not very the best according to my opinion. I believe that it comes from the fact that the seniors are used to take a huge amount of pills for different somatic problems.
Klíčová slova:
deprese; deprese ve stáří; senior; stárnutí; stáří; Age; Aging; Depression; Depression in old Age; Senior Citace: NOVÁKOVÁ, Kateřina. Povědomí seniorů o depresi. České Budějovice, 2013. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/25519
host ::
