Název:
Zmapování ošetřovatelské péče o rizikové pacienty a pacienty s dekubity ve vybraných zařízeních v České republice a ve Spolkové republice Německo
Překlad názvu:
A survey of attendance care for high-risk patients and patients with decubitus in choice facilities in the Czech Republic and in the Federal Republic of Germany
Autoři:
LANGOVÁ, Petra Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2013
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Současný stav: Dekubity jsou i v dnešní době 21. století, závažnou komplikací, která postihuje všechny věkové skupiny pacientů a snižuje jejich kvalitu života (Boughen, 2012). Cíle: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo zjistit, zda je poskytovaná ošetřovatelská péče o rizikové pacienty a pacienty s dekubity v České republice srovnatelná s péčí poskytovanou o podobné pacienty ve Spolkové republice Německo. Metodika: Pro zjištění potřebných údajů byla zvolena metoda dotazníkového šetření kvantitativního výzkumu. Výzkumný soubor: Ve výzkumném šetření byly osloveny všeobecné sestry interních, chirurgických a rehabilitačních oddělení třech českých a dvou německých nemocnic. Výsledky: Z výsledků šetření je zřejmé, že v České republice se nejčastěji využívá modifikovaná škála k hodnocení rizika vzniku dekubitů podle Nortonové, zatímco v Německu se nejčastěji využívá škála Bradenové. Respondenti se ale shodují v přesvědčení, že mnohem vhodnější a spolehlivější jsou pravidelné inspekce pokožky a aktivní vyhledávání příčinných faktorů. Výzkumným šetřením vyšlo najevo, že německé kolegyně vyhodnocují riziko vzniku dekubitů pomocí škál častěji, než je tomu v České republice. Statisticky významné rozdíly byly prokázány v četnosti provádění jednotlivých ošetřovatelských intervencí především v oblasti polohování podle Bobath konceptu, v oblasti nácviku soběstačnosti, v assessmentu pokožky a v oblasti edukace. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, že české sestry statisticky významně více používají antidekubitní pomůcky, které jsou nevhodné a v zahraničních guidelines se nedoporučují. Z výzkumného šetření je patrné, že české sestry používají kompenzační pomůcky při péči o pacienty s dekubity častěji než je tomu v německých zdravotnických zařízeních. Výsledky šetření ukázaly, že se výběr lokálního terapeutického materiálu na jednotlivých pracovištích podstatně liší. V České republice se využívají četněji spíše materiály se stříbrem a hydroaktivní suprabsorpční polštářky Tender Wet a v Německu zase transparentní polyuretanová krytí, sekundární absorpční krytí a polyuretanové pěny. Závěry a doporučení pro praxi: Po materiální stránce vybavenosti jsme stále s odstupem za vyspělými zeměmi, ale v kvalitě a odborné kvalifikaci ošetřujícího personálu je předčíme. Preventivní opatření v oblasti dekubitů jsou na srovnatelné úrovni. Lze navrhnout následující změny a doporučení: Vhodný výběr zařízení a pomůcek. Bezprostředně zahájit nácvik soběstačnosti v rámci rehabilitačního ošetřovatelství a využívat vhodné kompenzační pomůcky. Vytvoření individuálního pohybového plánu. Zapojení celého multidisciplinárního týmu do péče o pacienta. Správně edukovat pacienta. Klást důraz na přesné vedení ošetřovatelské dokumentace. Neupínat se pouze na vyhodnocování škál posuzujících riziko vzniku dekubitů ale smysluplně provádět pravidelné inspekce pokožky a aktivně vyhledávat příčinné faktory. V praxi provádět test blednoucí hyperemie. Nezaměňovat sezení v mechanickém vozíku s mobilizací. Doporučené postupy ověřovat pomocí auditu v prevenci a ošetřování dekubitů.Current situation: Even at the present time of the 21st century, decubitus is still considered to be a serious health complication which attacks all age groups of patients and reduce their quality of life (Boughen, 2012). Aims: The main aim of the research was to find out if the nursing treatment of patients who are at risk of pressure ulcer development or patients suffering bedsores in the Czech Republic is comparable to the treatment provided to similarly ill patients in Germany. Procedure: In order to find out necessary data, the quantitative research method was selected, during which an anonymous questionnaire both in Czech and German languages was issued and consequently submitted to general stuff nurses working at standard hospital departments. Research area: During the research survey, the general stuff nurses working in internal, surgery and rehabilitation departments in three Czech hospitals and two German hospitals. Results: The survey results showed that in the Czech Republic the Norton Scale for predicting the pressure ulcer risk is used most often, while in Germany the Braden Scale is most frequent method. The respondents, however, are equally convinced that regular inspections of skin as well as active searching for causation factors are far more suitable and helpful. Moreover, the survey revealed that the German colleagues determine the risk of developing bedsores by using the scale more frequently compared to the nurses in the Czech Republic. Significant differences in statistics were obvious in the frequency of the individual treatment interventions, especially in the areas of turning and repositioning the patient according to Bobath concept, self-dependence training, the skin assessment, as well as in the area of education. The research results showed the fact that Czech nurses statistically far more often use antiducubitus tools and materials, which are considered unsuitable or are not recommended by foreign guidelines. It was as well obvious from the research survey that the Czech nurses use compensational tools and devices when treating their patients more often compared to German hospitals. The survey results further showed that the choice of local therapeutic material used in particular working places vary considerably. While there is a more numerous utilization of materials containing silver and Tender Wet hydro-active super absorb cushions in the Czech Republic, stuff nurses in Germany prefer transparent polyurethane covers, secondary absorbing covers and polyurethane foams. Conclusions and suggestions for the practice: As far as the material availability is concerned, we are still far behind the advanced countries. However, we excel in quality as well as in the professional qualification of the nursing stuff. Prevention measures in the area of pressure ulcers are on the same level. Suggested changes and recommendations are: Suitable choice of the equipment, tools and devices. Immediately start with the self-dependence training within the rehabilitation treatment exercises and to use suitable compensational aids and utilities. It is as well advisable to create an individual body movement plan. To engage the whole multi-discipline team in the treating process for the patient. To educate the patient correctly. To ensure precise treatment documentation. Not to focus only on the assessment scale for prediction pressure ulcer risk but to carry out regular inspections of skin and search for the causation factors actively. To carry out the fading hyperaemia test in practice. Not to confuse sitting in a wheelchair and mobilisation. Verify and legalise the recommended procedures with the support of audits on pressure ulcer prevention and treatment.
Klíčová slova:
hodnotící škály rizika vzniku dekubitů; hojení ran; KLÍČOVÁ SLOVA: dekubitus; prevence dekubitů; rizikové faktory; assessment scales for predicting the risk of pressure ulcer development; heeling of wounds; KEY WORDS: decubitus or pressure ulcer; prevention of decubitus; risk decubitus factors Citace: LANGOVÁ, Petra. Zmapování ošetřovatelské péče o rizikové pacienty a pacienty s dekubity ve vybraných zařízeních v České republice a ve Spolkové republice Německo. České Budějovice, 2013. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/33489
host ::
